Ста́раславя́нская мова (саманазва: словѣ́ньскъ ѩзꙑ́къ, літаральна — «славянская мова», трансл. slověnĭskŭ językŭ) — першая пісьмовая мова славян, заснаваная, як мяркуюць, у асноўным на дыялектах тагачасных славян, што жылі на тэрыторыі Грэчаскай Македоніі. Унармаванне мовы прыпісваецца візантыйскім грэчаскім місіянерам Кірылу і Мяфодзію, якія пасля стандартызацыі мовы пачалі выкарыстоўваць яе для перакладу Бібліі ды іншых грэчаскіх літургічных дакументаў, патрэбных, каб прапаведаваць хрысціянства сярод славян.
Стараславянская мова | |
---|---|
Саманазва | словѣ́ньскъ ѩзꙑ́къ |
Краіны | краінах Усходняй Еўропы |
Рэгіёны | Усходняя Еўропа |
Афіцыйны статус | у некаторых сярэдневяковых краінах Усходняй Еўропы (як кніжная) |
Арганізацыя, якая рэгулюе | — |
уразлівая[d][…] | |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | Мовы Еўразіі |
| |
Пісьменнасць | глаголіца, кірыліца |
(ДАСТ 7.75–97) | цер 777 |
Мова адыграла прыкметную ролю ў гісторыі ўсіх сучасных славянскіх моў і паслужыла асноваю і ўзорам для развіцця пазнейшых традыцый царкоўнаславянскае мовы, якую некаторыя праваслаўныя і каталіцкія цэрквы дагэтуль выкарыстоўваюць у літургіі. Стараславянская мова з'яўляецца найстарэйшай пісьмова засведчанай з усіх славянскіх моў і таму вельмі карысная для рэканструкцыі праславянскае мовы — агульнай мовы-продка ўсіх славянскіх моў, якая не была пісьмова засведчана. У сваю чаргу, стараславянскую мову не трэба блытаць з праславянскай мовай: дыялекты, што леглі ў аснову стараславянскай мовы, узніклі пасля распаду праславянскай мовы.
Гісторыя
Стараславянская мова ўзнікла як стандартызаваная мова для мэт місіі двух прапаведнікаў у Вялікую Маравію ў 863 годзе. Для гэтае мэты Кірыл і Мяфодзій пачалі перакладаць рэлігійную літаратуру на новую мову, заснаваную, як мяркуе большасць даследчыкаў, на тагачасных дыялектах радзімы асветнікаў — горада Фесалонікі, што на поўначы Грэцыі (заваяванай на той час славянамі). Пры падрыхтоўцы да місіі была створана новая азбука — глаголіца, якой сталі запісвацца пераклады асноўных малітоўных і літургічных кніг (Евангелле было перакладзена прыкладна ў гэты ж перыяд, але невядома, якія адносіны да гэтага мелі Кірыл і Мяфодзій). Мова і яе алфавіт вывучаліся ў Вялікамараўскай Акадэміі і выкарыстоўваліся для царкоўных і адміністрацыйных патрэб у 863—885 гадах. Тэксты гэтага перыяду ўтрымліваюць рысы тагачасных славянскіх дыялектаў Вялікае Маравіі. У 885 годзе мова ў краіне была забаронена Папам Рымскім. Вучні прапаведнікаў, будучы выгнанымі з краіны, у 886 годзе прынеслі глаголіцу ў .
У Балгарыі мова пачала выкладацца паводле дзвюх кніжных школ: і Охрыдскай. Глаголіца першапачаткова выкарыстоўвалася ў абедзвюх школах, але ў Прэслаўскай неўзабаве на замену глаголіцы была створана кірыліца. Тагачасныя тэксты, напісаныя ў Балгарыі, маюць характэрныя дыялектныя рысы, уласцівыя тагачаснаму славянскаму насельніцтву царства. Прыблізна ў гэты ж перыяд стараславянская мова пачынае распаўсюджвацца па іншых славянскіх землях, такіх як Боснія, Харватыя, Сербія, Багемія, Малая Польшча, а таксама княствах Кіеўскае Русі, захаваўшы пры гэтым паўднёваславянскія дыялектныя асаблівасці. Пазнейшыя тэксты, напісаныя на кожнай з гэтых тэрыторый, пачалі насычацца рысамі мясцовых славянскіх гаворак той эпохі, у выніку чаго прыкладна ў сярэдзіне ХІ ст. стараславянская мова набыла вялікую колькасць рэгіянальных варыянтаў. Гэтыя мясцовыя варыянты агулам вядомыя пад імем царкоўнаславянскае мовы.
За межамі славянскіх краін стараславянская пісьмовая мова выкарыстоўвалася ў якасці богаслужэбнае мовы Румынскай Праваслаўнай Царквы і мовы ў Валахіі і Малдове, але ў XVI—XVII стст. была заменена мясцовай народнай мовай — румынскай. Пазнейшая форма мовы — царкоўнаславянская мова — на працягу многіх стагоддзяў мела сярод усходніх славян (асабліва ў Маскоўскай дзяржаве) і выконвала прыблізна тыя ж функцыі, што і латынь у заходніх славян. Але ў параўнанні з латынню царкоўнаславянская мова мела перавагу, бо была значна бліжэйшаю да народнай мовы. Некаторыя праваслаўныя цэрквы, напрыклад, Балгарская Праваслаўная Царква, Руская Праваслаўная Царква, Сербская Праваслаўная Царква, Украінская Праваслаўная Царква і Македонская Праваслаўная Царква дагэтуль выкарыстоўваюць царкоўнаславянскую мову поруч з нацыянальнымі мовамі сваіх дзяржаў у якасці моў богаслужэнняў.
Пісьменнасць
Першапачаткова пісьмовая стараславянская мова выкарыстоўвала для сваіх патрэб глаголіцу, але пазней гэту азбуку амаль поўнасцю выцесніла кірыліцай, створаная па загаду балгарскага цара Барыса І у Х ст.
Лінгвістычная характарыстыка
Фанетыка, фаналогія
Ніжэй прыведзены гукавы лад, які ў асноўным рэканструюецца для стараславянскай мовы. Гукі прыведзеныя ў спецыяльнай сістэме транскрыпцыі (а не IPA). Канкрэтная рэалізацыя кожнага гука невядомая з прычыны іх рознага вымаўлення ў кожным з рэгіёнаў выкарыстання мовы.
- Зычныя:
Лабіяльныя | Зубныя | Палатальныя | Велярныя | |
---|---|---|---|---|
Выбухныя | p b | t d | k g | |
Афрыкаты | c dz | č | ||
Фрыкатывы | s z | š ž | x | |
Насавыя | m | n | n' | |
Латэральныя | l | l' | ||
Дрыжачыя | r | r' | ||
Апраксіманты | v | j |
- Літара щ пазначала розныя гукі, з гэтае прычыны яе гукавае значэнне не ўказана ў табліцы. У Балгарыі яна пазначала паслядоўнасць зычных /ʃt/ і таму транслітаруецца як št. На захад і поўнач ад краіны літара, імаверна, указвала зычны /c(ː)/ або /tɕ/ на ўзор сучасных македонскай, сербскахарвацкай моў і дыялектаў;
- /dz/ траплялася ў ранніх тэкстах, ператварыўшыся пазней у /z/;
- Адрозненне між цвёрдымі l, n, r і іх палаталізаванымі аналагамі l’, n’, r’ на пісьме адлюстроўвалася не заўсёды. У выпадку пазначэння гэтага адрознення выкарыстоўваўся камора.
