Паўднё́вая Аме́рыка (ісп.: América del Sur, Sudamérica, Suramérica, парт.: América do Sul, англ.: South America, нідэрл.: Zuid-Amerika, фр.: Amérique du Sud, гуар.: Ñembyamérika, кечуа: Urin Awya Yala, Urin Amerika) — кантынент, большая частка якога размешчана ў паўднёвым паўшар'і паміж Атлантычным і Ціхім акіянамі, з поўдня абмываецца водамі Паўднёвага акіяна. Звязана з Паўночнай Амерыкай Панамскім перашыйкам. Уздоўж заходняй мяжы кантынента прасціраецца горная сістэма Анды. Землі на ўсход ад Андаў занятыя ў асноўным трапічнымі лясамі, вялікім басейнам ракі Амазонкі.
Паўднёвая Амерыка | |
---|---|
Тэрыторыя | 17 840 000 км² |
Насельніцтва | 387 489 196 (2011) чал. |
Шчыльнасць | 21,4 чал./км² |
Этнахаронім | паўднёваамерыканец, амерыканец |
Уключае | 12 дзяржаў |
Залежныя дзяржавы | 3 |
Мовы | |
Часавыя паясы | UTC-2 да UTC-5 |
Найбуйнейшыя гарады | Сан-Паўлу Буэнас-Айрэс Рыа-дэ-Жанэйра Багата Ліма Сант’яга Каракас Медэльін Белу-Арызонці |
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
У склад Паўднёвай Амерыкі таксама ўваходзяць розныя астравы, большасць з якіх прыналежыць краінам кантынента. Астравы ў басейне Карыбскага мора садносяцца да Паўночнай Амерыцы. Краіны Паўднёвай Амерыкі, якія мяжуюць з Карыбскім морам — улучаючы Калумбію, Венесуэлу, Гаяну, Сурынам, Французскую Гвіяну і Панаму — вядомыя як .
Паўднёвая Амерыка займае сярод кантынентаў чацвёртае месца паводле плошчы (17,8 млн. км²) і пятае месца паводле колькасці насельніцтва (370 млн. чал., 2005).
Паходжанне назвы
Слова «Амерыка» ў назве гэтага кантынента ўпершыню ўжыў , нанясучы на сваю лацінскі варыянт імя Амерыга Веспучы, які, у сваю чаргу, упершыню выказаў здагадку, што адкрытыя Хрыстафорам Калумбам землі не маюць адносін да Індыі, а з'яўляюцца Новыс Светам, перш еўрапейцам невядомым.
Гісторыя
Гісторыю кантынента можна ўмоўна падзяліць на тры этапы. Першы — гэта перыяд станаўлення, росквіту і заняпаду аўтахтонных цывілізацый (інкі і інш.). Другі — гэта эпоха еўрапейскай заваёвы (Канкіста) і каланіялізму 1500—1800 гг., калі большая частка кантынента знаходзілася ў залежнасці ад дзвюх еўрапейскіх краін (Іспанія і Партугалія). Нягледзячы на адносна невялікую працягласць, менавіта ў гэты перыяд склаліся мовы і культуры, эканомікі, а таксама зародкі дзяржаўнасці большасці сучасных лацінаамерыканскіх дзяржаў. Перыяд пасля атрымання незалежнасці мала чым адрозніваўся ад каланіяльнага ў эканоміка-сацыяльным плане. Больш таго, ён пагоршыўся палітычнай нестабільнасцю большасці краін рэгіёна, а таксама сталай інтэрвенцыяй з боку ЗША, эканоміка-сацыяльныя каштоўнасці якіх у большасці сваім чужыя жыхарам Паўднёвай Амерыкі. Гісторыю краін Гвіянскага ўзбярэжжа варта разглядаць асобна. Гаяна, Сурынам і, у меншай ступені, Французская Гвіяна, заўважна адрозніваюцца ад большасці іспана- і партугаламоўных краін кантынента.
Дакласічны перыяд
Існуюць дзве версіі пра магчымае засяленне тэрыторый Паўднёвай Амерыкі чалавекам. Паводле першай, засяленне адбывалася з Азіі, з тэрыторыі сучаснай Расіі, праз Берынгаў праліў і Паўночную Амерыку, аднак не ўсе існыя археалагічныя знаходкі ўкладаюцца ў дадзеную тэорыю, у сувязі з чым высоўваецца тэорыя пра магчымасць існавання «дасібірскіх» паўднёваамерыканскіх першабытнікаў.
Першыя сельскагаспадарчыя доследы чалавека ў Паўднёвай Амерыцы датуюцца 6500 г. да н.э., калі ў Амазоніі пачалі культываваць бананы, бульба і востры чырвоны перац.
Адкрыццё Паўднёвай Амерыкі
Імкнучыся адкрыць марскі шлях у Індыю, Хрыстафор Калумб перасек у 1492 годзе Атлантычны акіян і адкрыў Вялікія Антыльскія астравы. За першай экспедыцыяй рушыла ўслед другая, потым трэцяя. Маршрут сваёй трэцяй экспедыцыі праклаў значна паўднёвей ужо вядомых яму земляў і адкрыў востраў Трынідад, правядучы карабель паміж выспай і невядомым берагам. Іспанцаў здзівіла, што вада ўздоўж яго была амаль прэснай. Адмірал запісаў у дзённіку: «… такая магутная рака магла існаваць толькі на мацерыку, і на поўдні ёсць яшчэ мацярык».
Іспанскія экспедыцыі XV—XVI
Услед за Калумбам у Паўднёвую Амерыку на пошукі новых земляў і новых багаццяў — золата і каштоўнасцей — адправіліся шматлікія іспанскія экспедыцыі.
Экспедыцыя
Пад канец снежня 1541 года флатылія Франсіска Арэльяны, якая складалася з брыганціны і чатырох каноэ, пачала спуск да акіяна па рацэ Напо. Больш за праз месяц плавання яны трапілі ў раку «шырокую, як мора», то бок у Амазонку. Па дарозе на ўсход іспанцы сустракалі індзейскія вёскі, бачылі шматлікія прытокі. Велізарны левы прыток, воды якога былі «чорнымі, як чарніла», яны назвала Рыа-Негру — «чорная рака». Толькі ў жніўні 1542 года яны дайшлі да ўтокі ракі.
Геаграфічныя даследаванні
У вывучэнні прыроды мацерыка веліка роля нямецкага прыродазнаўца і географа Аляксандра Гумбальта, які падарожнічаў па Цэнтральнай і Паўднёвай Амерыцы ў 1799—1804 гадах. Глыбейшае вывучэнне асобных тэрыторый мацерыка пачалося ў XIX стагоддзі. У 1821—1828 гадах руская экспедыцыя пад кіраўніцтвам даследавала ўнутраныя раёны Бразіліі. Каштоўныя звесткі пра геалагічны будынак, клімат, расліны і жывёл Амазонскай нізіны сабраў англійскі вандроўнік Генры Бейтс падчас экспедыцыі 1848—1859 гадоў.
