Неандэрталец, чалавек неандэртальскі (лац.: Homo neanderthalensis), у савецкай літаратуры таксама палеаантрап — вымерлы або асіміляваны від роду (Homo). Першыя людзі з рысамі протанеандэртальца вядомы ў Еўропе ад часу 350—600 тысяч гадоў таму, апошнія неандэртальцы жылі каля 40 тысяч гадоў таму.
† Неандэрталец | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Шкілет неандэртальца | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Навуковая класіфікацыя | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
прамежныя рангі
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Міжнародная навуковая назва | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Homo neanderthalensis , 1864 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Арэал | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Паходжанне назвы
Назва паходзіць ад знаходкі чэрапа ў 1856 годзе ў даліне Неандэрталь каля Дзюсельдорфа і Эркрата (Заходняя Германія). Даліна названа імем , нямецкага тэолага і кампазітара. Праз два гады, у 1858 годзе увёў у навуковы ўжытак паняцце «неандэрталец».
Гісторыя выяўлення і вывучэння
Першы чэрап неандэртальца знойдзены ў Энгіс у Бельгіі яшчэ ў 1829 годзе (гл. en:Engis 2). Другая знаходка 1848 года звязана з англійскай ваеннай базай на Гібралтары. Але прызнаны гэтыя першыя знаходкі былі пазней, пасля адкрыцця тыповага экзэмпляра ў 1856 годзе.
Знаходка чэрапа, што дала назву новаму віду выкапневых людзей, была трэцяй у храналогіі выяўлення. Трэцяя здарылася ў 1856 годзе ў Рэйнскай правінцыі, паблізу ад Дзюсельдорфа, у Неандэрскай даліне ракі , прытоку Рэйна, у невялікім Фельдгоферскім гроце, насупраць больш значнай Неандэрскай пячоры. Уваход у грот быў закрыты выступам скалы і пластамі гліны дэлювіяльнага паходжання, якая паўсюль засцілала вапнякі. Паколькі паблізу знаходзіліся каменяломні, то рабочыя дайшлі да скалы, якая закрывала грот, узламалі яе і адкрылі пячору, запоўненую наносным глеем. Пасля выдалення гэтага наносу адкрыўся грот. Паблізу ад уваходу, у гліне, рабочыя знайлі некалькі чалавечых костак і няпоўны чэрап, якія доктар набыў ва ўласнаць. Іншых костак ці нейкіх вырабаў у пячорым глеі знойдзена не было, тым не менш, знаходжанне іх у старажытным наносе, у якім (у іншых пячорах той жа даліны, напрыклад, у так званым Чортавым пакоі ням.: Teufelskammer, крокаў за 30 далей) былі знойдзены рэшткі несумненна «дапатопных» жывёл, а таксама від костак, ступень іх захаванасці, асблівасці чэрапа і г. д. вымусілі прызнаць у іх рэшткі чалавека глыбокай старажытнасці, якія маюць вялікае значэнне для меркаванняў аб тыпе найстаражытнейшага еўрапейскага насельніцтва.
Рудольф Вірхаў пазнаў у гэтым чэрапе, а таксама ў костках канечнасцяў сляды паталагічных змен, выкліканых рахітам, і выказаў меркаванне, што гэта не расавы, а індывідуальны тып. Акрамя гэтага, ён указаў на асобныя чарапы навейшага часу, якія паказваюць падобнае развіццё надброўных дуг і амаль такі ж пакаты ўзад лоб. Пасля апублікавання эвалюцыйнай тэорыі Чарлза Дарвіна ў 1859 годзе антраполагі сталі разглядаць неандэртальцаў як «прамежкавае звяно ператварэння малпы ў чалавека». Сучасныя ўяўленні аб неандэртальскіх людзях адрозніваюцца ад уяўленняў XIX стагоддзя. У 1863 годзе на сходзе Брытанскай асацыяцыі развіцця навукі англа-ірландскі біёлаг Уільям Кінг зрабіў даклад, у якім прызнаў чалавека з пячоры Фельдгофер асобным відам і прапанаваў даць яму назву Homo neanderthalensis. І хаця Кінг у тым жа годзе змяніў сваё меркаванне, але яго відавая назва мае прыярытэт перад тэрмінам Homo stupidus (Чалавек дурны) прапанаваным Эрнстам Гекелем у 1866 годзе. Уяўленне аб неандэртальцы як аб асобным відзе людзей было падмацавана новымі знаходкамі: у 1866 годзе бельгійскі археолаг Э. Дзюпон знайшоў фрагмент ніжняй сківіцы неандэртальца разам з рэшткамі жывёл ледавіковай эпохі, у 1880 годзе фрагмент ніжняй сківіцы неандэртальскага дзіцяці разам з прыладамі працы быў знойдзены ў пячоры Шыпка (Чэхія).
У 1886 годзе ў пячоры Спа д’Арнэ (Бельгія) М. дэ Пюры і М. Лаэ знаходзяць два добра захаваныя шкілеты неандэртальцаў (мужчынскі і жаночы) разам з прыладамі працы. Гэтая знаходка паставіла кропку ў спрэчцы аб тым, ці з’яўляюцца неандэртальцы асобным відам людзей: адказ быў відавочна станоўчы. У той жа час, аўтары знаходкі, сыходзячы відавочна з апрыёрнага ўяўлення аб неандэртальцах як аб пераходным звяне — паўмалпах, недакладна інтэрпрэтавалі шкілеты, зрабіўшы здагадку, што неандэрталец перамяшчаўся на сагнутых нагах. Такім чынам быў створаны навуковы міф, які аказаўся давлі ўстойлівым. Першыя дарвіністы ўвогуле ўхапіліся за рэшткі неандэртальца як за шуканае «адсутнае звяно» паміж малпай і чалавекам; паводле , яны «Прыкладваючы схему Гекеля, праводзілі ўяўную прамую лінію паміж чалавекам і антрапаморфнай малпай праз неандэртальца; хацелі бачыць у ім бісектрысу, якая падзяляе вугал паміж чалавекам і малпай. Неандэрталец не вельмі добра ўкладваўся на гэтую сярэдзіну і яго часам некалькі стылізавалі, падштурхоўвалі да малпы, балазе не хапала і костак твару, і іншых костак шкілета».
У 1899 годзе ў пячоры ў (Харватыя) Драгуцін Гаранавіч-Крамбергер пачынае раскопкі, якія прывялі да выяўлення вялікай колькасці (усяго па розных падліках, каля 800 костак і фрагментаў, ад 25 да 60 шкілетаў) рэшткаў неандэртальцаў. У 1908 годзе святары браты А. і Ж. Буісоні знаходзяць «класічны» поўны шкілет неандэртальца ў пячоры Ла Шапель о’Сен. Да таго часу (у 1904—1905 гг.) ужо выйшлі творы Швальбэ, які палічыў неандэртальца прамым продкам чалавека, правёўшы лінію пітэкантрап-неандэрталец-сучасны чалавек (яна панавала потым у навуцы на працягу дзесяцігоддзяў), але разглядзеў і альтэрнатыўную гіпотэзу, што неандэрталец з’яўляецца паралельнай галіной развіцця чалавека.