- Галосныя:
Адною з цікавых асаблівасцей стараславянскае мовы было шырокае выкарыстанне насавых галосных гукаў, якія мова гістарычна пераняла ад больш старажытных форм славянскага маўлення. У сучасных славянскіх мовах гэтыя галосныя амаль паўсюдна страчаныя, захаваліся толькі ў польскай ды кашубскай мовах, а таксама ў адзінкавых гаворках некаторых заходнеславянскіх і паўднёваславянскіх моў. Вылучалася наяўнасць асаблівых звышкароткіх галосных, якія ў сучасных славянскіх мовах паўсюдна страчаныя.
|
|
- Націск у мове не пазначаўся. Ён аднаўляецца дзякуючы звесткам сучасных славянскіх моў і рэканструкцый праславянскае мовы;
- Вымаўленне яця (ě) было варыяцыйным у залежнасці ад рэгіёна. У Балгарыі ён звычайна ўяўляў сабою галосны ніжняга ўздыму, які рэканструюецца як /æ/. На поўнач ад Балгарыі ягонае вымаўленне імкнулася да верхняга ўздыму і, такім чынам, пераўтваралася ў /je/ або нават /i/ ў многіх рэгіёнах;
- Былі звышкароткія галосныя, якія транскрыбуюцца звычайна як ĭ ды ŭ. Гэтыя галосныя былі больш сярэднімі і кароткімі ў адрозненне ад іх поўных аналагаў, i ды y/u. Іх знікненне пачалося ў большасці пазіцый у слове, яны сталі спарадычнымі ўжо ў найранейшых тэкстах. Мелі тэндэнцыю зліцця з іншымі поўнымі галоснымі, асабліва ĭ з e і ŭ з o, што, аднак, адрознівалася ў залежнасці ад рэгіёну. ŭ не трэба блытаць з сучасным беларускім лацінскім ŭ, якое пазначае іншы гук — /w/;
- Дакладная насавых галосных невядомая, што тлумачыцца іх зліццём са звычайнымі галоснымі ў розных рэгіёнах. У паўднёваславянскіх мовах ę зліўся з e або ě, але ў паўднёваславянскіх ëн перайшоў у ja. ǫ агулам зліўся з u або o, але ў Балгарыі гэты гук, верагодна, стаў агубленым і зліўся з ŭ.
- Фанатактыка:
У стараславянскай мове можна вызначыць некалькі заканамернасцей, якія абмяжоўвалі размеркаванне фанем. Гэтыя заканамернасці ўзніклі як вынік працэсаў часоў праславянскай мовы такіх як міжскладовы сінгарманізм і правіла адкрытых складоў. Для сцячэнняў зычных, сцячэнняў галосных і паслядоўнасцей галосных ды зычных могуць вызначацца наступныя заканамернасці:
- Дзве суседнія зычныя фанемы, як правіла, не маюць аднолькавую артыкуляцыю;
- Ні адзін склад не заканчваецца на зычную;
- Кожная латэральная зычная ўзгадняецца з наступнай паводле аглушэння або азванчэння;
- Велярныя зычныя не стаяць перад галоснымі пярэдняга рада;
- Фанетычна палаталізаваныя зычныя не з'яўляюцца перад пэўнымі галоснымі задняга рада сярэдняга ўздыму;
- Галосныя задняга рада /y/, /ъ/, а таксама галосныя пярэдняга рада за выключэннем /i/ не ўзнікаюць у пачатку слоў: першыя атрымліваюць пратэтычнае /v/, другія — /j/. Пачатковая /a/ можа атрымаць пратэтычную зычную або не атрымаць яе ўвогуле;
- Паслядоўнасці галосных засведчаныя толькі ў адной (paǫčina «павуцінне»), а таксама ў суфіксах незакончанага трывання /aa/, /ěa/;
- На межах марфем могуць узнікаць наступныя паслядоўнасці галосных: /ai/, /au/, /ao/, /oi/, /ou/, /oo/, /ěi/, /ěo/.
- Морфафанемічныя чаргаванні:
У выніку і палаталізацый велярныя зычныя пачалі чаргавацца з зубнымі і палатальнымі. Акрамя гэтага, у выніку працэсу, вядомага як ятацыя, велярныя і зубныя пачалі чаргавацца з палатальнымі пры словазмяненні.
першапачатковыя | /k/ | /g/ | /x/ | /sk/ | /zg/ | /sx/ |
---|---|---|---|---|---|---|
па першай палаталізацыі і ятацыі | /č/ | /ž/ | /š/ | /št/ | /žd/ | /š/ |
па другой палаталізацыі | /c/ | /dz/ | /s/ | /sc/, /st/ | /zd/ | /sc/ |
першапачатковыя | /b/ | /p/ | /sp/ | /d/ | /zd/ | /t/ | /st/ | /z/ | /s/ | /l/ | /sl/ | /m/ | /n/ | /sn/ | /zn/ | /r/ | /tr/ | /dr/ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
па ятацыі | /bl'/ | /pl'/ | /žd/ | /žd/ | /št/ | /št/ | /ž/ | /š/ | /l'/ | /šl'/ | /ml'/ | /n'/ | /šn'/ | /žn'/ | /r'/ | /štr'/ | /ždr'/ |
У некаторых формах чаргаванне /c/ з /č/ ды /dz/ з /ž/ адбывалася ў лексемах, у якіх адсутнічалі адпаведныя ім велярныя. Зубныя пары велярных рэгулярна ўзнікалі перад /ě/, /i/ ў скланенні і загадным ладзе, трохі радзей — у розных формах пасля /i/, /ę/, /ь/, /rь/. Палатальныя аналагі велярных з'яўляліся перад галоснымі пярэдняга рада ва ўсіх іншых формах у пазіцыях, калі не з'яўляўся зубны аналаг, а таксама ў розных пазіцыях словазмянення і словаўтварэння (гл. ніжэй).
У выніку ранейшых чаргаванняў кароткіх і доўгіх галосных у праіндаеўрапейскую, прабалта-славянскую ды праславянскую эпохі і пераўтварэння галосных у галосныя пярэдняга рада перад палаталізаванымі зычнымі ў стараславянскай мове былі наступныя чаргаванні (з вядомых):
- /ь/ : /i/; /ъ/ : /y/ : /u/; /e/ : /ě/ : /i/; /o/ : /a/; /o/ : /e/; /ě/ : /a/; /ъ/ : /ь/; /y/ : /i/; /ě/ : /i/; /y/ : /ę/.
Часам адбывалася чаргаванне ∅ (нуль гука), якое ўзнікала ў выніку спарадычнае страты слабага ера (назва гука), што пазней адбылося амаль ва ўсіх тагачасных славянскіх дыялектах. Фанетычнае значэнне вакалізаванага моцнага ера залежыць ад дыялекту.
Марфалогія, сінтаксіс
Як і праіндаеўрапейская мова, стараславянская мова мела ярка выражаную флектыўную марфалогію. Зменныя формы падзяляліся на імя і дзеясловы, імя, у сваю чаргу, уключала назоўнікі, прыметнікі і займеннікі. Лічэбнікі скланяліся на ўзор прыметнікавага або займеннікавага скланенняў, да таго ж, лічэбнікі 1—4 мелі адрозненне паводле граматычнага роду.