Крайнія пункты
- Паўночная — мыс Гальінас 12°27′ пн. ш. 71°39′ з. д.HGЯO
- Паўднёвая (мацярыковая) — 53°54′ пд. ш. 71°18′ з. д.HGЯO
- Паўднёвая (астраўная) — 56°30′ пд. ш. 68°43′ з. д.HGЯO
- Заходняя — 4°40′ пд. ш. 81°20′ з. д.HGЯO
- Усходняя — 7°10′ пд. ш. 34°47′ з. д.HGЯO
Рэльеф
Сярэдняя вышыня Паўднёвай Амерыкі над узроўнем мора 580 м. На захадзе размешчана горная сістэма Андаў вышынёй да 6960 м (г. Аканкагуа), якая складаецца з горных ланцугоў і высокіх плато паміж імі. На ўсходзе знаходзяцца Бразільскае нагор’е і Гвіянскае нагор’е. Паміж Андамі і пласкагор'ямі раскінуліся Амазонская нізіна, раўніны і нізіны Гран-Чака, Лаплацкая нізіна і нізіна Арынока; паверхня іх раўнінная, рачныя даліны ўрэзаны слаба. На поўдні мацерыка размяшчаецца плато Патагоніі.
Геалагічная будова
У тэктанічных адносінах вылучаюцца 2 асноўныя структуры: геасінклінальная на захадзе, платформавая на ўсходзе. Фарміраванне Андаў пачалося ў познім палеазоі — мезазоі. Гораўтварэнне не закончылася (бываюць землетрасенні і вулканічныя вывяржэнні). На ўсходзе платформавыя структуры: Паўднёва-Амерыканская і Патагонская платформы. Старажытны архейскі фундамент выходзіць на паверхню ў Гвіянскім, Заходне-Бразільскім і Усходне-Бразільскім шчытах. За межамі шчытоў тэрыторыі платформ перакрыты пераважна кантынентальнымі адкладамі. Паміж платформавай і геасінклінальнай абласцямі — тэктанічныя ўпадзіны Арынока, Гран-Чака, Ла-Плата; паміж Андамі, Гвіянскім і Заходне-Бразільскім шчытамі — Амазонская ўпадзіна. Упадзіны запоўнены марскімі адкладамі і прадуктамі разбурэння гор.
Платформы пачалі фарміравацца ў дакембрыі, у кембрыі злучыліся ў адзін масіў. У трыясе ў басейне р. Парана ўтварыліся разломы і адбыліся вывяржэнні базальтавых лаў.
Горны захад
Пустыня Атакама
Эль-Ніньё
Раўнінны ўсход
Нізінныя раўніны — Арынокская, Амазонская і Ла-Плата — займаюць на мацерыку значныя прасторы. Амаль плоская паверхня гэтых раўнін спрыяльная для адукацыі буйных рачных сістэм Амазонкі, Арынока і Параны з шырокімі і глыбокімі рачнымі далінамі. Большую плошчу мацерыка займаюць Гвіянскае і Бразільскае пласкагор'і. Часта яны складаюцца з некалькіх плато.
Геалогія
Пасля распаду праконтинента Пангея тэрыторыя Паўднёвай Амерыкі ў мелавым перыядзе была з'яднана з Афрыкай, Аўстраліяй і Антарктыдай у складзе кантынента Гандвана. Пад канец мелавога перыяду Гандвана распалася, і да канца трацёвага перыяду Паўднёвая Амерыка была выспай. Тут існавала адменная фаўна, дзе дамінавалі . Пасля ўватрэння перашыйку з Паўночнай Амерыкай прыток новай фаўны прывёў да амаль поўнага вымірання фаўны мясцовай.
Клімат
Клімат Паўднёвай Амерыкі абумоўлены размяшчэннем яе пераважна ў экватарыяльным і паўднёвым трапічным паясах. Характэрна вялікае і амаль раўнамернае (акрамя крайняга поўдня) паступленне сонечнага цяпла. Сезонныя кліматычныя адрозненні залежаць ад сонечнай радыяцыі, агульнай цыркуляцыі атмасферы, цэнтраў высокага ціску атмасферы. Пераважае экватарыяльная і мусонна-пасатная цыркуляцыя паветра з Атлантычнага акіяна. На захадзе Амазонскай нізіны вільготны экватарыяльны гарачы клімат без сухога перыяду, на ўсходзе Амазонскай нізіны — субэкватарыяльны, на поўдні — субтрапічны і ўмераны клімат. У паўночнай раўніннай частцы тэмпература паветра ўвесь год каля 20—28 °С. Ападкаў 2000—3000 мм за год у басейне рэк Арынока і Амазонка. У студзені на Бразільскім пласкагор'і 20—28 °С, у ліпені 12—25 °С, на Лаплацкай нізіне адпаведна 20—24 і 8—16 °С, у Патагоніі 12—23 і 3 °С. Ападкаў на Бразільскім пласкагор'і ад 500 мм на паўночным усходзе да 2000 мм у большай частцы і да 3000 мм на паўднёвым усходзе, на Лаплацкай нізіне ад 500 мм да 1000 мм, у Патагоніі каля 250 мм. Снегавая лінія ў гарах экватарыяльнай зоны на вышыні каля 5 тыс. м, на поўдні на вышыні каля 1000—1200 м. Максімум ападкаў — да 10000 мм у гарах на захадзе Калумбіі, да 7000 мм на поўдні Чылі; на ўзбярэжжах Перу і Паўночнага Чылі (у пустыні Атакама) менш за 100 мм за год.
Унутраныя воды
Паводле велічыні гадавога сцёку Паўднёвая Амерыка займае 2-е месца ў свеце — каля 20% сцёку рэк Зямлі (каля 7900 км³/год), паводле сярэдняга слоя сцёку (440 мм) на 1-м месцы ў свеце. Больш за 90% тэрыторыі мацерыка адносіцца да басейна Атлантычнага акіяна. Найбольшыя рэкі: Амазонка (самая мнагаводная і вялікая паводле плошчы басейна ў свеце), Арынока, з Парагваем, Сан-Франсіску, Магдалена. Пераважае дажджавое жыўленне рэк, на поўдні Патагоніі снегавое, у Андах месцамі ледавіковае. У экватарыяльных раёнах летнія дажджавыя паводкі і памяншэнне расходаў зімой. Пастаянна паўнаводныя рэкі на захадзе Амазонскай нізіны і на поўдні Бразільскага нагор'я. Максімум сцёку рэк позняй вясной і летам у Патагоніі і Сярэднім Чылі. На поўначы Чылі ў пустыні Атакама сцёк толькі перыядамі. Буйныя азёры Маракайба (на поўначы), Тытыкака (на вышыні 3812 м) і інш. У Андах ледавікі (больш за 20 тыс. км²), найбольшыя на поўдні і на Вогненнай Зямлі.