Вучоныя атрымалі антрапалагічныя і генетычныя пацвярджэнні змяшэння паміж неандэртальцамі і сучаснымі людзьмі. У 2009 годзе прафесар Свантэ Пяэба з Інстытута эвалюцыйнай антрапалоіі Таварыства Макса Планка ў Лейпцыгу паведаміў на штогадовым сходзе Амерыканскай асцыяцыі садзейнічання развіццю навукі аб паспяховым прачытанні ядзернага генома неандэртальца. Тыповыя для неандэртальцаў алелі генаў былі знойдзены ў геномах рада прадстаўнікоў папуляцый сучасных людзей. «Тыя з нас, хто жыве па-за межамі Афрыкі, нясуць пэўную колькасць ДНК неандэртальца» — заявіў прафесар Пааба. «Генетычны матэрыял, атрыманы ў спадчыну ад неандэртальцаў, складае ад 1 да 4 %. Гэта няшмат, але даволі, каб сцвярджаць аб дакладным атрыманні ў спадчыну істотнай колькасці прызнакаў у кожнага з нас, акрамя афрыканцаў» — паведаміў доктар Давід Райх з Гарварда, які таксама ўдзельнічаў у праекце. Падчас даследавання геном неандэртальца параўноўвалі з геномамі пяці нашых сучаснікаў з Кітая, Францыі, Афрыкі, і Папуа — Новай Гвінеі. Скрыжоўванне было зафіксавана і, верагодна, адбылося неўзабаве пасля міграцыі продкаў сучаснага чалавека з Афрыкі, гэта значыць на тэрыторыі Блізкага Усходу, бо ў трох чалавек з розных раёнаў свету, за выключэннем Афрыкі, прапорцыя генаў неандэртальца прыкладна аднолькавая.
1-3 % генома сучасных не-афрыканцаў — гэта гены неандэртальцаў, пры гэтым еўрапейцы нясуць трохі менш неандэртальскіх генаў, чым азіяты. У ДНК афрыканцаў (ёруба, пігмеі-мбуці) знойдзена 0,3-0,7 % неандэртальскіх генаў. Даследаванне ДНК усходніх (алтайскіх) неандэртальцаў і сучасных жыхароў Афрыкі паказала, што генетычны матэрыял алтайскіх неандэртальцаў утрымлівае ў сабе невялікую колькасць афрыканскіх мутацый — прыкладна 5 % генаў, якіх няма ў еўрапейскіх неандэртальцаў. Гэта кажа аб тым, што алтайскія неандэртальцы скрыжоўваліся з анатамічна сучаснымі людзьмі звыш за 100 тыс. гадоў таму.
У 2002 годзе ў румынскай пячоры Пештэра-ку-Оасэ была знойдзена костка чалавека сучаснага віда, які жыў каля 40 тыс. гадоў таму і належаў да першай хвалі краманьёнцаў у Еўропе. Паводле апублікаваных у 2015 годзе вынікаў ДНК-даследаванняў, ад 6 % да 9 % яго генома было атрымана ў спадчыну ад неандэртальцаў і 4-6 пакаленняў падзяляла яго ад неандэртальскага продка.
Да антрапалагічных сведчанняў скрыжоўвання між чалавекам разумным і неандэртальцам адносяцца рэшткі старажытных людзей, якія дэманструюць анатамічныя прыкметы двух відаў. У Рыпара дзі Мезена (поўнач Італіі) знойдзены, напэўна, рэшткі гібрыда неандэртальца і Homo sapiens, які жыў каля 30-40 тыс. гадоў таму. У Стараселлі (Крым) было знойдзена пахаванне дзіцяці віда Homo sapiens з асобнымі неандэрталоіднымі прыкметамі. Акрамя таго, адзначаны змены будовы зубных каналаў у краманьёнцаў на тыповы для неандэртальцаў тып.
У 2016 годзе была скончана навуковая праца па параўнальным аналізе геномаў 35 меланезійцаў разам з геномамі 1937 чалавек з базы даных праекта «100 геномаў». З яго вынікаў была зроблена выснова, што неандэртальцы змешваліся з Homo sapiens тры разы: спачатку з продкамі ўсіх не-афрыканцаў, потым — з продкамі еўрапейцаў і азіятаў пасля аддзялення меланезійцаў і ў апошні раз — з продкамі ўсходніх азіятаў.
Асаблівасці анатоміі і фізіялогіі
Неандэртальцы былі сярэдняга росту (каля 165 см), масіўнага целаскладу і з вялікай галавой, якая мела па-звярынаму выцягнутую форму. Аб’ёмам чарапной каробкі (1400—1740 см²) яны нават пераўзыходзілі сучасных людзей. Яны мелі магутныя надброўныя дугі, шырокі вытарклы нос і вельмі маленькі падбародак. Шыя кароткая і нібыта пад цяжарам галавы нахілена наперад, рукі кароткія і лапападобныя. Існуюць меркаванні, што неандэртальцы маглі быць рыжымі і светласкурымі.
Аналіз касцявой будовы паказвае, што дзеці неандэртальцаў выгядалі як маленькія дарослыя і іх палавая спеласць надыходзіла ўжо к 8-10 гадам. Сярэдняя працягласць жыцця неандэртальцаў была невялікай і складала ў сярэднім 22,9 года. Паводле даных французскага антраполага А. Валуа і савецкага антраполага В. П. Аляксеева, з 39 неандэртальцаў, чарапы якіх дайшлі да нас і былі вывучаны, 38,5 % памерлі ва ўзросце да 11 гадоў, 10,3 % — ва ўзросце 12—20 гадоў, 15,4 % — ва ўзросце 21—30 гадоў, 25,6 % — ва ўзросце 31—40 гадоў, 7,7 % — ва ўзросце 41— 50 гадоў і толькі адзін чалавек — 2,5 % памер ва ўзросце 51—60 гадоў.
Ідэнтычнасць гена FOX2 (звязанага з мовай) у сучаснага чалавека і неандэртальца дазваляе зрабіць вывад аб тым, што яны маглі валодаць мовай. Паводле меркавання акадэміка В. У. Іванава, неандэртальцы «маглі мець мову з зычных з малой колькасцю галосных, што сустракаецца і ў чалавечых мовах».
Мускульная маса неандэртальца была на 30—40 % больш, чым у краманьёнца, шкілет цяжэйшы. Таксама неандэртальцы лепш прыстасаваліся да , бо вялікая насавая поласць лепш сагравала паветра, зніжаючы рызыку прастуды.
Карэн Штэйдэль-Намберс з Вісконсінскага ўніверсітэта ў Мадысане вызначыла, што з прычыны плотнага целаскладу і скарочанай галёначнай косці, якая скарачала крок, выдаткі энергіі на рух у неандэртальцаў былі на 32 % вышэй, за сучаснага чалавека. З дапамогай мадэлі Эндру Фрэйля з Каліфарнійскага ўніверсітэта ў Сан-Дыега і Стывена Чэрчыля з здолелі ўдакладніць, што штодзённая патрэба ў ежы ў параўнанні з краманьёнцам, які жыў у такіх самых кліматычных умовах, была больш на 100—350 кілакалорый. Нягледзячы, што неандэртальцы стала елі мяса, пра што сведчаць даныя спецыяльных даследаванняў касцявой тканкі, вывучэнне іх фекалій паказала, што ў дыету таксама складалі ягады, арэхі і клубні.
Характэрныя рысы і класіфікацыя
Неандэрталоіднасць чэрапа:
- па краніялагічных паказчыках пераважна , гэта значыць галава ў мазгавой частцы адносна вузкая і выцягнутая ў даўжыню;
- масіўныя і патоўшчаныя косткі чэрапа;
- калі глядзець збоку абводы чэрапа ўтвараюць акружнасць з цэнтрам у раёне вуха;
- нізкі лоб нібы бяжыць назад, без характэрных «шышак»;
- мазгавая частка невысокая, але выцягнутая ўзад і змяшчае буйны галаўны мозг;
- вельмі развітыя надброўныя дугі;
- шырокія скулы;
- твар масіўны, выцягнуты наперад (акрамя падбародка) і спераду трохі завужаны;
- аб’ёмная і буйная насавая поласць, пераноссе выдаецца наперад, нос можа быць з гарбінкай;
- доўгі скулавы адростак скроневай косці прапускае пад сабой магутныя жавальныя цягліцы;
- вельмі буйныя сківіцы і зубы;
- падбародка амаль няма.
Вядома, гэтыя рысы могуць сустракацца і ў сучаснага чалавека, але звычайна паасобку ці радзей у тым ці іншым спалучэнні, прычым часцей звяртаюць увагу на вялікія бровы.