Імя адрознівалася паводле граматычнага роду (мужчынскі, жаночы, ніякі), ліку (адзіночны, парны, множны) і склону (назоўны, родны, давальны, вінавальны, творны, клічны, месны). Назоўнік адрозніваўся таксама паводле пяці граматычных класаў: з o/jo-коранем, a/ja-коранем, i-коранем, u-коранем і зычным коранем. Формы ўсіх флектыўных парадыгм звычайна алюстроўваюць морфафанемічныя чаргаванні. Пераход галосных у галосныя пярэдняга рада пасля палатальнымі і j стварыла два падвойныя флектыўныя класы — o : jo, a : ja, тады як палаталізацыя ўнутры кораня стала ў сваім родзе сінхроннай (параўн. адз. л. Н. с. vlьkъ «воўк» > адз. л. К. с. vlьče, адз. л. М. с. vlьcě). Прадуктыўныя класы мелі выгляд o/jo, a/ja ды i-каранёў. Некаторыя ўзоры падобных парадыгм прыведзеныя ніжэй:
Адзіночны | Парны | Множны | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Глёса | Тып кораню | Н.с. | К.с. | В.с. | Р.с. | М.с. | Д.с. | Т.с. | Н.с./К.с./В.с. | Р.с./М.с. | Д.с./Т.с. | Н.с./К.с. | В.с. | Р.с. | М.с. | Д.с. | Т.с. |
«места» | o м.р. | gradъ | grade | gradъ | grada | gradě | gradu | gradomь | grada | gradu | gradoma | gradi | grady | gradъ | graděxъ | gradomъ | grady |
«нож» | jo м.р. | nožь | nožu | nožь | noža | noži | nožu | nožemь | noža | nožu | nožema | noži | nožę | nožь | nožixъ | nožemъ | noži |
«воўк» | o м.р. | vlьkъ | vlьče | vlьkъ | vlьka | vlьcě | vlьku | vlьkomь | vlьka | vlьku | vlьkoma | vlьci | vlьky | vlьkъ | vlьcěxъ | vlьkomъ | vlьky |
«віно» | o н.р. | vino | vino | vino | vina | vině | vinu | vinomь | vině | vinu | vinoma | vina | vina | vinъ | viněxъ | vinomъ | viny |
«поле» | jo н.р. | polje | polje | polje | polja | polji | polju | poljemь | polji | polju | poljema | polja | polja | poljь | poljixъ | poljemъ | polji |
«жанчына» | a ж.р. | žena | ženo | ženǫ | ženy | ženě | ženě | ženojǫ | ženě | ženu | ženama | ženy | ženy | ženъ | ženaxъ | ženamъ | ženami |
«душа» | ja ж.р. | duša | duše | dušǫ | dušę | duši | duši | dušejǫ | duši | dušu | dušama | dušę | dušę | dušь | dušaxъ | dušamъ | dušami |
«рука» | a ж.р. | rǫka | rǫko | rǫkǫ | rǫky | rǫcě | rǫcě | rǫkojǫ | rǫcě | rǫku | rǫkama | rǫky | rǫky | rǫkъ | rǫkaxъ | rǫkamъ | rǫkami |
«косць» | i ж.р. | kostь | kosti | kostь | kosti | kosti | kosti | kostьjǫ | kosti | kostьju | kostьma | kosti | kosti | kostьjь | kostьxъ | kostъmъ | kostъmi |
«дом» | u м.р. | domъ | domu | domъ/-a | domu | domu | domovi | domъmь | domy | domovu | domъma | domove | domy | domovъ | domъxъ | domъmъ | domъmi |
Прыметнікі мужчынскага і ніякага роду скланяліся паводле тыпу o/jo, жаночага — a/ja. Прыметнік мог мець кароткую (няпэўную) і поўную (пэўную) формы, апошняя ўтваралася шляхам дадання да няпэўнай формы суфікса jь анафарычнага займенніка трэцяй асобы. словаўтварэнне выяўлялася ў цяперашнім, незакончаным часах і аорысце (від часу), у той час як закончаны час, плюсквамперфект, будучы і умоўны часы і лады ўтвараліся шляхам аб'яднання дапаможных дзеясловаў з дзеепрыметнікамі або сінтэтычнымі часавымі формамі. Ніжэй прыведзены ўзор падобных змен на прыкладзе дзеяслова vesti («весці»).
Асоба, лік | Цяперашні | Асігматычны аорыст | Сігматычны аорыст | Новы аорыст | Незакончаны | Загадны |
---|---|---|---|---|---|---|
1 ас. адз. л. | vedǫ | vedъ | věsъ | vedoxъ | veděaxъ | |
2 ас. адз. л. | vedeši | vede | vede | vede | veděaše | vedi |
3 ас. адз. л. | vedetъ | vede | vede | vede | veděaše | vedi |
1 ас. п. л. | vedevě | vedově | věsově | vedoxově | veděaxově | veděvě |
2 ас. п. л. | vedeta | vedeta | věsta | vedosta | veděašeta | veděta |
3 ас. п. л. | vedete | vedete | věste | vedoste | veděašete | |
1 ас. мн. л. | vedemъ | vedomъ | věsomъ | vedoxomъ | veděaxomъ | veděmъ |
2 ас. мн. л. | vedete | vedete | věste | vedoste | veděašete | veděte |
3 ас. мн. л. | vedǫtъ | vedǫ | věsę | vedošę | veděaxǫ |
Іншыя рысы
Захавалася даволі маленькая колькасць пісьмовых помнікаў стараславянскае мовы, большая частка з іх складзена ў Першым Балгарскім Царстве ў перыяд Х—ХІ стст. Мова гэтых помнікаў мае паўднёваславянскую аснову з невялікім дадаткам заходнеславянскіх рыс, прынесеных місіяй Кірылы і Мяфодзія з Вялікай Маравіі — тэрыторыі, дзе цяпер распаўсюджаныя заходнеславянскія мовы. Адзіны добра захаваны рукапіс мараўскага ізводу стараславянскай мовы, т. зв. Кіеўскія Лісткі, адзначаецца заменай некаторых паўднёваславянскіх лексічных і фанетычных характарыстык заходнеславянскімі. У рукапісах Другога Балгарскага Царства колькасць заходнеславянскіх рыс павялічваецца.
Стараславянская мова цікавіць гістарычных лінгвістаў з прычыны захавання ў ёй архаічных рыс, якія, як лічацца, у мінулым былі агульнымі для маўлення славян. Некаторыя прыклады гэтых асаблівасцей:
- Наяўнасць звышкароткіх галосных, т. зв. ераў: /ĭ/, /ŭ/;
- Наяўнасць насавых галосных: /ɛ̃/, /ɔ̃/;
- Ненапружаны ніжні ўздым пры артыкуляцыі яця (/æ/);
- Палатальныя зычныя /ɲ/ і /ʎ/ (ад праславянскіх *ň, *ľ);
- Праславянская склонавая сістэма на аснове каранёвых канчаткаў, у тым ліку з тымі, якія пазней зніклі ў задакументаваных мовах (напрыклад, u-корань);
- Існаванне асобнага парнага ліку, адметнага ад адзіночнага і множнага (ягоныя сляды трапляюцца ў беларускай мове ў якасці слоў, якія не выкарыстоўваюцца ў адзіночным ліку: порткі, нажніцы і г.д.);
- Існаванне аорысту, незакончанага часу, праславянскія парадыгмы для дзеепрыметнікаў (аорыст можна сустрэць у славенскай і лужыцкіх мовах).
У стараславянскай мове таксама захоўвалася надзвычай старажытная сістэма акцэнтуацыі (сістэма націску), але яна не адлюстроўвалася ў пісьмовых дакументах. Імаверна, гэтая архаічная сістэма можа прыблізна захоўвацца ў чакаўскім дыялекце сербскахарвацкае мовы.
Стараславянская мова мае паўднёваславянскае паходжанне. Гэта відаць з наступных крытэрыяў:
- Фанетычныя:
- Пераход ra > /la/ згодна з мэтатэзай плаўных праславянскіх сцячэнняў *or, *ol;
- Пераход праславянскага *xě < *xai ў sě;
- Пераход праславянскіх *kvě, *gvě < *kvai, *gvai ў cv, (d)zv
- Марфасінтаксічнае выкарыстанне прыналежнай формы давальнага склону ў асабістых займенніках і назоўніках: рѫка ти (rǫka ti, «твая рука»), отъпоущенье грѣхомъ (otŭpuštenĭje grěxomŭ, «прабачэнне грахоў»), перыфрастычны будучы час з выкарыстаннем дзеяслова хотѣти (xotěti, «хацець»), выкарыстанне параўнальнай формы мьнии (mĭniji, «менш») у значэнні «маладзейшы».