Палітычны падзел
Краіны і тэрыторыі | Плошча (км²) | Насельніцтва (на 1 ліпеня 2008) | Шчыльнасць насельніцтва (на км²) |
---|---|---|---|
Аргенціна | 2 766 890 | 40 677 348 | 14,3 |
Балівія | 1 098 580 | 8 857 870 | 8,1 |
Бразілія | 8 514 877 | 191 908 598 | 22,0 |
Венесуэла | 912 050 | 26 414 815 | 27,8 |
Гаяна | 214 970 | 770 794 | 3,6 |
Калумбія | 1 138 910 | 45 013 674 | 37,7 |
Парагвай | 406 750 | 6 347 884 | 15,6 |
Перу | 1 285 220 | 27 925 628 | 21,7 |
Сурынам | 163 270 | 438 144 | 2,7 |
Уругвай | 176 220 | 3 477 778 | 19,4 |
Фалклендскія астравы (спорныя паміж Вялікабрытаніей і Аргенцінай) | 12 173 | 2 967 | 0,24 |
Гвіяна (Францыя) | 91 000 | 209 000 | 2,1 |
Чылі | 756 950 | 16 454 143 | 21,1 |
Эквадор | 283 560 | 13 927 650 | 47,1 |
Паўднёвая Джорджыя і Паўднёвыя Сандвічавы астравы (Вялікабрытанія) | 3 093 | 20 | 0 |
Усяго | 17 824 513 | 382 426 293 | 21,5 |
Паўднёвая Георгія і Паўднёвыя Сандвічавы астравы не маюць пастаяннага насельніцтва.
Выспы прыналежаць Вялікабрытаніі, адносяцца да заморскай самакіраванай тэрыторыі Фалклэндскіх астравоў.
Паўднёвая Георгія і Паўднёвыя Сандвічавы астравы лічацца часткай Антарктыкі.
Палітыка
На палітычнай арэне пачало XXI стагоддзя ў Паўднёвай Амерыцы адзначана прыходам сіл левага кірунку, сацыялістычныя лідары абраны ў такіх краінах, як Чылі, Уругвай, Бразілія, Аргенціна, Эквадор, Балівія, Парагвай і Венесуэла. На фоне гэтага ў Паўднёвай Амерыцы паўсюдна заўважнае развіццё рынкавай эканомікі і міжнароднай супрацы, так, прыкладам, былі створаны арганізацыі МЕРКАСУР і , мэтай якіх з'яўляецца свабоднае перасоўванне грамадзянаў, эканамічнае развіццё, здыманне мытных пошлін і палітыка агульнай абароны.
З існуе і развіваецца Саюз паўднёваамерыканскіх нацый, таксама вядомы як УНАСУР — арганізацыя, што аб'ядноўвае ў сябе амаль усе краіны Паўднёвай Амерыкі, ствараная па мадэлі Еўрасаюза. У рамках саюза створаны кансультацыйны Паўднёваамерыканскі савет абароны, плануецца стварэнне агульнага парламента, а таксама стварэнне адзінага рынку і ліквідацыя мытных тарыфаў паміж краінамі-ўдзельніцамі.
Дэмаграфія
Этнічныя групы
На этнічным узроўні насельніцтва Паўднёвай Амерыкі можна падзяліць на тры тыпы: індзейцы, белыя і негры. У такіх краінах, як Калумбія, Эквадор, Парагвай і Венесуэла ў дэмаграфічным плане пераважаюць метысы (нашчадкі шлюбаў іспанцаў і тубыльнага насельніцтва). Толькі ў дзвюх краінах (Перу і Балівіі) індзейцы ўтвараюць большасць. У Бразіліі, Калумбіі і Венесуэле жыве значны лік насельніцтва афрыканскага паходжання.
У такіх дзяржавах, як Аргенціна, Уругвай, Чылі і Бразілія большасць насельніцтва мае еўрапейскае паходжанне, з іх у першых дзвюх большасць насельніцтва — нашчадкі выхадцаў з Іспаніі і Італіі. На поўдні і паўднёвым усходзе Бразіліі жывуць нашчадкі партугальцаў, немцаў, італьянцаў і іспанцаў.
Чылі прыняла хвалю эміграцыі з Іспаніі, Германіі, Англіі, Францыі, Італіі, Аўстрыі, Швейцарыі, Скандынавіі, Грэцыі і Харватыі на працягу XVIII і напачатку XX стагоддзяў. У гэтай краіне жыве, па розных дадзеных, ад 1 600 000 (10 % насельніцтвы) да 4 500 000 (27 %) выхадцаў з . 1848 быў годам масавай іміграцыі немцаў (таксама аўстрыйцаў і швейцарцаў) і, часткова, французаў, галоўным чынам, у паўднёвыя раёны краіны, дагэтуль зусім незаселеныя, але багатыя прыродай і карыснымі выкапнямі. Гэта іміграцыя немцаў працягнулася пасля першай і другой сусветных войн такім чынам, што сёння каля 500 000 чылійцаў маюць нямецкае паходжанне. Апроч таго, каля 5 % насельніцтвы Чылі — нашчадкі выхадцаў імігрантаў-хрысціянаў з Сярэдняга Усходу (палестынцы, сірыйцы, ліванцы, армяне). Таксама каля 3 % насельніцтвы Чылі — генетычныя харваты. Нашчадкі грэкаў складаюць каля 100 000 чалавек, большасць з іх жыве ў Сант’яга і . Каля 5 % насельніцтва — французскага паходжання. Ад 600 000 да 800 000 — італьянскага.
У Бразілію немцы імігравалі, галоўным чынам, на працягу XIX і XX стагоддзяў у сувязі з палітыка-сацыяльнымі падзеямі на радзіме. Сёння каля 10 % бразільцаў (18 млн) маюць нямецкае паходжанне. Апроч таго, Бразілія — краіна Лацінскай Амерыкі, дзе жыве найвялікі лік этнічных украінцаў (1 млн).
Этнічныя меншасці ў Паўднёвай Амерыцы таксама прадстаўлены арабамі і японцамі ў Бразіліі, кітайцамі ў Перу і індыйцамі ў Гаяне.
Мовы
Найболей пашыранымі мовамі Паўднёвай Амерыкі з'яўляюцца партугальская і іспанская. На партугальскай мове размаўляе Бразілія, насельніцтва якой складае каля 50 % насельніцтва гэтага кантынента. Іспанская мова з'яўляецца афіцыйнай мовай большасці краін гэтага кантынента. Таксама ў Паўднёвай Амерыцы тлумачацца і на іншых мовах: у Сурынаме гавораць па-галандску, у Гаяне — па-англійску, а ў Французскай Гвіяне — адпаведна па-французску.
Нярэдка можна пачуць і : кечуа (Эквадор, Балівія і Перу), (Парагвай і Балівія), Аймара (Балівія і Перу) і араўканская мова (поўдзень Чылі і Аргенціны). Усе яны (апроч апошняга) маюць афіцыйны статус у краінах свайго моўнага арэала.
Бо значную дзель насельніцтва Паўднёвай Амерыкі складаюць выхадцы з Еўропы, многія з іх дагэтуль захоўваюць сваю мову, найболей пашыранымі з іх з'яўляюцца італьянская і нямецкая мовы ў такіх краінах як Аргенціна, Бразілія, Уругвай, Венесуэла і Чылі.
Самымі папулярнымі вывучанымі замежнымі мовамі ў краінах Паўднёвай Амерыкі з'яўляюцца англійская, французская, нямецкая і італьянская.