Калі ж мы параўнаем чэрап класічнага неандэртальца і чэрап сучаснага чалавека, які мае падобныя рысы (магутныя косткі, тоўстыя надброўныя дугі, глыбока размешчаныя вачніцы, нізкі пакаты лоб, магутныя сківіцы амаль без падбародка, пакатая і выцягнутая ўзад даліхацэфальная форма мазгавой часткі, то можам заўважыць шэраг найбольш выключных асаблівасцяў:
- у цэлым на чэрапе менш мелкарэльефных дэталяў і формы яго, нягледзячы на грубыя рысы, акруглейшыя;
- плоскае і акруглае цемя;
- калі паглядзець з боку патыліцы, чэрап акруглейшы (у сучаснага чалавека — пяцівугольны);
- надброўныя дугі неандэртальца больш маналітныя і пукатыя, утвараюць амаль суцэльны хвалепадобны валік і разам з іншымі абводамі вачніц нагадваюць тоўстую аправу акуляраў;
- круглыя вачніцы;
- пазгладжваныя шчочныя косткі, якія маналітам злучаюць верхнія скулы з верхняй сківіцай;
- ніжняя сківіца не мае вуглаватых формаў, знізу па баках не мае адросткаў, калі паглядзець збоку, то разам з ніжняй сківіцай нагадвае круглыя кусачкі;
- аснова чэрапа мае вельмі вялікі выгіб;
- патыліца значна выцягнута і завострана накшталт шыньёна ці акрайца белага хлеба. Знізу мае выступы, да якіх прымацоўваліся цягліцы магутнай і кароткай шыі.
Сярод еўрапейскіх неандэртальцаў часта выдзяляюць два варыянты — уласна класічны, паўночны, а таксама варыянт «грацыльных міжземнаморскіх мікрадонтных неандэртальцаў тыпу „Арцю“». Другі быў распаўсюджаны на міжземнаморскім узбярэжжы Заходняй Еўропы і меў адносна невялікіх памераў зубы.
Генетыка
У 2006 годзе даследчыкі атрымалі выкапневую ДНК неандэртальца са сцегнавай косткі шкілета 38 000-гадовай даўнасці з пячоры Віндзія ў Харватыі, а таксама з іншых костак, знойдзеных у Іспаніі (Эль-Сідрон), Расіі (Мязмайская пячора) і Германіі (). Да пачатку даследаванняў у іспанскай Атапуэрцы найстаражытнейшым неандэртальцам, з якога здолелі здабыць генетычную інфармацыю, быў чалавек з італьянскай , які жыў 130,1 — 172 тыс. гадоў таму. Аналіз мітахандрыяльнай ДНК паказаў, што дывергенцыя заходняга (германскага) і ўсходняга (каўказскага) неандэртальцаў адбылася 151 000—352 000 гадоў таму. Неандэртальцы вымерлі, не перадаўшы свой тып мтДНК сучасным людзям. У 2010 годзе ў часопісе з’явіўся артыкул з вынікамі расшыфроўкі геному неандэртальца, які жыў у Дзянісавай пячоры 50 тыс. гадоў таму.
Геном неандэртальца памерам блізкі да генома сучаснага чалавека. Вучоныя здолелі аднавіць 63 % неандэртальскага генома (2 міліярды пар нуклеатыдаў, калі выключыць фрагменты, якія паўтараюцца), а астатнія 37 % яго даўжыні (1,2 міліярды пар нуклеатыдаў) яшчэ не выяўлены. Папярэднія вынікі паказваюць, што ДНК сучаснага чалавека і нэандэртальца ідэнтычны на 99,5 %.
Y-храмасомы неандэртальца з пячоры Эль-Сідрон паказала, што ў Y-храмасоме сучаснага чалаека няма неандэртальскіх фрагментаў ДНК, у адрозненне ад астатняй часткі генома. Мусіць, гэта звязана з трыма мутацыямі ў генах неандэртальскай Y-храмасомы, якія адказваюць за імунную сістэму, і якія маглі выклікаць адарванне плода мужчынскага полу ў жанчыны іншага віду.
Генетыкі, прааналізаваўшы агульныя мутацыі для народаў Афрыкі з аднаго боку і для неандэртальцаў і дзянісаўцаў з другога, прыйшлі да высновы, што папуляцыя продкаў неандэртальцаў і дзянісаўцаў, якія вышлі з Афрыкі была вельмі невялікай. Усяго толькі праз 300 пакаленняў пасля выхаду з Афрыкі прыкладна 744 тысячы гадоў таму лініі неандэртальцаў і дзянісаўцаў падзяліліся і пасля гэтага яны вельмі рэдка кантактавалі паміж сабой — колькасць мутацый, характэрных для неандэртальцаў і дзянісаўцаў, была вельмі нізкай і не перавышала 20 % ад іх агульнай колькасці.
Вучоныя з Інстытута эвалюцыйнай антрапалогіі імя Макса Планка ў Лейпцыгу (Германія) выявілі ў неандэртальца ген, які шкодзіць засваенню лактозы ў сталым узросце. Таксама ў выніку даследаванняў высветлілася, што неандэртальцам былі знаёмы шмат якія спадчынныя захворванні сучасных людзей — аўтызм, наркалепсія, хвароба Альцгеймера, , шызафрэнія.
Даследаванне мтДНК 13 неандэртальцаў (жыхароў Паўночнай Еўропы, якія жылі больш за 50 тыс. гадоў таму, жыхароў Заходняй Азіі і Сярэднягя Усходу) паказала вельмі разнастайную генетычную зменлівасць, што характэрна для шматлікага віду. Ад змешвання з раннімі Homo sapiens у перыяд ад 413 да 268 тыс. гадоў таму з’явілася мітахандрыяльная лінія HST. У пазнейшых еўрапейскіх неандэртальцаў, якія жылі менш 48 тыс. гадоў таму, генетычная варыятыўнасць вельмі скарацілася. Напэўна, заходнееўрапейская лінія HST была ў значнай ступені (калі не цалкам) заменена неандэртальцамі алтайскай (Altai) лініі.
Сваяцтва з сучасным чалавекам
Антраполаг Алеш Грдлічка выказаў гіпотэзу аб тым, што неандэртальцы былі продкамі сучасных людзей. Гэтая рэканструкцыя пэўны час карысталася прызнаннем, але сучасныя вучоныя больш не лічаць неандэртальцаў продкамі сучасных людзей, галоўным чынам згодна з вынікамі генетычных даследаванняў.
У 1997 годзе вучоныя Мюнхенскага ўніверсітэта ўпершыню здолелі аднавіць паслядоўнасць мітахандрыяльнай ДНК неандэртальца. Параўнанне гэтай паслядоўнасці з паслядоўнасцю мДНК сучасных людзей паказала, што чалавечыя мДНК фармуюць асобную галіну, а не групуюцца з неандэртальскай паслядоўнасцю, як гэта мусіла б быць у выпадку паходжання людзей ад неандэртальцаў. Далейшае вывучэнне іншых паслядоўнасцяў мДНК неандэртальцаў, сучасных і старажытных людзей пацвердзіла гэты вывад.
Іншай крыніцай звестак аб незалежным паходжанні сучасных людзей і неандэртальцаў служыць рэканструкцыя геаграфічнага паходжання і рассялення сучасных людзей. Згодна з данымі генетыкі, прамыя продкі людзей паходзяць з Афрыкі, якая ляжала па-за межамі арэала неандэртальцаў.