- Марфасінтаксічнае выкарыстанне суфіксальных указальных займеннікаў тъ, та, то (tŭ, ta, to «той», «тая», «тое»). У балгарскай ды македонскай мовах пераўтварыліся ў суфіксальныя пэўныя артыклі.
Акрамя гэтага, стараславянская мова па шэрагу рыс збліжаецца непасрэдна з адной з паўднёваславянскіх моў — балгарскай.
- Ненапружаны ніжні ўздым пры артыкуляцыі яця ([æː]), якая да гэтага часу захоўваецца ў дыялектах Радопскага хрыбта (мяжа Балгарыі з Грэцыяй);
- /ʃt/ і /ʒd/ як рэфлексы праславянскіх *ť (< *tj ды *gt, *kt) і *ď (< *dj);
- Выкарыстанне прыналежнай формы давальнага склону для асабістых займеннікаў і назоўнікаў (братъ ми (bratŭ mi, «брат мой»), храмъ молитвѣ (xramŭ molitvě, «храм малітвы»);
- Выкарыстанне перыфрастычнай аб'яднанай формы будучага часу з удзелам дапаможнага дзеяслову хотѣти (xotěti, «хацець»): напрыклад, хоштѫ писати — xoštǫ pisati, «я пісацьму».
Праславянская | Стараславянская | Балгарская | Чэшская | Македонская | Польская | Руская | Славацкая | Славенская | Сербскахарвацкая |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
*dʲ | ʒd | ʒd | z | ɟ | dz | ʑ | dz | j | dʑ |
*ɡt/kt, *tʲ | ʃt | ʃt | ts | c | ts | tɕ | ts | tʃ | tɕ |
Ізводы
Вялікая Маравія
Мова была ўпершыню стандартызавана дзякуючы місіі Кірылы і Мяфодзія ў Вялікую Маравію 863 года. Рукапісы Маравіі лічацца найранейшым ізводам стараславянскай мовы. Ён названы ў гонар свайго паходжання, дзяржавы, што існавала ў перыяд Х ст. на тэрыторыях сучасных Чэхіі і Славаччыны.
- Мараўскі ізвод:
У т. зв. Пражскіх фрагментах мараўскі ўплыў выяўляўся толькі ў замене /ʃt/ на /ts/ і /ʒd/ на /z/, пра што сведчыць узор Кіеўскай Лісткоў (гл. вышэй). Некаторыя іншыя моўныя асаблівасці:
- Блытаніна між вялікім і малым юсамі: замест въсоудъ vъsudъ — въсѫдъ vъsǫdъ;
- /ts/ з праславянскага *tj, выкарыстанне /dz/ з *dj, /ʃtʃ/ — з *skj;
- Выкарыстанне слоў mьša, cirky, papežь, prěfacija, klepati, piskati і г.д.;
- Захаванне старога збегу зычных /dl/ (напрыклад, modlitvami, параўн. з бел. «малітвамі»);
- Выкарыстанне канчатка -ъmь замест -omь у адзіночным ліку мужчынскім родзе творнага склону, займеннік čьso.
Першае Балгарскае Царства
Стараславянская мова была кадыфікавана ў Першым Балгарскім царстве і вывучалася спачатку ў Прэславе (сталіца дзяржавы, 893—972 гг.), потым — у Охрыдзе (сталіца 991—995, 1015 гг.). Гэты варыянт мовы пакуль яшчэ не ўяўляў сабою рэгіянальны дыялект мовы, але быў своеасаблівым папярэднікам усходняй падгрупы паўднёваславянскіх моў, якая, аднак, немагчыма лакалізаваць. Існаванне двух асноўных цэнтраў літаратуры царства прывяло да ўзнікнення двух ізводаў, балгарскага і македонскага (ізвод — рэгіянальная вэрсія якой-небудзь старой пісьмовай мовы, звычайна тэрмін выкарыстоўваецца адносна славянскіх моў). Некаторыя лінгвісты, зрэшты, не выдзяляюць двух ізводаў, называючы абодва разам македонска-балгарскім або проста балгарскім ізводам.
Некаторыя лінгвісты змянялі сваё меркаванне па гэтым пытанні: так, амерыканскі лінгвіст Г. Лунт меркаваў, што адрозненні ў першапачатковай стараславянскай мове недастатковыя, каб сцвярджаць існаванне двух розных ізводаў, македонскага і балгарскага. Пазней ён жа, грунтуючыся на палеаграфічных, фаналагічных і іншых адрозненнях, прыйшоў да вываду пра існаванне двух асобных ізводаў стараславянскай мовы.
На думку некаторых даследчыкаў развіццё стараславянскае мовы спрыяла прадухіленню асіміляцыі паўднёвых славян і фарміраванню асобнай балгарскай ідэнтычнасці.
Іншыя ізводы
Пазнейшае выкарыстанне стараславянскае мовы ў іншых рэгіёнах прывяло да насычэння мовы мясцовымі рысамі, але шэраг паўднёваславянскіх рыс захаваўся. Сярод пазнейшых ізводаў мовы адзначаюцца славенскі, харвацкі, сербскі і рускі ізводы, але яны адносяцца да пазнейшай формы мовы — царкоўнаславянскай. Практычна ва ўсіх іх адбылася дэназалізацыя юсаў.
Наменклатура
Большая частка заходніх лінгвістаў выкарыстоўвае для пазначэння мовы тэрмін старацаркоўнаславянская мова або скарачэнне OCS, радзей ужываецца тэрмін старабалгарская мова. У літаратуры Беларусі і СССР выкарыстоўваецца ў асноўным тэрмін стараславянская мова.
Зноскі
- UNESCO Atlas of the World's Languages in Danger
- (unspecified title) — С. 37.
- Dmitrij Cizevskij. Comparative History of Slavic Literatures. — Vanderbilt University Press, 2000. — С. 27.
- Florin Curta & Paul Stephenson. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250. — Cambridge University Press, 2006. — С. 214.
- Glanville Price. Encyclopedia of the Languages of Europe. — Wiley, 2000. — С. 42-43. — 520 с.
- Ken Parry. The Blackwell Companion to Eastern Christianity. — John Wiley & Sons, 2010. — С. 50-51. — 528 с.
- Jan Olof Rosenqvist. Interaction and Isolation in Late Byzantine Culture. — I. B. Tauris, 2004. — С. 58. — 169 с.
- B. Gasparov. Speech, Memory, and Meaning: Intertextuality in Everyday Language. — Walter de Gruyter, 2010. — С. 185. — 309 с.
- Horace Gray Lunt. Old Church Slavonic Grammar. — Berlin, 2001. — С. 15.
- Huntley (1993, стст. 127—128)
- Huntley (1993, ст. 133)
- Alan W. Ertl. Toward an Understanding of Europe: A Political Economic Précis of Continental Integration. — Universal-Publishers, 2008. — С. 436. — 560 с.
- Chris Kostov. Contested Ethnic Identity: The Case of Macedonian Immigrants in Toronto, 1900-1996. — Peter Lang, 2010. — С. 50. — 318 с.
- Zdenko Zlatar. The Poetics of Slavdom: Part III: Njegoš. — Peter Lang, 2007. — С. 532-533. — 912 с.
- Horace Gray Lunt. Old Church Slavonic Grammar. — Walter de Gruyter, 2001. — С. 1. — 264 с.
- A. P. Vlasto. The Entry of the Slavs Into Christendom: An Introduction to the Medieval History of the Slavs. — CUP Archive, 1970. — С. 174-176. — 435 с.
- Benjamin W. Fortson. Indo-European Language and Culture: An Introduction. — John Wiley & Sons, 2010. — С. 431. — 568 с.