Эканоміка
У паслякрызісныя 2010—2011 гады эканоміка краін Лацінскай Амерыкі паказала сур'ёзныя тэмпы ўзросту, апераджальныя сярэднесусветныя: у 2010 годзе ўзрост склаў 6 %, а прагноз на 2011 год кажа пра 4,7 %. З-за гістарычна высокай інфляцыі ушануй ва ўсіх краінах Паўднёвай Амерыкі, застаюцца высокімі, яны, зазвычай, удвая больш, чым у Злучаных Штатах. Прыкладам, адсоткавая стаўка каля 22 % у Венесуэле і 23 % у Сурынаме. Выняткам з'яўляецца Чылі, якая ўжыццяўляе эканамічную палітыку свабоднага рынку з усталяваннем ваеннай дыктатуры ў 1973 годзе і актыўна нарошчвае сацыяльныя выдаткі з моманту аднаўлення дэмакратычнага кіравання напачатку 1990-х. Гэта прывяло да эканамічнай стабільнасці і адсоткавых ставак на нізкім роўні.
Паўднёвая Амерыка належыць на экспарт тавараў і прыродныя рэсурсы. Бразілія (сёмая па велічыні эканоміка ў свеце і другая па велічыні ў Амерыцы) лідаруе ў агульным аб'ёме экспарту $ 137.8 млрд дол. ЗША , потым Чылі $ 58.12 млрд і Аргенціна з 46.46 млрд дол. ЗША.
паміж багатымі і беднымі ў большасці паўднёваамерыканскіх краін лічыцца большым, чым на большасці іншых кантынентаў. У Венесуэле, Парагваі, Балівіі і многіх іншых краінах Паўднёвай Амерыкі, самыя багатыя 20 % валодаюць больш 60 % багаццяў краіны, тым часам як найбольш бедныя 20 % валодаюць менш чым 5 %. Такі шырокі разрыў можна ўбачыць у многіх буйных паўднёва-амерыканскіх гарадах, дзе часовыя хаціны і стаяць шэрагам з .
Краіны | ВУП (намінальны) у 2009 | ВУП у 2009 | ВУП на душу насельніцтва ў 2009 | ІРЧП в 2007 | |
---|---|---|---|---|---|
Аргенціна | 326 474 | 572 860 | 14 413 | ▲ | 0,866 |
Балівія | 17 413 | 43 424 | 4 330 | ▲ | 0,729 |
Бразілія | 1 572 590 | 1 981 642 | 10 325 | ▲ | 0,813 |
Чылі | 169 573 | 243 044 | 14 510 | ▲ | 0,878 |
Калумбія | 269 654 | 400 300 | 8 215 | ▲ | 0,807 |
Эквадор | 52 572 | 106 993 | 7 685 | ▲ | 0,806 |
Фалклендскія астравы | ? | 75 | 25 000 | N/A | |
Гвіяна (Францыя) | 3 524 | N/A | 2 300 (nominal, 2007) | N/A | |
Гаяна | 1 130 | 3 082 | 4 035 | ▲ | 0,729 |
Парагвай | 16 006 | 29 403 | 4 778 | ▲ | 0,761 |
Перу | 127 598 | 245 883 | 8 580 | ▲ | 0,806 |
Сурынам | 2 984 | 4 436 | 8 323 | ▲ | 0,769 |
Уругвай | 32 262 | 42 543 | 13 294 | ▲ | 0,865 |
Венесуэла | 319 443 | 335 200 | 12 785 | ▲ | 0,844 |
Турызм
Турызм робіцца ўсё важнейшай крыніцай прыбытку для многіх краін Паўднёвай Амерыкі. Гістарычныя помнікі, архітэктурныя і прыродныя дзівы, размаіты асартымент прадуктаў сілкавання і культуры, маляўнічыя гарады, і ўзрушальныя ландшафты прыцягваюць мільёны турыстаў кожны год у Паўднёвую Амерыку. Некаторыя з найболей наведвальных месцаў у рэгіёне: Мачу-Пікчу, Рыа-дэ-Жанэйра, Салвадор, , Буэнас-Айрэс, Сан-Паўлу, Куска, , трапічныя лясы , вадаспад Анхель, Галапагоскія астравы, востраў Маргарыта, возера Тытыкака і рэгіён Патагонія.
Культура
На культуру паўднёваамерыканцаў зрабілі ўплыў гістарычныя сувязі з Еўропай, асабліва з Іспаніяй і Партугаліяй, а таксама — масавая культура са Злучаных Штатаў Амерыкі.
Заўвагі
- История древней Центральной и Южной Америки Архівавана 13 ліпеня 2011.
- ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ: Александр Гумбольдт
- Би-би-си | В мире | В Южной Америке появится региональный парламент
- BuenoLatina. Латинская Америка: Cepal прогнозирует рост экономики в 2011 году на 4,7 %(недаступная спасылка). Архівавана з першакрыніцы 7 сакавіка 2012. Праверана 4 жніўня 2016.
- CIA - The World Factbook - Rank Order - Exports(недаступная спасылка). Cia.gov (9 красавіка 2009). Архівавана з першакрыніцы 4 кастрычніка 2008. Праверана 18 красавіка 2009.
- Source
- Source Архівавана 24 красавіка 2013.
- Human Development Report 2009. Human development index trends: Table G . The United Nations. Архівавана з першакрыніцы 21 жніўня 2011. Праверана 5 кастрычніка 2009.
- (фр.) INSEE-CEROM. Les comptes économiques de la Guyane en 2006 : premiers résultats(недаступная спасылка). Архівавана з першакрыніцы 16 лютага 2008. Праверана 14 студзеня 2008.
- Bigtravelweb . Bigtravelweb (13 кастрычніка 2008). Архівавана з першакрыніцы 22 жніўня 2011. Праверана 18 красавіка 2009.
- Latin American tourism growth Архівавана 25 сакавіка 2009.
- Top attractions . Gosouthamerica.about.com (4 снежня 2007). Архівавана з першакрыніцы 3 лютага 2012. Праверана 18 красавіка 2009.
Літаратура
- Паўднёвая Амерыка // Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 12: Палікрат — Праметэй / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2001. — Т. 12. — 576 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0198-2 (т. 12).
Спасылкі
Паўднёвая Амерыка на Вікісховішчы |
- Паўднёвая Амерыка у
- Сярэдні клас у Паўднёвай Амерыцы
- , . Энциклопедия доколумбовой Америки. Часть 1. Южная Америка. Том 2. Источники XVI-XVII веков по истории Южной Америки: Хроники. Документы. . www.kuprienko.info (А. Скромницкий) (11 лютага 2012). Архівавана з першакрыніцы 26 мая 2012. Праверана 11 сакавіка 2012.