У 2006 годзе пачалася праца па аднаўленні поўнага генома неандэртальцаў (не толькі мДНК). Параўнанне варыяцый у геномах сучасных людзей і неандэртальцаў дазволіла вылічыць час існавання апошняга агульнага продка двух відаў і адпаведна, час іх разыходжання. Эвалюцыйныя галіны неандэртальцаў і сучасных людзей разышліся каля 500—700 тыс. гадоў таму. Па даных вывучэння ядзернай ДНК насельнікаў іспанскай пячоры Сіма дэ лос Уэсас у Сьера-дэ-Атапуэрка, якія жылі 400 тыс. гадоў таму, дзянісаўцы і неандэртальцы падзяліліся каля 500 тыс. гадоў таму, а іх агульны продак падзяліўся з Homo sapiens 700—765 гадоў таму. По Y-храмасоме час падзялення ліній неандэртальцаў і сучаснага чалавека ацанілі ў 588 тыс. гадоў таму (95 % імаверны інтэрвал: 447—806 тыс. гадоў таму). Гэтыя даныя таксама сведчаць супраць гіпотэзы аб неандэртальскім паходжанні чалавецтва, бо аналіз мітахандрыяльнай і ядзернай ДНК сучасных людзей паказвае, што генетычная галіна сучасных людзей аддзялілася ад агульнага з неандэртальцамі продка каля 500 тыс. гадоў таму.
Неандэртальцы і чалавек разумны ў асобных рэгіёнах суіснавалі некалькі тысяч гадоў. Пытанне аб характары ўзаемаадносін паміж імі ў ходзе непазбежных кантактаў застаецца блага вывучаным. Асобныя антраполагі, напрыклад, прафесар Бардоскага ўніверсітэта Жан-Жак Юблен лічыць, што два віды людзей пераважна варагавалі. Так на стаянках і неандэртальцаў і краманьёнцаў былі знойдзены абгрызеныя косткі іншага віду. Супрацоўнікі у Парыжы пад кіраўніцтвам Фернанда Роцы, прааналізваўшы знаходкі на стаянках краманьёнцаў, выявілі абгрызеныя косткі неандэртальцаў са слядамі зубоў, характэрнымі драпінамі і разломамі на костках. Таксама маюцца сведчанні, што краманьёнцы рабілі каралі з зубоў неандэртальцаў. Іншыя вучоныя дапускаюць больш мірны характар узаемаадносін, аб якім сведчаць запазычванні матэрыяльнай культуры паміж чалавекам разумным і неандэртальцамі, напрыклад, на Сярэднім Доне (), дзе ні тыя, ні іншыя не былі .
Вучоныя атрымалі антрапалагічныя і генетычныя пацвярджэнні змяшэння паміж неандэртальцамі і сучаснымі людзьмі.
Арэал жыцця
Неандэртальцы насялялі:
- Еўропу: Неандэрталь у Германіі, у Францыі, ў Крыме, Пелапанес у Грэцыі, (Італія);
- Каўказ: Мязмайская пячора ў Краснадарскім краі;
- Сярэднюю Азію (Тэшык-Таш) і Алтай (пячора Акладнікава, Дзянісава пячора, )
- Блізкі і Сярэдні Усход: Кармель у Ізраілі, Шанідар у іракскім Курдыстане.
У ходзе даследаванняў чалавечых рэштак з ізраільскіх пячор Схул і высветлілася, што гэтыя пячоры некалькі разоў «пераходзілі з рук у рукі»: да 130 тыс. гадоў таму там жылі неандэртальцы. Між 130 і 80 тыс. гадоў — крамньёнцы. Між 65—47 тыс. гадоў — зноў неандэртальцы, потым зноў людзі сучаснага тыпу.
Культура
Жытло
Паола Вілья адносіць да неандэртальскага перыяду хаціну са слядамі ачага, знойдзеную на тэрыторыі Ніцы (), тады як першаадкрывальнік помніка лічыць, што хаціну пабудаваў больш ранні Гейдэльбергскі чалавек.
Згодна з даследаваннямі пячор Бальцы-Росі ў італіі, праведзеных Жульенам Рыэль-Сальваторэ з Каларадскага ўніверсітэта і яго калегамі, жытло неандэртальцаў падзялялася на тры «зоны». У першай зоне, у верхняй частцы жытла, знаходзілася «кухня», аб чым сведчаць знойдзеныя ў гэтай зоне рэшткі жывёл і сляды вохры, якая выкарыстоўвалася для вырабу скур, у якасці клею і як антысептык. У другой зоне, самай прасторнай, размяшчаўся ачаг і тут было месца для спання. У трэцяй зоне была «майстэрня», дзе вырабляліся каменныя інструменты, бо тут было больш за ўсё сонечнага святла і мінімальная рызыка, што хто-небудзь можа пашкодзіць працы.
Побыт і лад жыцця
Побач з рэшткамі неандэртальцаў часта знаходзяць косткі не толькі капытных, але і драпежнікаў — гіен, , . Гэта сведчыць аб тым, што пячорным людзям эпохі мусцье даводзілася змагацца з звярамі за жытло. Рэшткі такіх жывёл, як першабытны бізон, мускусны бык, шарсцісты насарог ці мамант дазваляюць зрабіць вывад аб тым, што жыццё неандэртальцаў было цесна звязана з інтэнсіўным паляваннем, магчыма, загонным.
Наяўнасць пераломаў, у тым ліку такіх, якія зрасліся няправільна, на захаваных рэштках неандэртальцаў сведчыць аб тым, што ім даводзілася забіваць дзічыну ў бліжнім баі і атрымліваць пры гэтым шматлікія раны і траўмы.
Палявалі неандэртальцы не толькі на адкрытых тэрыторыях, але і ў лясах і гарах. Там яны гналі, у асноўным, капытных сярэдніх памераў. Зрэдку крыніцамі мяса рабіліся хворыя жывёлы, ці папаўшыя ў расколіны, ямы ці балоты. Падобна неандэртальцы не грэбавалі падлай.
Працэс разбірання забітай жывёлы падзяляўся ў неандэртальцаў на некалькі этапаў. Спачатку з дапамогай каменных прылад разразалі скуру, якую потым маглі выкарыстаць для вырабу прымітыўнай адзежы. Потым з дапамогай каменных нажоў здымалася ўсё мяса. Доўгія косткі разбівалі каб дастаць пажыўны касцявы мозг, а з чэрапа — галаўны. Мяса спажывалі сырым, ці яго маглі папярэдне пажарыць на кастры. На думку большасці вучоных, вырабляць скуры, варыць ці доўгачасовага захоўваць мяса неандэртальцы не ўмелі.
Пераважна «мясная» дыета палеаантрапаў рабіла непазбежнымі ў іх грамадстве працяглыя галадоўкі, якія спрыялі . Вывучэнне касцяных рэшткаў неандэртальцаў з пячор у Крапіне (Харватыя), Гае (Намюр, Бельгія) і інш. сведчыць аб перыядычным спажыванні імі мяса сваіх суродзічаў, чаму маглі спрыяць цяжкія ўмовы існавання ў ледавіковы перыяд. З 300 знойдзеных шкілетаў палеаантрапаў добра захаваліся толькі 12. Астатнія маюць сляды аддзялення мяса ад костак, прычым у іх утрымліваюцца маленькія асколкі крамянёвых прылад.
Але на практыцы адрозніць сляды аддзялення мяса для спажывання ад «двухступеньчатага» пахавальнага рытуалу, які ўключаў ачыстку шкілета ад мяккіх тканяў, амаль немагчыма. Разам з тым, не трэба выключаць магчымасць існавання сярод неандэртальцаў , які практыкааўся яшчэ не так даўно папуаскімі плямёнамі і паўднёваамерыканскімі індзейцамі .