- Henrik Birnbaum, Jaan Puhvel. Ancient Indo-European Dialects: Proceedings. — University of California Press, 1966. — С. 154. — 247 с.
- Sussex/Cubberley. The Slavic Languages. — Cambridge University Press, 2006. — С. 64-65. — 638 с.
- И. И. Калиганов. Размышления о македонском «срезе» палеоболгаристики // Македония — проблемы истории и культуры. — Институт славяноведения, РАН.
- Alexander M. Schenker. American contributions to the Tenth International Congress of Slavists. — Slavica. — Sofia, 1988. — С. 47. — ISBN 0-89357-190-3.
- Иван Микулчиќ. Средновековни градови и тврдини во Македонија. — Скопје: Македонска академија на науките и уметностите. — С. 72.
- R. J. Crampton. "R.+J.+Crampton"&hl=bg&source=gbs_navlinks_s A Short History of Modern Bulgaria. — CUP Archive, 1987. — С. 5. — 221 с.
Літаратура
- Панюціч В. П. Стараславя́нская мо́ва // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 15: Следавікі — Трыо / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2002. — Т. 15. — С. 159. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0251-2 (т. 15).
Спасылкі
- Old Church Slavonic Online Архівавана 17 верасня 2009. (англ.)
- Corpus Cyrillo-Methodianum Helsingiense (англ.)
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Ne blytac z praslavyanskaj movaj Ne blytac z carkoynaslavyanskaj movaj Sta raslavya nskaya mova samanazva slovѣ nsk ѩzꙑ k litaralna slavyanskaya mova transl slovenĭskŭ jezykŭ pershaya pismovaya mova slavyan zasnavanaya yak myarkuyuc u asnoynym na dyyalektah tagachasnyh slavyan shto zhyli na terytoryi Grechaskaj Makedonii Unarmavanne movy prypisvaecca vizantyjskim grechaskim misiyaneram Kirylu i Myafodziyu yakiya paslya standartyzacyi movy pachali vykarystoyvac yae dlya perakladu Biblii dy inshyh grechaskih liturgichnyh dakumentay patrebnyh kab prapavedavac hrysciyanstva syarod slavyan Staraslavyanskaya movaSamanazva slovѣ nsk ѩzꙑ kKrainy krainah Ushodnyaj EyropyRegiyony Ushodnyaya EyropaAficyjny status u nekatoryh syarednevyakovyh krainah Ushodnyaj Eyropy yak knizhnaya Arganizacyya yakaya regulyue urazlivaya d KlasifikacyyaKategoryya Movy EyraziiIndaeyrapejskaya syam ya Slavyanskaya galinaPaydnyovaslavyanskaya grupaStaraslavyanskaya mova dd dd Pismennasc glagolica kirylicaDAST 7 75 97 cer 777 Mova adygrala prykmetnuyu rolyu y gistoryi ysih suchasnyh slavyanskih moy i pasluzhyla asnovayu i yzoram dlya razviccya paznejshyh tradycyj carkoynaslavyanskae movy yakuyu nekatoryya pravaslaynyya i katalickiya cerkvy dagetul vykarystoyvayuc u liturgii Staraslavyanskaya mova z yaylyaecca najstarejshaj pismova zasvedchanaj z usih slavyanskih moy i tamu velmi karysnaya dlya rekanstrukcyi praslavyanskae movy agulnaj movy prodka ysih slavyanskih moy yakaya ne byla pismova zasvedchana U svayu chargu staraslavyanskuyu movu ne treba blytac z praslavyanskaj movaj dyyalekty shto legli y asnovu staraslavyanskaj movy uznikli paslya raspadu praslavyanskaj movy GistoryyaStaraslavyanskaya mova yznikla yak standartyzavanaya mova dlya met misii dvuh prapavednikay u Vyalikuyu Maraviyu y 863 godze Dlya getae mety Kiryl i Myafodzij pachali perakladac religijnuyu litaraturu na novuyu movu zasnavanuyu yak myarkue bolshasc dasledchykay na tagachasnyh dyyalektah radzimy asvetnikay gorada Fesaloniki shto na poynachy Grecyi zavayavanaj na toj chas slavyanami Pry padryhtoycy da misii byla stvorana novaya azbuka glagolica yakoj stali zapisvacca peraklady asnoynyh malitoynyh i liturgichnyh knig Evangelle bylo perakladzena prykladna y gety zh peryyad ale nevyadoma yakiya adnosiny da getaga meli Kiryl i Myafodzij Mova i yae alfavit vyvuchalisya y Vyalikamarayskaj Akademii i vykarystoyvalisya dlya carkoynyh i administracyjnyh patreb u 863 885 gadah Teksty getaga peryyadu ytrymlivayuc rysy tagachasnyh slavyanskih dyyalektay Vyalikae Maravii U 885 godze mova y kraine byla zabaronena Papam Rymskim Vuchni prapavednikay buduchy vygnanymi z krainy u 886 godze prynesli glagolicu y U Balgaryi mova pachala vykladacca pavodle dzvyuh knizhnyh shkol i Ohrydskaj Glagolica pershapachatkova vykarystoyvalasya y abedzvyuh shkolah ale y Preslayskaj neyzabave na zamenu glagolicy byla stvorana kirylica Tagachasnyya teksty napisanyya y Balgaryi mayuc harakternyya dyyalektnyya rysy ulascivyya tagachasnamu slavyanskamu naselnictvu carstva Pryblizna y gety zh peryyad staraslavyanskaya mova pachynae raspaysyudzhvacca pa inshyh slavyanskih zemlyah takih yak Bosniya Harvatyya Serbiya Bagemiya Malaya Polshcha a taksama knyastvah Kieyskae Rusi zahavayshy pry getym paydnyovaslavyanskiya dyyalektnyya asablivasci Paznejshyya teksty napisanyya na kozhnaj z getyh terytoryj pachali nasychacca rysami myascovyh slavyanskih gavorak toj epohi u vyniku chago prykladna y syaredzine HI st staraslavyanskaya mova nabyla vyalikuyu kolkasc regiyanalnyh varyyantay Getyya myascovyya varyyanty agulam vyadomyya pad imem carkoynaslavyanskae movy Za mezhami slavyanskih krain staraslavyanskaya pismovaya mova vykarystoyvalasya y yakasci bogasluzhebnae movy Rumynskaj Pravaslaynaj Carkvy i movy y Valahii i Maldove ale y XVI XVII stst byla zamenena myascovaj narodnaj movaj rumynskaj Paznejshaya forma movy carkoynaslavyanskaya mova na pracyagu mnogih stagoddzyay mela syarod ushodnih slavyan asabliva y Maskoyskaj dzyarzhave i vykonvala pryblizna tyya zh funkcyi shto i latyn u zahodnih slavyan Ale y paraynanni z latynnyu carkoynaslavyanskaya mova mela peravagu bo byla znachna blizhejshayu da narodnaj movy Nekatoryya pravaslaynyya cerkvy napryklad Balgarskaya Pravaslaynaya Carkva Ruskaya Pravaslaynaya Carkva Serbskaya Pravaslaynaya Carkva Ukrainskaya Pravaslaynaya Carkva i Makedonskaya Pravaslaynaya Carkva dagetul vykarystoyvayuc carkoynaslavyanskuyu movu poruch z nacyyanalnymi movami svaih dzyarzhay u yakasci moy bogasluzhennyay PismennascPershapachatkova pismovaya staraslavyanskaya mova vykarystoyvala dlya svaih patreb glagolicu ale paznej getu azbuku amal poynascyu vycesnila kirylicaj stvoranaya pa zagadu balgarskaga cara Barysa I u H st Lingvistychnaya haraktarystykaFanetyka