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Paydnyo vaya Ame ryka isp America del Sur Sudamerica Suramerica part America do Sul angl South America niderl Zuid Amerika fr Amerique du Sud guar Nembyamerika kechua Urin Awya Yala Urin Amerika kantynent bolshaya chastka yakoga razmeshchana y paydnyovym payshar i pamizh Atlantychnym i Cihim akiyanami z poydnya abmyvaecca vodami Paydnyovaga akiyana Zvyazana z Paynochnaj Amerykaj Panamskim perashyjkam Uzdoyzh zahodnyaj myazhy kantynenta prasciraecca gornaya sistema Andy Zemli na yshod ad Anday zanyatyya y asnoynym trapichnymi lyasami vyalikim basejnam raki Amazonki Paydnyovaya AmerykaPaydnyovaya Ameryka na karce payshar yaTerytoryya17 840 000 km Naselnictva387 489 196 2011 chal Shchylnasc21 4 chal km Etnaharonimpaydnyovaamerykanec amerykanec Uklyuchae12 dzyarzhayZalezhnyya dzyarzhavy3 Movy Chasavyya payasyUTC 2 da UTC 5 Najbujnejshyya garadySan Paylu Buenas Ajres Rya de Zhanejra Bagata Lima Sant yaga Karakas Medelin Belu Aryzonci Medyyafajly na Vikishovishchy U sklad Paydnyovaj Ameryki taksama yvahodzyac roznyya astravy bolshasc z yakih prynalezhyc krainam kantynenta Astravy y basejne Karybskaga mora sadnosyacca da Paynochnaj Amerycy Krainy Paydnyovaj Ameryki yakiya myazhuyuc z Karybskim moram uluchayuchy Kalumbiyu Venesuelu Gayanu Surynam Francuzskuyu Gviyanu i Panamu vyadomyya yak Paydnyovaya Ameryka zajmae syarod kantynentay chacvyortae mesca pavodle ploshchy 17 8 mln km i pyatae mesca pavodle kolkasci naselnictva 370 mln chal 2005 Pahodzhanne nazvySlova Ameryka y nazve getaga kantynenta ypershynyu yzhyy nanyasuchy na svayu lacinski varyyant imya Ameryga Vespuchy yaki u svayu chargu upershynyu vykazay zdagadku shto adkrytyya Hrystaforam Kalumbam zemli ne mayuc adnosin da Indyi a z yaylyayucca Novys Svetam persh eyrapejcam nevyadomym Kompleksnaya karta Paydnyovaj Ameryki Paydnyovaya Ameryka z kosmasu GistoryyaGl taksama Gl taksama Pershaya chastka knigi yakaya ypershynyu apisala shmatlikiya etnasy Paydnyovaj Ameryki 1553 Gistoryyu kantynenta mozhna ymoyna padzyalic na try etapy Pershy geta peryyad stanaylennya roskvitu i zanyapadu aytahtonnyh cyvilizacyj inki i insh Drugi geta epoha eyrapejskaj zavayovy Kankista i kalaniyalizmu 1500 1800 gg kali bolshaya chastka kantynenta znahodzilasya y zalezhnasci ad dzvyuh eyrapejskih krain Ispaniya i Partugaliya Nyagledzyachy na adnosna nevyalikuyu pracyaglasc menavita y gety peryyad sklalisya movy i kultury ekanomiki a taksama zarodki dzyarzhaynasci bolshasci suchasnyh lacinaamerykanskih dzyarzhay Peryyad paslya atrymannya nezalezhnasci mala chym adroznivaysya ad kalaniyalnaga y ekanomika sacyyalnym plane Bolsh tago yon pagorshyysya palitychnaj nestabilnascyu bolshasci krain regiyona a taksama stalaj intervencyyaj z boku ZShA ekanomika sacyyalnyya kashtoynasci yakih u bolshasci svaim chuzhyya zhyharam Paydnyovaj Ameryki Gistoryyu krain Gviyanskaga yzbyarezhzha varta razglyadac asobna Gayana Surynam i u menshaj stupeni Francuzskaya Gviyana zayvazhna adroznivayucca ad bolshasci ispana i partugalamoynyh krain kantynenta Daklasichny peryyad Isnuyuc dzve versii pra magchymae zasyalenne terytoryj Paydnyovaj Ameryki chalavekam Pavodle pershaj zasyalenne adbyvalasya z Azii z terytoryi suchasnaj Rasii praz Beryngay praliy i Paynochnuyu Ameryku adnak ne yse isnyya arhealagichnyya znahodki ykladayucca y dadzenuyu teoryyu u suvyazi z chym vysoyvaecca teoryya pra magchymasc isnavannya dasibirskih paydnyovaamerykanskih pershabytnikay Pershyya selskagaspadarchyya dosledy chalaveka y Paydnyovaj Amerycy datuyucca 6500 g da n e kali y Amazonii pachali kultyvavac banany bulba i vostry chyrvony perac Adkryccyo Paydnyovaj Ameryki Imknuchysya adkryc marski shlyah u Indyyu Hrystafor Kalumb perasek u 1492 godze Atlantychny akiyan i adkryy Vyalikiya Antylskiya astravy Za pershaj ekspedycyyaj rushyla ysled drugaya potym trecyaya Marshrut svayoj trecyaj ekspedycyi praklay znachna paydnyovej uzho vyadomyh yamu zemlyay i adkryy vostray Trynidad pravyaduchy karabel pamizh vyspaj i nevyadomym beragam Ispancay zdzivila shto vada yzdoyzh yago byla amal presnaj Admiral zapisay u dzyonniku takaya magutnaya raka magla isnavac tolki na maceryku i na poydni yosc yashche macyaryk Ispanskiya ekspedycyi XV XVI Usled za Kalumbam u Paydnyovuyu Ameryku na poshuki novyh zemlyay i novyh bagaccyay zolata i kashtoynascej adpravilisya shmatlikiya ispanskiya ekspedycyi Ekspedycyya Pad kanec snezhnya 1541 goda flatyliya Fransiska Arelyany yakaya skladalasya z bryganciny i chatyroh kanoe pachala spusk da akiyana pa race Napo Bolsh za praz mesyac plavannya yany trapili y raku shyrokuyu yak mora to bok u Amazonku Pa daroze na yshod ispancy sustrakali indzejskiya vyoski bachyli shmatlikiya prytoki Velizarny levy prytok vody yakoga byli chornymi yak charnila yany nazvala Rya Negru chornaya raka Tolki y zhniyni 1542 goda yany dajshli da ytoki raki Geagrafichnyya dasledavanniU vyvuchenni pryrody maceryka velika rolya nyameckaga pryrodaznayca i geografa Alyaksandra Gumbalta yaki padarozhnichay pa Centralnaj i Paydnyovaj Amerycy y 1799 1804 gadah Glybejshae vyvuchenne asobnyh terytoryj maceryka pachalosya y XIX stagoddzi U 1821 1828 gadah ruskaya ekspedycyya pad kiraynictvam dasledavala ynutranyya rayony Brazilii Kashtoynyya zvestki pra gealagichny budynak klimat rasliny i zhyvyol Amazonskaj niziny sabray anglijski vandroynik Genry Bejts padchas ekspedycyi 1848 1859 gadoy Krajniya punktyPaynochnaya mys Galinas 12 27 pn sh 71 39 z d H G Ya O Paydnyovaya macyarykovaya 53 54 pd sh 71 18 z d H G Ya O Paydnyovaya astraynaya 56 30 pd sh 68 43 z d H G Ya O Zahodnyaya 4 40 pd sh 81 20 z d H G Ya O Ushodnyaya 7 10 pd sh 34 47 z d H G Ya ORelefSyarednyaya vyshynya Paydnyovaj Ameryki nad uzroynem mora 580 m Na zahadze razmeshchana gornaya sistema Anday vyshynyoj da 6960 m g Akankagua yakaya skladaecca z gornyh lancugoy i vysokih plato pamizh imi Na yshodze znahodzyacca Brazilskae nagor e i Gviyanskae nagor e Pamizh Andami i plaskagor yami raskinulisya Amazonskaya nizina rayniny i niziny Gran Chaka Laplackaya nizina i nizina Arynoka paverhnya ih rayninnaya rachnyya daliny yrezany slaba Na poydni maceryka razmyashchaecca plato Patagonii Gealagichnaya budovaU