Звычаі
Па выніках аналізу рэшткаў дванаццаці загінулых пад абвалам неандэртальцаў з пячоры Эль-Сідрон на поўначы Пірэнейскага паўвострава (сучасная Іспанія) высветлілася, што ў трох мужчын, адной жанчыны, двух падлеткаў і дзіцяці 8-9 гадоў быў агульны мітахандрыяльны , умоўна азначаны даследчыкамі як «А» (што кажа аб блізкім сваяцтве). Дзве астатнія знойдзеныя дарослыя жанчыны мелі мітахандрыяльныя гаплатыпы, умоўна азначаныя як «В» і «С», якія адрозніваліся ад асноўнага ў групе. Таксама агульны з адной з гэтых жанчын гаплатып «С» меў падлетак і дзеці ўзросту 2-3 і 5-6 гадоў. Гэты аналіз сведчыць аб неандэртальцаў, то-бок аб тым, што юнакі, якія дасягнулі палавой сталасці, заставаліся ў групе, а дзяўчаты — пераходзілі ў сям’ю мужа, а таксама аб блізкароднасных шлюбах унутры групы. Мінімальны інтэрвал паміж родамі ў неандэртальскіх жанчын (мяркуючы з узросту дзяцей з гаплатыпам «С») быў параўнальны з інтэрвалам у плямёнах сучасных паляўнічых-збіральнікаў, у якіх ён у сярэднім складае 3,4 гады.
Мастацтва
Неандэртальцам прыпісваюць найранейшы музычны інструмент — . Але праведзены аналіз краёў адтулін паказаў, што яны могуць быць і слядамі зубоў гіены, таму «флейта» можа мець і натуральнае паходжанне.
На беразе Луары ў мястэчку Ля Рашэ-Катар (фр.: La Roche-Cotard) быў знойдзены камень прыблізна 10 см вышынёй, які мае надзвычайнае падабенства з чалавечым тварам. Камень датаваны ўзростам 35 тыс. гадоў таму. Гэта з’яўляецца сведчаннем таго, што неандэртальцы мелі ўяўленне аб мастацтве. Аднак, аналагічных рэчаў на іншых стаянках пакуль не знойдзена, што не дазваляе зрабіць адназначных вывадаў аб існаванні падобнага роду мастацтва.
З неандэртальцамі звязаныя паралельныя драпінкі на костках (, , Молдава), ямкі на каменнай пліце (Ля Ферасі). Дастаткова рэдкія знаходкі ўпрыгожванняў ў выглядзе прасвідраваных зубоў жывёл, датаваных перыядам каля 30-34 тыс. гадоў таму. Узорамі сапраўдных малюнкаў з’яўляюцца выява леапарда, прадрапаная на костцы зубра са стаянкі Праняцін (Падолле, Украіна) з датыроўкай каля 30-40 тыс. гадоў таму, і не вельмі выразная фігурка лася ці аленя на лапатцы маманта са стаянкі (Букавіна, Украіна). Знаходзяць таксама прадзіраўленыя і размаляваныя неандартальцамі ракавінкі, якія з’яўляліся, відавочна, упрыгожваннямі. Костка маманта з нанесеным на яе найпрасцейшым малюнкам з паселішча Заскальная V у Белагорскім раёне Крыма датуецца ўростам 80 тыс. гадоў. У трох іспанскіх пячорах былі знойдзены малюнкі зробленыя неандэртальцамі: чырвоны геаметрычны сімвал у Ла Пасіега ўзростам 64,8 тыс. гадоў таму, чырвоны пігмент на сталакцітах у пячоры Ардалес узростам 65,5 тыс. гадоў таму, негатыўны адбітак рукі з Мальтравіеса ўзростам 66,7 тыс. гадоў таму.
Падчас раскопак стаянкі неандэртальцаў каля Вероны вучоныя з універсітэта Ферары знайшлі рэшткі 22 відаў птушак, у якіх былі зрэзаны пёры. Былі ідэнтыфікаваны барадач-ягнятнік, , беркут, і . Афарбоўка гэтых птушак мяняецца ад чорнай і шэрай да галубой і аранжавай, а пёры дастаткова доўгія. Мяркуецца, што неандэртальцы ўпрыгожвалі сябе пёрамі, вар’іруючы каляровы арнамент.
Тэхніка
Неандэртальцы з’яўляліся носьбітамі мусцьерскай культуры каменных вырабаў.
Культура неандэртальцаў (так званая «мусцьерская», ці, што тое самае, сярэднепалеалітычная культура) — гэта перш за ўсё двухбаковавострыя рубілы, завостраныя больш якасна, чым аналагічныя прылады H. erectus, а таксама разнастайныя адшчэпы, якія выкарыстоўваліся для разбірання тушаў. Неандэртальцы мелі таксама драўляныя дзіды з каменнымі наканечнікамі для блізкага бою, У пазнейшы час, ужо падчас кантактаў з сапіенсамі (гл. ніжэй), у неандэртальцаў з’яўляюцца пачаткі мастацтва (каралі з мядзведжых кіпцюроў, нешта накшталт «флейтаў» — косткі з прасвідраванымі дзірачкамі, якія, зрэшты, маглі служыць для развядзення агню, а не для музычных практыкаванняў.
Акрамя дзідаў з каменнымі наканечнікамі, у якасці прылад для палявання і, магчыма, зброі абароны і нападу, выкарыстоўваліся дзіды з абпаленых на агні і заточаных аб камяні драўляных палак, а таксама простыя каменныя сякеры і драўляныя дубіны. Зброі далёкага бою ўзору прашчы або лука неандэртальцы не мелі, але, несумненна, былі здольны кідаць камяні і дзіды ў сваю здабычу. Не карысталіся неандэртальцы, відаць, і такой простай прыладай як кап’якідалка. Эпізадычна выкарыстоўваліся імі прылады з костак і рагоў, імаверна, неапрацаваных.
Магчымыя рэлігійныя ўяўленні
Пытанне аб наяўнасці ў неандэртальцаў — у асаблівасці іх еўрапейскай галіны — мэтанакіраваных пахаванняў і першасных рэлігійных уяўленняў з’яўляецца дыскусійным. Вядома больш за 20 выпадкаў пахавання целаў неандэртальцаў: у пячоры (Бельгія), у Ла-Ферасі (Францыя), на гары Кармель у пячорах Табун і Схул (Ізраіль), у Крыме ў пячоры (Украіна), у гроце Тэшык-Таш (Узбекістан), у пячоры Шанідар (Ірак). У гроце у Францыі было знойдзена неглыбокае пахаванне са шкілетам у позе эмбрыёна. Побач з целам былі пакінуты кветкі, яйкі і мяса, што сведчыць аб веры ў замагільнае жыццё і наяўнасці рэлігійна-магічнай дзейнасці. У пахаваннях знойдзены целы дарослых і дзяцей, так у пячоры Кіік-Каба (Крым) знойдзена магіла з рэшткамі жанчыны і дзіцяці.
Многія аргументы на карысць гіпотэз аб пахаванні неандэртальцамі памерлых суродзічаў былі пастаўлены пад сумненне наступнымі даследаваннямі. Так, многія неандэртальскія «пахаванні» (звычайна размешчаныя непасрэдна ў культурным слоі стаянак) былі хучэй за ўсё ненаўмыснымі ці ўзніклі ў выніку кулінарных а не рэлігійных практык. Знаходак, якія адназначна вызначаюць як пакладзены ў магілу пахавальны інвентар, звязаных з неандэртальцамі няма.
Шырока вядома знаходка рэшткаў 40-гадовага неандэртальскага мужчыны ў Іраку (пячора Шанідар). Выяўленне вялікай колькасці кветкавага пылку ў рэштках ідэнтыфікавалася як вынік наўмыснага пахавання цела з кветкамі. Але гіпотэза аб тым, што шкілет Шанідар IV прадстаўляе менавіта рытуальнае пахаванне, з’яўляецца малаабаснаванай.
Вылучаліся гіпотэзы аб існаванні ў неандэртальцаў культавых практык. Паведамлялася аб выяўленні ў пячоры Драхенлох геаметрычна выкладзеных мядзведжых чарапоў, што інтэрпрэтавалася як сведчанне рытуалаў паляўнічай магіі. Цяпер «культ мядзведжых чарапоў» у пячоры драхенлох развянчаны як містыфікацыя. Ёсць сведчанні аб кульце чарапоў зубра на стаянцы Ільская.