fanalogiya Nizhej pryvedzeny gukavy lad yaki y asnoynym rekanstruyuecca dlya staraslavyanskaj movy Guki pryvedzenyya y specyyalnaj sisteme transkrypcyi a ne IPA Kankretnaya realizacyya kozhnaga guka nevyadomaya z prychyny ih roznaga vymaylennya y kozhnym z regiyonay vykarystannya movy Zychnyya Labiyalnyya Zubnyya Palatalnyya VelyarnyyaVybuhnyya p b t d k gAfrykaty c dz cFrykatyvy s z s z xNasavyya m n n Lateralnyya l l Dryzhachyya r r Apraksimanty v jLitara sh paznachala roznyya guki z getae prychyny yae gukavae znachenne ne ykazana y tablicy U Balgaryi yana paznachala paslyadoynasc zychnyh ʃt i tamu translitaruecca yak st Na zahad i poynach ad krainy litara imaverna ukazvala zychny c ː abo tɕ na yzor suchasnyh makedonskaj serbskaharvackaj moy i dyyalektay dz traplyalasya y rannih tekstah peratvaryyshysya paznej u z Adroznenne mizh cvyordymi l n r i ih palatalizavanymi analagami l n r na pisme adlyustroyvalasya ne zaysyody U vypadku paznachennya getaga adroznennya vykarystoyvaysya kamora Galosnyya Adnoyu z cikavyh asablivascej staraslavyanskae movy bylo shyrokae vykarystanne nasavyh galosnyh gukay yakiya mova gistarychna peranyala ad bolsh starazhytnyh form slavyanskaga maylennya U suchasnyh slavyanskih movah getyya galosnyya amal paysyudna strachanyya zahavalisya tolki y polskaj dy kashubskaj movah a taksama y adzinkavyh gavorkah nekatoryh zahodneslavyanskih i paydnyovaslavyanskih moy Vyluchalasya nayaynasc asablivyh zvyshkarotkih galosnyh yakiya y suchasnyh slavyanskih movah paysyudna strachanyya Zvychajnyya galosnyya Pyarednyaga rada Neagublenyya Zadnyaga rada Neagublenyya Zadnyaga rada Agublenyyai y u ĭ ŭe oe a Nasavyya Pyarednyaga rada Zadnyaga radae ǫNacisk u move ne paznachaysya Yon adnaylyaecca dzyakuyuchy zvestkam suchasnyh slavyanskih moy i rekanstrukcyj praslavyanskae movy Vymaylenne yacya e bylo varyyacyjnym u zalezhnasci ad regiyona U Balgaryi yon zvychajna yyaylyay saboyu galosny nizhnyaga yzdymu yaki rekanstruyuecca yak ae Na poynach ad Balgaryi yagonae vymaylenne imknulasya da verhnyaga yzdymu i takim chynam peraytvaralasya y je abo navat i y mnogih regiyonah Byli zvyshkarotkiya galosnyya yakiya transkrybuyucca zvychajna yak ĭ dy ŭ Getyya galosnyya byli bolsh syarednimi i karotkimi y adroznenne ad ih poynyh analagay i dy y u Ih zniknenne pachalosya y bolshasci pazicyj u slove yany stali sparadychnymi yzho y najranejshyh tekstah Meli tendencyyu zliccya z inshymi poynymi galosnymi asabliva ĭ z e i ŭ z o shto adnak adroznivalasya y zalezhnasci ad regiyonu ŭ ne treba blytac z suchasnym belaruskim lacinskim ŭ yakoe paznachae inshy guk w Dakladnaya nasavyh galosnyh nevyadomaya shto tlumachycca ih zliccyom sa zvychajnymi galosnymi y roznyh regiyonah U paydnyovaslavyanskih movah e zliysya z e abo e ale y paydnyovaslavyanskih en perajshoy u ja ǫ agulam zliysya z u abo o ale y Balgaryi gety guk veragodna stay agublenym i zliysya z ŭ Fanataktyka U staraslavyanskaj move mozhna vyznachyc nekalki zakanamernascej yakiya abmyazhoyvali razmerkavanne fanem Getyya zakanamernasci yznikli yak vynik pracesay chasoy praslavyanskaj movy takih yak mizhskladovy singarmanizm i pravila adkrytyh skladoy Dlya scyachennyay zychnyh scyachennyay galosnyh i paslyadoynascej galosnyh dy zychnyh moguc vyznachacca nastupnyya zakanamernasci Dzve susedniya zychnyya fanemy yak pravila ne mayuc adnolkavuyu artykulyacyyu Ni adzin sklad ne zakanchvaecca na zychnuyu Kozhnaya lateralnaya zychnaya yzgadnyaecca z nastupnaj pavodle aglushennya abo azvanchennya Velyarnyya zychnyya ne stayac perad galosnymi pyarednyaga rada Fanetychna palatalizavanyya zychnyya ne z yaylyayucca perad peynymi galosnymi zadnyaga rada syarednyaga yzdymu Galosnyya zadnyaga rada y a taksama galosnyya pyarednyaga rada za vyklyuchennem i ne yznikayuc u pachatku sloy pershyya atrymlivayuc pratetychnae v drugiya j Pachatkovaya a mozha atrymac pratetychnuyu zychnuyu abo ne atrymac yae yvogule Paslyadoynasci galosnyh zasvedchanyya tolki y adnoj paǫcina pavucinne a taksama y sufiksah nezakonchanaga tryvannya aa ea Na mezhah marfem moguc uznikac nastupnyya paslyadoynasci galosnyh ai au ao oi ou oo ei eo Morfafanemichnyya chargavanni U vyniku i palatalizacyj velyarnyya zychnyya pachali chargavacca z zubnymi i palatalnymi Akramya getaga u vyniku pracesu vyadomaga yak yatacyya velyarnyya i zubnyya pachali chargavacca z palatalnymi pry slovazmyanenni Chargavanni velyarnyh pershapachatkovyya k g x sk zg sx pa pershaj palatalizacyi i yatacyi c z s st zd s pa drugoj palatalizacyi c dz s sc st zd sc Chargavanni inshyh zychnyh pershapachatkovyya b p sp d zd t st z s l sl m n sn zn r tr dr pa yatacyi bl pl zd zd st st z s l sl ml n sn zn r str zdr U nekatoryh formah chargavanne c z c dy dz z z adbyvalasya y leksemah u yakih adsutnichali adpavednyya im velyarnyya Zubnyya pary velyarnyh regulyarna yznikali perad e i y sklanenni i zagadnym ladze trohi radzej u roznyh formah paslya i e r Palatalnyya analagi velyarnyh z yaylyalisya perad galosnymi pyarednyaga rada va ysih inshyh formah u pazicyyah kali ne z yaylyaysya zubny analag a taksama y roznyh pazicyyah slovazmyanennya i slovaytvarennya gl nizhej U vyniku ranejshyh chargavannyay karotkih i doygih galosnyh u praindaeyrapejskuyu prabalta slavyanskuyu dy praslavyanskuyu epohi i peraytvarennya galosnyh u galosnyya pyarednyaga rada perad palatalizavanymi zychnymi y staraslavyanskaj move byli nastupnyya chargavanni z vyadomyh i y u e e i o a o e e a y i e i y e Chasam adbyvalasya chargavanne nul guka yakoe yznikala y vyniku sparadychnae straty slabaga era nazva guka shto paznej adbylosya amal va ysih tagachasnyh slavyanskih dyyalektah Fanetychnae znachenne vakalizavanaga mocnaga era zalezhyc ad dyyalektu Marfalogiya sintaksis Yak i praindaeyrapejskaya mova staraslavyanskaya mova mela yarka vyrazhanuyu flektyynuyu marfalogiyu Zmennyya formy padzyalyalisya na imya i dzeyaslovy imya u svayu chargu uklyuchala nazoyniki prymetniki i zajmenniki Lichebniki sklanyalisya na yzor prymetnikavaga abo zajmennikavaga sklanennyay da tago zh lichebniki 1 4 