tektanichnyh adnosinah vyluchayucca 2 asnoynyya struktury geasinklinalnaya na zahadze platformavaya na yshodze Farmiravanne Anday pachalosya y poznim paleazoi mezazoi Goraytvarenne ne zakonchylasya byvayuc zemletrasenni i vulkanichnyya vyvyarzhenni Na yshodze platformavyya struktury Paydnyova Amerykanskaya i Patagonskaya platformy Starazhytny arhejski fundament vyhodzic na paverhnyu y Gviyanskim Zahodne Brazilskim i Ushodne Brazilskim shchytah Za mezhami shchytoy terytoryi platform perakryty peravazhna kantynentalnymi adkladami Pamizh platformavaj i geasinklinalnaj ablascyami tektanichnyya ypadziny Arynoka Gran Chaka La Plata pamizh Andami Gviyanskim i Zahodne Brazilskim shchytami Amazonskaya ypadzina Upadziny zapoyneny marskimi adkladami i praduktami razburennya gor Platformy pachali farmiravacca y dakembryi u kembryi zluchylisya y adzin masiy U tryyase y basejne r Parana ytvarylisya razlomy i adbylisya vyvyarzhenni bazaltavyh lay Gorny zahad Pustynya Atakama Asnoyny artykul Atakama El Ninyo Asnoyny artykul El Ninyo Rayninny yshod Nizinnyya rayniny Arynokskaya Amazonskaya i La Plata zajmayuc na maceryku znachnyya prastory Amal ploskaya paverhnya getyh raynin spryyalnaya dlya adukacyi bujnyh rachnyh sistem Amazonki Arynoka i Parany z shyrokimi i glybokimi rachnymi dalinami Bolshuyu ploshchu maceryka zajmayuc Gviyanskae i Brazilskae plaskagor i Chasta yany skladayucca z nekalkih plato GealogiyaPaslya raspadu prakontinenta Pangeya terytoryya Paydnyovaj Ameryki y melavym peryyadze byla z yadnana z Afrykaj Aystraliyaj i Antarktydaj u skladze kantynenta Gandvana Pad kanec melavoga peryyadu Gandvana raspalasya i da kanca tracyovaga peryyadu Paydnyovaya Ameryka byla vyspaj Tut isnavala admennaya fayna dze daminavali Paslya yvatrennya perashyjku z Paynochnaj Amerykaj prytok novaj fayny pryvyoy da amal poynaga vymirannya fayny myascovaj KlimatKlimat Paydnyovaj Ameryki abumoyleny razmyashchennem yae peravazhna y ekvataryyalnym i paydnyovym trapichnym payasah Harakterna vyalikae i amal raynamernae akramya krajnyaga poydnya pastuplenne sonechnaga cyapla Sezonnyya klimatychnyya adroznenni zalezhac ad sonechnaj radyyacyi agulnaj cyrkulyacyi atmasfery centray vysokaga cisku atmasfery Peravazhae ekvataryyalnaya i musonna pasatnaya cyrkulyacyya pavetra z Atlantychnaga akiyana Na zahadze Amazonskaj niziny vilgotny ekvataryyalny garachy klimat bez suhoga peryyadu na yshodze Amazonskaj niziny subekvataryyalny na poydni subtrapichny i ymerany klimat U paynochnaj rayninnaj chastcy temperatura pavetra yves god kalya 20 28 S Apadkay 2000 3000 mm za god u basejne rek Arynoka i Amazonka U studzeni na Brazilskim plaskagor i 20 28 S u lipeni 12 25 S na Laplackaj nizine adpavedna 20 24 i 8 16 S u Patagonii 12 23 i 3 S Apadkay na Brazilskim plaskagor i ad 500 mm na paynochnym ushodze da 2000 mm u bolshaj chastcy i da 3000 mm na paydnyovym ushodze na Laplackaj nizine ad 500 mm da 1000 mm u Patagonii kalya 250 mm Snegavaya liniya y garah ekvataryyalnaj zony na vyshyni kalya 5 tys m na poydni na vyshyni kalya 1000 1200 m Maksimum apadkay da 10000 mm u garah na zahadze Kalumbii da 7000 mm na poydni Chyli na yzbyarezhzhah Peru i Paynochnaga Chyli u pustyni Atakama mensh za 100 mm za god Unutranyya vodyPavodle velichyni gadavoga scyoku Paydnyovaya Ameryka zajmae 2 e mesca y svece kalya 20 scyoku rek Zyamli kalya 7900 km god pavodle syarednyaga sloya scyoku 440 mm na 1 m mescy y svece Bolsh za 90 terytoryi maceryka adnosicca da basejna Atlantychnaga akiyana Najbolshyya reki Amazonka samaya mnagavodnaya i vyalikaya pavodle ploshchy basejna y svece Arynoka z Paragvaem San Fransisku Magdalena Peravazhae dazhdzhavoe zhyylenne rek na poydni Patagonii snegavoe u Andah mescami ledavikovae U ekvataryyalnyh rayonah letniya dazhdzhavyya pavodki i pamyanshenne rashoday zimoj Pastayanna paynavodnyya reki na zahadze Amazonskaj niziny i na poydni Brazilskaga nagor ya Maksimum scyoku rek poznyaj vyasnoj i letam u Patagonii i Syarednim Chyli Na poynachy Chyli y pustyni Atakama scyok tolki peryyadami Bujnyya azyory Marakajba na poynachy Tytykaka na vyshyni 3812 m i insh U Andah ledaviki bolsh za 20 tys km najbolshyya na poydni i na Vognennaj Zyamli Palitychny padzelPalitychnaya gistoryya Paydnyovaj Ameryki z 1700 pa 1975 god Krainy i terytoryi Ploshcha km Naselnictva na 1 lipenya 2008 Shchylnasc naselnictva na km Argencina 2 766 890 40 677 348 14 3 Baliviya 1 098 580 8 857 870 8 1 Braziliya 8 514 877 191 908 598 22 0 Venesuela 912 050 26 414 815 27 8 Gayana 214 970 770 794 3 6 Kalumbiya 1 138 910 45 013 674 37 7 Paragvaj 406 750 6 347 884 15 6 Peru 1 285 220 27 925 628 21 7 Surynam 163 270 438 144 2 7 Urugvaj 176 220 3 477 778 19 4 Falklendskiya astravy spornyya pamizh Vyalikabrytaniej i Argencinaj 12 173 2 967 0 24 Gviyana Francyya 91 000 209 000 2 1 Chyli 756 950 16 454 143 21 1 Ekvador 283 560 13 927 650 47 1 Paydnyovaya Dzhordzhyya i Paydnyovyya Sandvichavy astravy Vyalikabrytaniya 3 093 20 0Usyago 17 824 513 382 426 293 21 5 Paydnyovaya Georgiya i Paydnyovyya Sandvichavy astravy ne mayuc pastayannaga naselnictva Vyspy prynalezhac Vyalikabrytanii adnosyacca da zamorskaj samakiravanaj terytoryi Falklendskih astravoy Paydnyovaya Georgiya i Paydnyovyya Sandvichavy astravy lichacca chastkaj Antarktyki PalitykaEmblema arganizacyi na partugalskaj Na palitychnaj arene pachalo XXI stagoddzya y Paydnyovaj Amerycy adznachana pryhodam sil levaga kirunku sacyyalistychnyya lidary abrany y takih krainah yak Chyli Urugvaj Braziliya Argencina Ekvador Baliviya Paragvaj i Venesuela Na fone getaga y Paydnyovaj Amerycy paysyudna zayvazhnae razviccyo rynkavaj ekanomiki i mizhnarodnaj supracy tak prykladam byli stvorany arganizacyi MERKASUR i metaj yakih z yaylyaecca svabodnae perasoyvanne gramadzyanay ekanamichnae razviccyo zdymanne mytnyh poshlin i palityka agulnaj abarony Scyag Z isnue i razvivaecca Sayuz paydnyovaamerykanskih nacyj taksama vyadomy yak UNASUR arganizacyya shto ab yadnoyvae y syabe amal use krainy Paydnyovaj Ameryki stvaranaya pa madeli Eyrasayuza U ramkah sayuza stvorany kansultacyjny Paydnyovaamerykanski savet abarony planuecca stvarenne agulnaga parlamenta a taksama stvarenne adzinaga rynku i likvidacyya mytnyh taryfay pamizh