Медыцына
Ва ўсіх члавечых цывілізацыях ёсць аналаг прафесіі кастаправа — чалавека, які прафесійна займаецца аднаўленнем паламаных канечнасцяў людзей і жывёл. Так, пры аналізе 36 шкілетаў неандэртальцаў, якія мелі пераломы, толькі ў 11 вынікі лячэння пералому былі прызнаны незадавальняльнымі, з чаго можна зрабіць вывады аб наяўнасці навыкаў першабытных людзей лячыць пераломы.
Знаходка ў пячоры Шанідар (Ірак), датаваная 50 тысячамі гадоў, паказала, што неандэртальцы даглядалі параненых супляменнікаў. Падчас абвала ў гроце загінулі двое калекаў, якія, відавочна, былі там адныя, пакуль астатнія члены групы палявалі ці займаліся іншымі справамі. Адзін з іх меў свежыя раны на рэбрах, другі — пералом чэрапа, які зажываў.
Знікненне
Прычыны знікнення неандэртальцаў і іншых палеаантрапаў на бягучы момант не высветлены да канца. Але дакладна вядома, што ў позні перыяд свайго існавання ў Еўропе (каля 40 тыс. гадоў таму) яны выжывалі на мяжы сваіх фізічных магчымасцяў. Так, у неандэртальскіх дзяцей, якія яшчэ не дасягнулі палаваспеласці, назіраецца заўчаснае старэнне шкілетнай сістэмы, выкліканае пастаяннымі цяжкімі фізічнымі нагрузкамі, яно не з’яўляецца тыпічным для таксона ў цэлым (неандэртальскія дзеці з Сярэдняй Азіі дэманструюць тэмпы развіцця шкілета і зубной сістэмы, аналагічныя сучаснаму чалавеку).
Можна назваць некалькі верагодных прычын знікнення неандэртальцаў:
- Пагібель з-за кліматычных змен падчас апошняга ледніковага перыяда ці ў выніку вывяржэння супервулканаў Казбек, , , у выніку чаго людзі анатамічна сучаснага тыпу паўторна засялялі ўжо бязлюдныя тэрыторыі;
- Распаўсюджванне хвароб, у тым ліку занесеных з Афрыкі сучасным відам людзей, што шырылася сярод неандэртальцаў- (). Згодна з гіпотэзай Саймана Андэрдаўна з Універсітэта Брукс у Оксфардзе прыённая інвазія незваротна аслабіла папуляцыю неандэртальцаў, паўплываўшы на скарачэнне яе колькасці. Распаўсюдзілася захворванне, верагодна, такім жа чынам, як гэта было ў выпадку з распаўсюджваннем хваробы куру сярод народа ў Новай Гвінеі — праз канібалізм;
- Асіміляцыя людзьмі сучаснага тыпу. Існуе рад доказаў, што ў неандэртальцаў і каманьёнцаў існавалі змяшаныя шлюбы, нашчадкі якіх мелі гібрыдныя рысы. Пры параўнанні генома сучаснага чалавека і неандэртальца аказалася, што ад 1 да 4,5 % генаў сучасных людзей (у даследаванні прымалі ўдзел французы, кітайцы і папуасы Новай Гвінеі) маюць неандэртальскае паходжанне. У той жа час у геноме насельніцтва Афрыкі такіх генаў няма. У адпаведнасці з сучаснымі ўяўленнямі аб , насельніцтва ўсіх кантынентаў акрамя афрыканскага паходзіць ад невялікай групы людзей, якія перасяліліся праз Чырвонае мора на Аравійскі паўвостраў. Іхнія кантакты з неандэртальцамі павінны былі адбывацца на ўзбярэжжы Персідскага заліва.
- Выцясненне людзьмі сучаснага тыпа. Краманьёнцы прыйшлі ў Еўропу каля 40-50 тыс. гадоў таму, а 39,26-41,03 тыс. гадоў таму неандртальцы ў Еўропе вымерлі. На тэрыторыі сучаснай Германіі і на Пірэнейскім паўвостраве неандэртальцы вымерлі не пазней 43 тыс. гадоў таму. Гэтыя некалькі тысячаў гадоў суіснавання двух відаў былі перыядам вострай канкурэнцыі за ежу і іншыя рэсурсы, перамогу ў якой атрымалі краманьёнцы, бо пераўзыходзілі неандэртальцаў у культурных адносінах і хутчэй пладзіліся.
- Фізічнае вынішчэнне людзьмі сучаснага тыпу. Версія выказана шэрагам вучоных-антраполагаў, у прыватнасці Рычардам Клейнам са Стэнфардскага ўніверсітэта, якія дапускаюць прынцыповую магчымасць своеасаблівага «неандэртальскага халакоста».
- Захаванне віду да нашых дзён (сучасныя неандэртальцы). Ёсць таксама тэорыя, што неандэртальцы не зніклі, і не былі асіміляваны, а «эвалюцыянавалі» ў сучасных еўрапеоідаў. Ніякіх навуковых доказаў гэтая тэорыя на гэты момант не мае, у такім разе мітахандрыяльная ДНК еўрапеоідаў была б неандэртальскай (перадаецца напрамую па мацярынскай лініі без рэкамбінацыі), чаго не назіраецца.
У мінулым былі вядомы паведамленні пра «спрэчныя» знаходкі рэшткаў неандэртальцаў, якія адносяцца да гістарычнага часу. Так, польскі археолаг Казімеж Сталыгва апублікаваў у 1902 і 1904 гадах паведамленні аб знаходцы ім рэшткаў неандэртальца ў скіфскім кургане на тэрыторыі Кіеўскай губерні. Цяпер генетыка дазваляе лёгка адрозніць «нестандартныя» па сваёй будове чарапы сапіенсаў ад сапраўдных неандэртальскіх («неандэрталоідныя» рысы ёсць таксама ў аўстралійскіх абарыгенаў, , — гэта вынік эвалюцыйнага ў розных групах, звязанага з цяжкімі ўмовамі жыцця.
Заўвагі
- Паводле іншых даных, неандэртальцы з’явіліся каля 250 тысяч гадоў таму («Большие глаза: Неужели это погубило неандертальцев?», BBC, 21 верасня 2015)
- Да пачатку 2010-х гадоў вучоныя лічылі, што апошнія неандэртальцы жылі 25-35 тыс. гадоў таму, а ў час Пірынэйскі паўвостраў быў прыстанкам дзе неандэртальцы жылі на працягу яшчэ некалькіх тысячагоддзяў пасля таго як вымерлі ў астатняй Еўропе. (Christofer Stinger. Rethinking «Out Of Africa»
Крыніцы
- J. L. Bichoff; et al. (2003). "The Sima de los Huesos Hominids Date to Beyond U/Th Equilibrum (>350 kyr) and Perhaps to 400-500 kyr: New Radiometric Dates". J. Archaeol. Sci. 30 (30): 275. :10.1006/jasc.2002.0834. ISSN 0305-4403.
- Nature 512. 306—309 921 (August 2014) The timing and spatiotemporal patternig of Neanderthal disappearance
- «Neanderthals and human disease.»
- Fridemann Schrenk, Stephanie Müller. «The Neanderthals». Routledge. 2009. ISBN 97804154252092009
- Б. Ф. Поршнев. О начале человеческой истории
- Основныесобытия в истории изучения неандертальцев
- Возвращение неандертальца. Его кровь всё-таки течёт в наших жилах.
- Richard E. Green et al. A Draft Sequence of the Neanderthal Genome(англ.) // . — 2010. — 7 May — Vol. 328. — № 5979. — P. 710-722. — DOI:10.1126/science.1188021
- Paul Rincon. Neanderthal genes 'survive in us' (англ.). BBC (6 мая 2010). Архівавана з першакрыніцы 5 жніўня 2012. Праверана 16 снежня 2017.