meli adroznenne pavodle gramatychnaga rodu Imya adroznivalasya pavodle gramatychnaga rodu muzhchynski zhanochy niyaki liku adzinochny parny mnozhny i sklonu nazoyny rodny davalny vinavalny tvorny klichny mesny Nazoynik adroznivaysya taksama pavodle pyaci gramatychnyh klasay z o jo koranem a ja koranem i koranem u koranem i zychnym koranem Formy ysih flektyynyh paradygm zvychajna alyustroyvayuc morfafanemichnyya chargavanni Perahod galosnyh u galosnyya pyarednyaga rada paslya palatalnymi i j stvaryla dva padvojnyya flektyynyya klasy o jo a ja tady yak palatalizacyya ynutry koranya stala y svaim rodze sinhronnaj parayn adz l N s vlk voyk gt adz l K s vlce adz l M s vlce Praduktyynyya klasy meli vyglyad o jo a ja dy i karanyoy Nekatoryya yzory padobnyh paradygm pryvedzenyya nizhej Adzinochny Parny MnozhnyGlyosa Typ koranyu N s K s V s R s M s D s T s N s K s V s R s M s D s T s N s K s V s R s M s D s T s mesta o m r grad grade grad grada grade gradu gradom grada gradu gradoma gradi grady grad gradex gradom grady nozh jo m r noz nozu noz noza nozi nozu nozem noza nozu nozema nozi noze noz nozix nozem nozi voyk o m r vlk vlce vlk vlka vlce vlku vlkom vlka vlku vlkoma vlci vlky vlk vlcex vlkom vlky vino o n r vino vino vino vina vine vinu vinom vine vinu vinoma vina vina vin vinex vinom viny pole jo n r polje polje polje polja polji polju poljem polji polju poljema polja polja polj poljix poljem polji zhanchyna a zh r zena zeno zenǫ zeny zene zene zenojǫ zene zenu zenama zeny zeny zen zenax zenam zenami dusha ja zh r dusa duse dusǫ duse dusi dusi dusejǫ dusi dusu dusama duse duse dus dusax dusam dusami ruka a zh r rǫka rǫko rǫkǫ rǫky rǫce rǫce rǫkojǫ rǫce rǫku rǫkama rǫky rǫky rǫk rǫkax rǫkam rǫkami kosc i zh r kost kosti kost kosti kosti kosti kostjǫ kosti kostju kostma kosti kosti kostj kostx kostm kostmi dom u m r dom domu dom a domu domu domovi domm domy domovu domma domove domy domov domx domm dommi Prymetniki muzhchynskaga i niyakaga rodu sklanyalisya pavodle typu o jo zhanochaga a ja Prymetnik mog mec karotkuyu nyapeynuyu i poynuyu peynuyu formy aposhnyaya ytvaralasya shlyaham dadannya da nyapeynaj formy sufiksa j anafarychnaga zajmennika trecyaj asoby slovaytvarenne vyyaylyalasya y cyaperashnim nezakonchanym chasah i aorysce vid chasu u toj chas yak zakonchany chas plyuskvamperfekt buduchy i umoyny chasy i lady ytvaralisya shlyaham ab yadnannya dapamozhnyh dzeyaslovay z dzeeprymetnikami abo sintetychnymi chasavymi formami Nizhej pryvedzeny yzor padobnyh zmen na prykladze dzeyaslova vesti vesci Asoba lik Cyaperashni Asigmatychny aoryst Sigmatychny aoryst Novy aoryst Nezakonchany Zagadny1 as adz l vedǫ ved ves vedox vedeax2 as adz l vedesi vede vede vede vedease vedi3 as adz l vedet vede vede vede vedease vedi1 as p l vedeve vedove vesove vedoxove vedeaxove vedeve2 as p l vedeta vedeta vesta vedosta vedeaseta vedeta3 as p l vedete vedete veste vedoste vedeasete1 as mn l vedem vedom vesom vedoxom vedeaxom vedem2 as mn l vedete vedete veste vedoste vedeasete vedete3 as mn l vedǫt vedǫ vese vedose vedeaxǫInshyya rysy Zahavalasya davoli malenkaya kolkasc pismovyh pomnikay staraslavyanskae movy bolshaya chastka z ih skladzena y Pershym Balgarskim Carstve y peryyad H HI stst Mova getyh pomnikay mae paydnyovaslavyanskuyu asnovu z nevyalikim dadatkam zahodneslavyanskih rys prynesenyh misiyaj Kiryly i Myafodziya z Vyalikaj Maravii terytoryi dze cyaper raspaysyudzhanyya zahodneslavyanskiya movy Adziny dobra zahavany rukapis marayskaga izvodu staraslavyanskaj movy t zv Kieyskiya Listki adznachaecca zamenaj nekatoryh paydnyovaslavyanskih leksichnyh i fanetychnyh haraktarystyk zahodneslavyanskimi U rukapisah Drugoga Balgarskaga Carstva kolkasc zahodneslavyanskih rys pavyalichvaecca Staraslavyanskaya mova cikavic gistarychnyh lingvistay z prychyny zahavannya y yoj arhaichnyh rys yakiya yak lichacca u minulym byli agulnymi dlya maylennya slavyan Nekatoryya pryklady getyh asablivascej Nayaynasc zvyshkarotkih galosnyh t zv eray ĭ ŭ Nayaynasc nasavyh galosnyh ɛ ɔ Nenapruzhany nizhni yzdym pry artykulyacyi yacya ae Palatalnyya zychnyya ɲ i ʎ ad praslavyanskih n ľ Praslavyanskaya sklonavaya sistema na asnove karanyovyh kanchatkay u tym liku z tymi yakiya paznej znikli y zadakumentavanyh movah napryklad u koran Isnavanne asobnaga parnaga liku admetnaga ad adzinochnaga i mnozhnaga yagonyya slyady traplyayucca y belaruskaj move y yakasci sloy yakiya ne vykarystoyvayucca y adzinochnym liku portki nazhnicy i g d Isnavanne aorystu nezakonchanaga chasu praslavyanskiya paradygmy dlya dzeeprymetnikay aoryst mozhna sustrec u slavenskaj i luzhyckih movah U staraslavyanskaj move taksama zahoyvalasya nadzvychaj starazhytnaya sistema akcentuacyi sistema nacisku ale yana ne adlyustroyvalasya y pismovyh dakumentah Imaverna getaya arhaichnaya sistema mozha pryblizna zahoyvacca y chakayskim dyyalekce serbskaharvackae movy Staraslavyanskaya mova mae paydnyovaslavyanskae pahodzhanne Geta vidac z nastupnyh kryteryyay Fanetychnyya Perahod ra gt la zgodna z metatezaj playnyh praslavyanskih scyachennyay or ol Perahod praslavyanskaga xe lt xai y se Perahod praslavyanskih kve gve lt kvai gvai y cv d zvMarfasintaksichnae vykarystanne prynalezhnaj formy davalnaga sklonu y asabistyh zajmennikah i nazoynikah rѫka ti rǫka ti tvaya ruka otpoushene grѣhom otŭpustenĭje grexomŭ prabachenne grahoy peryfrastychny buduchy chas z vykarystannem dzeyaslova hotѣti xoteti hacec vykarystanne paraynalnaj formy mnii mĭniji mensh u znachenni maladzejshy Marfasintaksichnae vykarystanne sufiksalnyh ukazalnyh zajmennikay t ta to tŭ ta to toj taya toe U balgarskaj dy makedonskaj movah peraytvarylisya y sufiksalnyya peynyya artykli Akramya getaga staraslavyanskaya mova pa sheragu rys zblizhaecca nepasredna z adnoj z paydnyovaslavyanskih moy balgarskaj Nenapruzhany nizhni yzdym pry artykulyacyi yacya aeː yakaya da getaga chasu zahoyvaecca y dyyalektah Radopskaga hrybta myazha Balgaryi z Grecyyaj ʃt i ʒd yak refleksy praslavyanskih t lt tj dy gt kt i d lt dj Vykarystanne prynalezhnaj