krainami ydzelnicami DemagrafiyaAsnoyny artykul Etnichnyya grupy Cemnaskuryya brazilyanki Na etnichnym uzroyni naselnictva Paydnyovaj Ameryki mozhna padzyalic na try typy indzejcy belyya i negry U takih krainah yak Kalumbiya Ekvador Paragvaj i Venesuela y demagrafichnym plane peravazhayuc metysy nashchadki shlyubay ispancay i tubylnaga naselnictva Tolki y dzvyuh krainah Peru i Balivii indzejcy ytvarayuc bolshasc U Brazilii Kalumbii i Venesuele zhyve znachny lik naselnictva afrykanskaga pahodzhannya U takih dzyarzhavah yak Argencina Urugvaj Chyli i Braziliya bolshasc naselnictva mae eyrapejskae pahodzhanne z ih u pershyh dzvyuh bolshasc naselnictva nashchadki vyhadcay z Ispanii i Italii Na poydni i paydnyovym ushodze Brazilii zhyvuc nashchadki partugalcay nemcay italyancay i ispancay Chyli prynyala hvalyu emigracyi z Ispanii Germanii Anglii Francyi Italii Aystryi Shvejcaryi Skandynavii Grecyi i Harvatyi na pracyagu XVIII i napachatku XX stagoddzyay U getaj kraine zhyve pa roznyh dadzenyh ad 1 600 000 10 naselnictvy da 4 500 000 27 vyhadcay z 1848 byy godam masavaj imigracyi nemcay taksama aystryjcay i shvejcarcay i chastkova francuzay galoynym chynam u paydnyovyya rayony krainy dagetul zusim nezaselenyya ale bagatyya pryrodaj i karysnymi vykapnyami Geta imigracyya nemcay pracyagnulasya paslya pershaj i drugoj susvetnyh vojn takim chynam shto syonnya kalya 500 000 chylijcay mayuc nyameckae pahodzhanne Aproch tago kalya 5 naselnictvy Chyli nashchadki vyhadcay imigrantay hrysciyanay z Syarednyaga Ushodu palestyncy siryjcy livancy armyane Taksama kalya 3 naselnictvy Chyli genetychnyya harvaty Nashchadki grekay skladayuc kalya 100 000 chalavek bolshasc z ih zhyve y Sant yaga i Kalya 5 naselnictva francuzskaga pahodzhannya Ad 600 000 da 800 000 italyanskaga U Braziliyu nemcy imigravali galoynym chynam na pracyagu XIX i XX stagoddzyay u suvyazi z palityka sacyyalnymi padzeyami na radzime Syonnya kalya 10 brazilcay 18 mln mayuc nyameckae pahodzhanne Aproch tago Braziliya kraina Lacinskaj Ameryki dze zhyve najvyaliki lik etnichnyh ukraincay 1 mln Etnichnyya menshasci y Paydnyovaj Amerycy taksama pradstayleny arabami i yaponcami y Brazilii kitajcami y Peru i indyjcami y Gayane Movy Aficyjnyya movy dzyarzhay i terytoryj Paydnyovaj Ameryki Areal indzejskih moy u Lacinskaj Amerycy kechua guarani ajmara mapuche Najbolej pashyranymi movami Paydnyovaj Ameryki z yaylyayucca partugalskaya i ispanskaya Na partugalskaj move razmaylyae Braziliya naselnictva yakoj skladae kalya 50 naselnictva getaga kantynenta Ispanskaya mova z yaylyaecca aficyjnaj movaj bolshasci krain getaga kantynenta Taksama y Paydnyovaj Amerycy tlumachacca i na inshyh movah u Suryname gavorac pa galandsku u Gayane pa anglijsku a y Francuzskaj Gviyane adpavedna pa francuzsku Nyaredka mozhna pachuc i kechua Ekvador Baliviya i Peru Paragvaj i Baliviya Ajmara Baliviya i Peru i araykanskaya mova poydzen Chyli i Argenciny Use yany aproch aposhnyaga mayuc aficyjny status u krainah svajgo moynaga areala Bo znachnuyu dzel naselnictva Paydnyovaj Ameryki skladayuc vyhadcy z Eyropy mnogiya z ih dagetul zahoyvayuc svayu movu najbolej pashyranymi z ih z yaylyayucca italyanskaya i nyameckaya movy y takih krainah yak Argencina Braziliya Urugvaj Venesuela i Chyli Samymi papulyarnymi vyvuchanymi zamezhnymi movami y krainah Paydnyovaj Ameryki z yaylyayucca anglijskaya francuzskaya nyameckaya i italyanskaya EkanomikaRafael Karea Eva Marales Nestar Kirshner i Uga Chaves na padpisanni dakumentay pra ystanovu Banka Poydnya U paslyakryzisnyya 2010 2011 gady ekanomika krain Lacinskaj Ameryki pakazala sur yoznyya tempy yzrostu aperadzhalnyya syarednesusvetnyya u 2010 godze yzrost sklay 6 a pragnoz na 2011 god kazha pra 4 7 Z za gistarychna vysokaj inflyacyi ushanuj va ysih krainah Paydnyovaj Ameryki zastayucca vysokimi yany zazvychaj udvaya bolsh chym u Zluchanyh Shtatah Prykladam adsotkavaya stayka kalya 22 u Venesuele i 23 u Suryname Vynyatkam z yaylyaecca Chyli yakaya yzhyccyaylyae ekanamichnuyu palityku svabodnaga rynku z ustalyavannem vaennaj dyktatury y 1973 godze i aktyyna naroshchvae sacyyalnyya vydatki z momantu adnaylennya demakratychnaga kiravannya napachatku 1990 h Geta pryvyalo da ekanamichnaj stabilnasci i adsotkavyh stavak na nizkim royni Paydnyovaya Ameryka nalezhyc na ekspart tavaray i pryrodnyya resursy Braziliya syomaya pa velichyni ekanomika y svece i drugaya pa velichyni y Amerycy lidarue y agulnym ab yome ekspartu 137 8 mlrd dol ZShA potym Chyli 58 12 mlrd i Argencina z 46 46 mlrd dol ZShA pamizh bagatymi i bednymi y bolshasci paydnyovaamerykanskih krain lichycca bolshym chym na bolshasci inshyh kantynentay U Venesuele Paragvai Balivii i mnogih inshyh krainah Paydnyovaj Ameryki samyya bagatyya 20 valodayuc bolsh 60 bagaccyay krainy tym chasam yak najbolsh bednyya 20 valodayuc mensh chym 5 Taki shyroki razryy mozhna ybachyc u mnogih bujnyh paydnyova amerykanskih garadah dze chasovyya haciny i stayac sheragam z Krainy VUP naminalny u 2009 VUP u 2009 VUP na dushu naselnictva y 2009 IRChP v 2007 Argencina amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0326474 amp amp amp amp amp 0 326 474 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0572860 amp amp amp amp amp 0 572 860 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 014413 amp amp amp amp amp 0 14 413 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 866000 0 866 Baliviya amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 017413 amp amp amp amp amp 0 17 413 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 043424 amp amp amp amp amp 0 43 424 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 04330 amp amp amp amp amp 0 4 330 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 729000 0 729 Braziliya amp amp amp amp amp amp amp amp 01572590 amp amp amp amp amp 0 1 572 590 amp amp amp amp amp amp amp amp 01981642 amp amp amp amp amp 0 1 981 642 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 010325 amp amp amp amp amp 0 10 325 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 813000 0 813 Chyli amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0169573 amp amp amp amp amp 0 169 573 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0243044 