- Наймарк Елена. 20 % генома неандертальцев собирается из генов современных людей . Элементы.ру (6 верасня 2024). Архівавана з першакрыніцы 10 сакавіка 2014. Праверана 8 красавіка 2022.
- Ancient ethiopian genome relevals extensive Eurasian admixture throught the African continent, 2015.
- древнейшая ДНК, выделенная из африканского скелета, указала на евразийские корни(недаступная спасылка)
- Ancient gene flow from early modern humans into Eastern Neanderthals, 2016
- Учёные: неандертальцы скрещивались с людьми уже 100 тыс. лет назад(недаступная спасылка)
- Учёные узнали о недавнем скрещивании людей с неандерталцами в Европе . lenta.ru (23 чэрвеня 2015). Праверана 27 жніўня 2015.(недаступная спасылка)
- Quaomei Fu et al. AnEarly modern human from Romania with a recent Neanderthal ancestor(англ.) // . — 2015. — 13 August — Vol. 524. — С. 2016-219. — DOI:10.1038/nature14558
- Possible interbreeding in late Italian Neanderthals& New data from the Mezzena jaw (Monti Lessini, Verona, Italy)
- Формозов А. А. Пещерная стоянка Староселье и её место в палеолите. — М., 1958.
- Мы скрещивались с неандертальцами трижды . XX2 век (25 сакавіка 2016). Праверана 26 кастрычніка 2016.(недаступная спасылка)
- Svante Pääbo et al/ Excavating Neandertal and Denisovan DNA from the genomes of Melanesian individuals(англ.) // . — 2016. — 8 April — Vol. 352. — С. 235-239. — DOI:10.1126/science.aad9416
- admin (2016-12-06). "Как повлияли неандертальцы на нашу имунную систему? - Новости про космос". Новости про космос [руская]. Праверана 2016-12-06.(недаступная спасылка)
- Эйдельман Н. Я. Ищу предка. — М.: Молодая гвардия, 1970. — 240 с.
- Неандертальцы были рыжими и бледнолицыми Архівавана 13 жніўня 2020.
- Неандертальцы взрослели быстрее, чем современные люди 06.12.2007(недаступная спасылка)
- Неандертальцы росли быстрее современных людей
- Бужилова А. П. Homo sapiens: История болезни / Институт археологии РАН. — М.: языки славянский культуры, 2005. С 16
- Люди-неандертальцы(недаступная спасылка)
- Целесообразность человека. Часть 2 — Общество — Новая газета(недаступная спасылка). Архівавана з першакрыніцы 8 снежня 2015. Праверана 17 снежня 2017.
- Татьяна Алешина. Неандертальцы были лучше нас
- Закат неандертальцев(недаступная спасылка)
- Стол и стул неандертальца. Лента.ру
- La grotte mousterienne… 1972$ Lumley, 1973
- Team in Fermany maps Neanderthal genome . (12 лютага 2009). Архівавана з першакрыніцы 17 лютага 2009. Праверана 17 снежня 2017.
- Scientists Decode Majority of Neanderthal Man's Genome(недаступная спасылка). (13 лютага 2009). Архівавана з першакрыніцы 24 кастрычніка 2012. Праверана 17 снежня 2017.
- Древнейшая неандертальская ДНК: новое исследование скелета из Альтамуры . antropogenez.ru.
- Находки ископаемых гоминид на территории Восточной Европы и спредельных регионов Азии (Часть 2)
- Richard E. Green, Johannes Krause. Adrian W. Briggs, Tomislav Maricic, Udo Stenzel. A Draft Sequence of the Neandertal Genome
- 4 миллиарда доказательств: как неандертальцы перестали быть родичами Sapiens Архівавана 10 снежня 2017.
- Дороничев В. Б., Голованова Л. В. Неандертальцы свете данных генетики // Пятая кубанская археологическая конференция, 2009 Архівавана 9 верасня 2017.
- Исследована Y-хромосома неандертальцев(недаступная спасылка). Полит.ру (8 красавіка 2016). Архівавана з першакрыніцы 19 жніўня 2017. Праверана 17 снежня 2017.
- New look at archaic DNA rewrites human evolution story, 2017
- Учёные выяснили, когда денисовцы и неандертальцы «разорвали отношения» 08.08.2017(недаступная спасылка)
- Неандертальцы передали людям склонность к нарколепсии и шизофрении(недаступная спасылка)
- Все мынемного неандертальцы(недаступная спасылка)
- Partial Genetic Turnover in Neandertals: Continutity in the East and Population Replacment in theWest // Molecular Biology and Evolution. 29, 1893—1897 (2012)
- Cosimo Posth et al. Deeply divergent archaic mitochondrial genome provides lower time boundary for African gene flow into Neanderthals, 04 July 2017
- Неандертальцы не были предками человека(недаступная спасылка)
- Авдеев В. Б., Севастьянов А. Н. Раса и этнос. Куда девались неандертальцы
- полный геном неандертальца будет прочтён через два года . Элементы.ру (20 лістапада 2006). Архівавана з першакрыніцы 5 жніўня 2012. Праверана 24 снежня 2017.
- Учёные: предки людей и неандеральцев разделились неожиданно рано
- Fernando L/ Mendez et al/ The American Journal of Human Genetics^ The Divergence of Neandertal and Modern human Y Chromosomes, 2016
- Analysis of one million base pairs of Neanderthal DNA. 11 October 2006
- Расшифрованы гены неандертальцев
- Люди и неандертальцы жили в одной пещере
- Люди убивали и ели неандертальцев, 2009
- Неандерталец на обед Архівавана 8 студзеня 2018. 18.05.2009
- "Знание-Сила" сайт журнала . www.znanie-sila.su. Праверана 23 снежня 2017.
- Возвращение неандертальца. Его кровь всё-таки течёт в наших жилах
- Зуб неандертальца помог сделать открытия о распространениии этого вида
- Первый итальянский неандерталец постарел на 100 тысяч лет
- Скелет новорождённого неандертальца проливает свет на эволюцию рода Homo
- Неандертальцы покорили Сибирь
- Ben Harder. nationalgeographic.com/news/2002/03/0305_0307_neanderthal.html Did Humans and Neanderthals Battle for Control of the Middle East? Архівавана 11 ліпеня 2013. National Geographic News. 2002
- Неандертальцы делили пещеру на «комнаты» — учёные | КОММЕНТАРИИ
- Чему может научиться современный человек на примере вымирания неандертальцев(недаступная спасылка)
- В чём ходили древие люди // DKENERGETIK.RU(недаступная спасылка)
- Марков 2014, с. 289-291.
- Дробышевский С. В.Достающее звено
- Neanderthal 'face' found in Loire BBC News
- Дробышевский С. В. Культура палеоантропов
- Королёва Э. А. Произведения искусства Карпато-Днестровского региона, 2011(недаступная спасылка)
- в Крыму нашли зуб неандертальца, 23.02.2017
- Неандертальский креатив
- Neanderthals Wore Feather as Fashion Accesories(недаступная спасылка) Discovery News, 23 студзеня 2011
- Происхождение и эволюция человека(недаступная спасылка)
- Олег Егоров. Битва за европу. Неандерталец и кроманьонец(недаступная спасылка)
- Яков Абрамович Шер, д. и. н., професор, Кемеровский государственный университет «Цветы на могиле неандертальца?» Факты и мнения
- Леонид Борисович Вишняцкий, д. и. н., ведущий научный сотрудник Отдела археологии палеолита Института истории материальной культуры РАН (ИИМК РАН, Санкт-Петербург). Неандертальцы. В поисках религии…
- Петров С. В. Общая хирургия: Учебник для вузов. — 2-е изд. — 2004. — С. 398. — 768 с. — ISBN 5-318-00564-0.