formy davalnaga sklonu dlya asabistyh zajmennikay i nazoynikay brat mi bratŭ mi brat moj hram molitvѣ xramŭ molitve hram malitvy Vykarystanne peryfrastychnaj ab yadnanaj formy buduchaga chasu z udzelam dapamozhnaga dzeyaslovu hotѣti xoteti hacec napryklad hoshtѫ pisati xostǫ pisati ya pisacmu Praslavyanskaya Staraslavyanskaya Balgarskaya Cheshskaya Makedonskaya Polskaya Ruskaya Slavackaya Slavenskaya Serbskaharvackaya dʲ ʒd ʒd z ɟ dz ʑ dz j dʑ ɡt kt tʲ ʃt ʃt ts c ts tɕ ts tʃ tɕIzvodyVyalikaya Maraviya Mova byla ypershynyu standartyzavana dzyakuyuchy misii Kiryly i Myafodziya y Vyalikuyu Maraviyu 863 goda Rukapisy Maravii lichacca najranejshym izvodam staraslavyanskaj movy Yon nazvany y gonar svajgo pahodzhannya dzyarzhavy shto isnavala y peryyad H st na terytoryyah suchasnyh Chehii i Slavachchyny Marayski izvod U t zv Prazhskih fragmentah marayski yplyy vyyaylyaysya tolki y zamene ʃt na ts i ʒd na z pra shto svedchyc uzor Kieyskaj Listkoy gl vyshej Nekatoryya inshyya moynyya asablivasci Blytanina mizh vyalikim i malym yusami zamest vsoud vsud vsѫd vsǫd ts z praslavyanskaga tj vykarystanne dz z dj ʃtʃ z skj Vykarystanne sloy msa cirky papez prefacija klepati piskati i g d Zahavanne staroga zbegu zychnyh dl napryklad modlitvami parayn z bel malitvami Vykarystanne kanchatka m zamest om u adzinochnym liku muzhchynskim rodze tvornaga sklonu zajmennik cso Pershae Balgarskae Carstva Staraslavyanskaya mova byla kadyfikavana y Pershym Balgarskim carstve i vyvuchalasya spachatku y Preslave stalica dzyarzhavy 893 972 gg potym u Ohrydze stalica 991 995 1015 gg Gety varyyant movy pakul yashche ne yyaylyay saboyu regiyanalny dyyalekt movy ale byy svoeasablivym papyarednikam ushodnyaj padgrupy paydnyovaslavyanskih moy yakaya adnak nemagchyma lakalizavac Isnavanne dvuh asnoynyh centray litaratury carstva pryvyalo da yzniknennya dvuh izvoday balgarskaga i makedonskaga izvod regiyanalnaya versiya yakoj nebudz staroj pismovaj movy zvychajna termin vykarystoyvaecca adnosna slavyanskih moy Nekatoryya lingvisty zreshty ne vydzyalyayuc dvuh izvoday nazyvayuchy abodva razam makedonska balgarskim abo prosta balgarskim izvodam Nekatoryya lingvisty zmyanyali svayo merkavanne pa getym pytanni tak amerykanski lingvist G Lunt merkavay shto adroznenni y pershapachatkovaj staraslavyanskaj move nedastatkovyya kab scvyardzhac isnavanne dvuh roznyh izvoday makedonskaga i balgarskaga Paznej yon zha gruntuyuchysya na paleagrafichnyh fanalagichnyh i inshyh adroznennyah pryjshoy da vyvadu pra isnavanne dvuh asobnyh izvoday staraslavyanskaj movy Na dumku nekatoryh dasledchykay razviccyo staraslavyanskae movy spryyala praduhilennyu asimilyacyi paydnyovyh slavyan i farmiravannyu asobnaj balgarskaj identychnasci Inshyya izvody Paznejshae vykarystanne staraslavyanskae movy y inshyh regiyonah pryvyalo da nasychennya movy myascovymi rysami ale sherag paydnyovaslavyanskih rys zahavaysya Syarod paznejshyh izvoday movy adznachayucca slavenski harvacki serbski i ruski izvody ale yany adnosyacca da paznejshaj formy movy carkoynaslavyanskaj Praktychna va ysih ih adbylasya denazalizacyya yusay NamenklaturaBolshaya chastka zahodnih lingvistay vykarystoyvae dlya paznachennya movy termin staracarkoynaslavyanskaya mova abo skarachenne OCS radzej uzhyvaecca termin starabalgarskaya mova U litaratury Belarusi i SSSR vykarystoyvaecca y asnoynym termin staraslavyanskaya mova ZnoskiUNESCO Atlas of the World s Languages in Danger lt a href https wikidata org wiki Track Q925553 gt lt a gt unspecified title S 37 Dmitrij Cizevskij Comparative History of Slavic Literatures Vanderbilt University Press 2000 S 27 Florin Curta amp Paul Stephenson Southeastern Europe in the Middle Ages 500 1250 Cambridge University Press 2006 S 214 Glanville Price Encyclopedia of the Languages of Europe Wiley 2000 S 42 43 520 s Ken Parry The Blackwell Companion to Eastern Christianity John Wiley amp Sons 2010 S 50 51 528 s Jan Olof Rosenqvist Interaction and Isolation in Late Byzantine Culture I B Tauris 2004 S 58 169 s B Gasparov Speech Memory and Meaning Intertextuality in Everyday Language Walter de Gruyter 2010 S 185 309 s Horace Gray Lunt Old Church Slavonic Grammar Berlin 2001 S 15 Huntley 1993 stst 127 128 Huntley 1993 st 133 Alan W Ertl Toward an Understanding of Europe A Political Economic Precis of Continental Integration Universal Publishers 2008 S 436 560 s Chris Kostov Contested Ethnic Identity The Case of Macedonian Immigrants in Toronto 1900 1996 Peter Lang 2010 S 50 318 s Zdenko Zlatar The Poetics of Slavdom Part III Njegos Peter Lang 2007 S 532 533 912 s Horace Gray Lunt Old Church Slavonic Grammar Walter de Gruyter 2001 S 1 264 s A P Vlasto The Entry of the Slavs Into Christendom An Introduction to the Medieval History of the Slavs CUP Archive 1970 S 174 176 435 s Benjamin W Fortson Indo European Language and Culture An Introduction John Wiley amp Sons 2010 S 431 568 s Henrik Birnbaum Jaan Puhvel Ancient Indo European Dialects Proceedings University of California Press 1966 S 154 247 s Sussex Cubberley The Slavic Languages Cambridge University Press 2006 S 64 65 638 s I I Kaliganov Razmyshleniya o makedonskom sreze paleobolgaristiki Makedoniya problemy istorii i kultury Institut slavyanovedeniya RAN Alexander M Schenker American contributions to the Tenth International Congress of Slavists Slavica Sofia 1988 S 47 ISBN 0 89357 190 3 Ivan Mikulchiќ Srednovekovni gradovi i tvrdini vo Makedoniјa Skopјe Makedonska akademiјa na naukite i umetnostite S 72 R J Crampton R J Crampton amp hl bg amp source gbs navlinks s A Short History of Modern Bulgaria CUP Archive 1987 S 5 221 s LitaraturaPanyucich V P Staraslavya nskaya mo va Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 15 Sledaviki Tryo Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2002 T 15 S 159 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0251 2 t 15 SpasylkiOld Church Slavonic Online Arhivavana 17 verasnya 2009 angl Corpus Cyrillo Methodianum Helsingiense angl Vikipedyya mae razdzel napisany staraslavyanskaj