amp amp amp amp amp 0 243 044 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 014510 amp amp amp amp amp 0 14 510 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 878000 0 878 Kalumbiya amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0269654 amp amp amp amp amp 0 269 654 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0400300 amp amp amp amp amp 0 400 300 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 08215 amp amp amp amp amp 0 8 215 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 807000 0 807 Ekvador amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 052572 amp amp amp amp amp 0 52 572 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0106993 amp amp amp amp amp 0 106 993 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 07685 amp amp amp amp amp 0 7 685 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 806000 0 806 Falklendskiya astravy 0Pamylka y shablone nezrazumely simval Pamylka y shablone nezrazumely simval amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 075 amp amp amp amp amp 0 75 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 025000 amp amp amp amp amp 0 25 000 N A Gviyana Francyya amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 03524 amp amp amp amp amp 0 3 524 N A amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 02300 amp amp amp amp amp 0 2 300 nominal 2007 N A Gayana amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 01130 amp amp amp amp amp 0 1 130 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 03082 amp amp amp amp amp 0 3 082 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 04035 amp amp amp amp amp 0 4 035 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 729000 0 729 Paragvaj amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 016006 amp amp amp amp amp 0 16 006 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 029403 amp amp amp amp amp 0 29 403 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 04778 amp amp amp amp amp 0 4 778 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 761000 0 761 Peru amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0127598 amp amp amp amp amp 0 127 598 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0245883 amp amp amp amp amp 0 245 883 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 08580 amp amp amp amp amp 0 8 580 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 806000 0 806 Surynam amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 02984 amp amp amp amp amp 0 2 984 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 04436 amp amp amp amp amp 0 4 436 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 08323 amp amp amp amp amp 0 8 323 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 769000 0 769 Urugvaj amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 032262 amp amp amp amp amp 0 32 262 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 042543 amp amp amp amp amp 0 42 543 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 013294 amp amp amp amp amp 0 13 294 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 865000 0 865 Venesuela amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0319443 amp amp amp amp amp 0 319 443 amp amp amp amp amp amp amp amp amp 0335200 amp amp amp amp amp 0 335 200 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 012785 amp amp amp amp amp 0 12 785 amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp amp 00 844000 0 844TuryzmVid na u brazilskim goradze Rya de Zhanejra adnym z asnoynyh turystychnyh centray u svece Turyzm robicca ysyo vazhnejshaj krynicaj prybytku dlya mnogih krain Paydnyovaj Ameryki Gistarychnyya pomniki arhitekturnyya i pryrodnyya dzivy razmaity asartyment praduktay silkavannya i kultury malyaynichyya garady i yzrushalnyya landshafty prycyagvayuc milyony turystay kozhny god u Paydnyovuyu Ameryku Nekatoryya z najbolej navedvalnyh mescay u regiyone Machu Pikchu Rya de Zhanejra Salvador Buenas Ajres San Paylu Kuska trapichnyya lyasy vadaspad Anhel Galapagoskiya astravy vostray Margaryta vozera Tytykaka i regiyon Patagoniya Kulturau Pyalyushcy Afra kalumbijskiya tradycyi ad shedeyr vusnaj i nemateryyalnaj spadchyny chalavectva z 2005 goda Na kulturu paydnyovaamerykancay zrabili yplyy gistarychnyya suvyazi z Eyropaj asabliva z Ispaniyaj i Partugaliyaj a taksama masavaya kultura sa Zluchanyh Shtatay Ameryki ZayvagiIstoriya drevnej Centralnoj i Yuzhnoj Ameriki Arhivavana 13 lipenya 2011 ENCIKLOPEDIYa KRUGOSVET Aleksandr Gumboldt Bi bi si V mire V Yuzhnoj Amerike poyavitsya regionalnyj parlament BuenoLatina Latinskaya Amerika Cepal prognoziruet rost ekonomiki v 2011 godu na 4 7 nyavyzn nedastupnaya spasylka Arhivavana z pershakrynicy 7 sakavika 2012 Praverana 4 zhniynya 2016 CIA The World Factbook Rank Order Exports nyavyzn nedastupnaya spasylka Cia gov 9 krasavika 2009 Arhivavana z pershakrynicy 4 kastrychnika 2008 Praverana 18 krasavika 2009 Source Source Arhivavana 24 krasavika 2013 Human Development Report 2009 Human development index trends Table G nyavyzn The United Nations Arhivavana z pershakrynicy 21 zhniynya 2011 Praverana 5 kastrychnika 2009 fr INSEE CEROM Les comptes economiques de la Guyane en 2006 premiers resultats nyavyzn nedastupnaya spasylka Arhivavana z pershakrynicy 16 lyutaga 2008 Praverana 14 studzenya 2008 Bigtravelweb nyavyzn Bigtravelweb 13 kastrychnika 2008 Arhivavana z pershakrynicy 22 zhniynya 2011 Praverana 18 krasavika 2009 Latin American tourism growth Arhivavana 25 sakavika 2009 Top attractions nyavyzn Gosouthamerica about com 4 snezhnya 2007 Arhivavana z pershakrynicy 3 lyutaga 2012 Praverana 18 krasavika 2009 LitaraturaPaydnyovaya Ameryka Belaruskaya encyklapedyya U 18 t T 12 Palikrat Prametej Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2001 T 12 576 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0198 2 t 12 SpasylkiPaydnyovaya Ameryka na VikishovishchyPaydnyovaya Ameryka u Syaredni klas u Paydnyovaj Amerycy Enciklopediya dokolumbovoj Ameriki Chast 1 Yuzhnaya Amerika Tom 2 Istochniki XVI XVII vekov po istorii Yuzhnoj Ameriki Hroniki Dokumenty nyavyzn www kuprienko info A Skromnickij 11 lyutaga 2012 Arhivavana z pershakrynicy 26 maya 2012 Praverana 11 sakavika 2012