- Медникова М. Б. К вопросу о специфических особенностях юношеской стадии онтогенеза у европейских неандертальцев
- Неандертальцев сгубил ледниковый период
- Неандертальцы могли погибнуть из-за прионной инфекции // Прионы вспенили мозг грызунамб 05.09.2008
- Причиной исчезновения неандертальцев мог быть канибализм в сочетании с губчатой энцефалопатией (Неандертальцы отравились собственными мозгами), 28.02.2008
- Неандертальцы вымерли поедая мозги соседей
- Cannibalism may have killed Neanderthals(недаступная спасылка), 29 february 2008
- Жизнь неправильной молекулы: Белки(недаступная спасылка), 18 июля 2011
- Уточнение радиоугледродных датировок заставляет пересмотреть историю оккупации Европы людьми современного типа
- Dan Jones. The Neanderthal within // New sciencist 193.2007, H/ 2593 (3 March), 28-32. Modern Humans, Neanderthals May Have Interbred(недаступная спасылка); Humans and Neanderthals interbred(недаступная спасылка)
- The Lagar Velho 1 skeleton
- Life on the edge: was a Gibraltar cave last outpost of the lost neanderthal? | Science |the Guardian
- Not a lasting last for the Neandertals | john hawks weblog(недаступная спасылка)
- Early modern humans from Pestera Muierii, Baia de Fier, Romania Архівавана 25 сакавіка 2008. // Proceedings of the National Academy of Scienc. Washington 2006
- Green R. E. et l. "A Draft Sequence of the Neanderthal Genome". Science (5979-): 710–722. :10.1126/science.1188021.
- Sudden extinction of Neanderthals followed population peak, 2016.(недаступная спасылка)
- «Испанские» неандертальцы исчезли до прихода сапиенсов 9 лютага 2015.
- Чему может научиться современный человек на приере вымирания неандертальцев(недаступная спасылка)
- О троглодитах — тех и «йетих»
Літаратура
- Алексеев В. П. Становление человечества. — М.: Политиздат, 1984. — 412 с.: ил.
- Алексеев В. П., Першиц А. И. История первобытного общества. — 4-е изд. — М.: Высшая школа, 1990. — 352 с.
- Аугуста Йозеф, Буриан Зденек. Жизнь древнего человека / Пер. с чеш. И. Гязнова. — Прага: Артия, 1961. — 68 с. + 52 ил.
- Гремяцкий М. А. Как произошёл человек. —М.: МГУ, 1954. — 176 с. ил.
- Елинек Ян. Большой иллюстрированный атлас первобытного человека / Пер. Е. Финкельштейна под ред. В. П. Алексеева. — Прага.: Артия, 1972. — 560 с.: ил.
- Ефименко П. П. Первобытное общество. очерки по истории палеолитического времени. — 3-е изд. — Киев: Изд-во АН УССР, 1953. — 664 с.: ил.
- История первобытного общества: Общие вопросы. Проблемы антропосоциогенеза / Ин-т этнографии им. Н. Н. Миклухо-Маклая АН СССР. М.: Наука, 1983. — 432 с.
- Констэбл Джон. Неандерталцы / Пер. с англ. И. г. Гуровой. — М.: Мир, 1978. — 160 с.: ил — (Возникновение человека).
- Марков А. В. Эволюция человека. Книга первая: Обезьяны, кости и гены. — М.: ООО «АСТ», 2014. — 464 с.: ил. — (Corpus). — ISBN 978-5-170-78088-4.
- Нестурх М. Ф. Происхождение человека / Отв. ред. проф. Я. Я. Рогинский. — М.: Изд-во АН СССР, 1958. — с.: ил.
- Семёнов Ю. И. На заре человеческой истории. — М.: Мысль, 1989. — 318 с. — ISBN 5-244-00092-6.
- Шипман Пэт. Захватчики. Люди и собаки против неандертальцев / пер. с англ. Дм. Лазарева. — М.: ООО «Альпина нон-фикшн»; ООО «Издательство ЛКИ», 2016. — 296 с.: ил. — ISBN 978-5-91971-596-5.
Спасылкі
- Вишняцкий Л. Б. Неандертальцы: история несостоявшегося человечества (руск.)
- Early Human Phylogeny(недаступная спасылка) (англ.)
- Каталог «Ранние неандертальцы» на портале Антропогенез.ру (руск.)
- Самая старажытная флейта на планеце
- Самы старажытны інструмент браў ноты «до», «рэ» і «мі» Архівавана 27 студзеня 2007. (англ.)
- Флейтыст Jelle Atema іграе на неандэртальскай флейце Архівавана 5 студзеня 2001. (англ.)
- Расшыфроўка геному неандэртальца
- Tooth givesup oldest human DNA (англ.)
- Neanderthals' «last rock refuge»
- Учёные частично расшифровали геном неандертальца(недаступная спасылка) Лента. ру (руск.)
- Неандертальец в каждом из нас(недаступная спасылка) (руск.)
- Геном неандертальца прочтён: неандертальцы оставили след в генах современных людей (руск.)
- Анрапалогія
- СЕНСАЦИЯ! Найден предок человека (руск.)
- «Neanderthals and humans interbred '100,000 year ago'», BBC, 18.02.2016 (англ.)
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Neandertalec chalavek neandertalski lac Homo neanderthalensis u saveckaj litaratury taksama paleaantrap vymerly abo asimilyavany vid rodu Lyudzi Homo Pershyya lyudzi z rysami protaneandertalca vyadomy y Eyrope ad chasu 350 600 tysyach gadoy tamu 1 nb 1 aposhniya neandertalcy zhyli kalya 40 tysyach gadoy tamu 2 3 NeandertalecShkilet neandertalcaNavukovaya klasifikacyyapramezhnyya rangi Bez rangu Dvuhbakova simetrychnyyaBez rangu DrugasnarotyyaTyp HordavyyaPadtyp PazvanochnyyaInfratyp SkivichnarotyyaNadklas ChacveranogiyaKlas MlekakormyachyyaPadklas ZvyaryInfraklas PlacentarnyyaNadatrad EuarchontogliresGrandatrad EuarchontaMiratrad PrymatapadobnyyaAtrad PrymatyPadatrad Suhanosyya malpyInfraatrad MalpyPadatrad Vuzkanosyya malpyNadsyamejstva Chalavekapadobnyya malpySyamejstva GaminidyPadsyamejstva HomininaeTryba HomininiPadtryba HomininaRod Chalavek Vid NeandertalecMizhnarodnaya navukovaya nazvaHomo neanderthalensis King 1864ArealSistematyka na VikividahVyyavy na VikishovishchyNCBI 63221EOL 4454114FW 83087 Zmest 1 Pahodzhanne nazvy 2 Gistoryya vyyaylennya i vyvuchennya 3 Asablivasci anatomii i fiziyalogii 4 Harakternyya rysy i klasifikacyya 5 Genetyka 6 Svayactva z suchasnym chalavekam 7 Areal zhyccya 8 Kultura 8 1 Zhytlo 8 2 Pobyt i lad zhyccya 8 3 Zvychai 8 4 Mastactva 8 5 Tehnika 8 6 Magchymyya religijnyya yyaylenni 8 7 Medycyna 9 Zniknenne 10 Zayvagi 11 Krynicy 12 Litaratura 13 SpasylkiPahodzhanne nazvypravicNazva pahodzic ad znahodki cherapa y 1856 godze y daline Neandertal kalya Dzyuseldorfa i Erkrata Zahodnyaya Germaniya Dalina nazvana imem Yoahima Neandera nyameckaga teolaga i kampazitara Praz dva gady u 1858 godze German Shaafgayzen uvyoy u navukovy yzhytak panyacce neandertalec Gistoryya vyyaylennya i vyvuchennyapravic nbsp Cherap neandertalca Engis 1 Pershy cherap neandertalca znojdzeny y Engis u Belgii yashche y 1829 godze gl en Engis 2 4 Drugaya znahodka 1848 goda zvyazana z anglijskaj vaennaj bazaj na Gibraltary Ale pryznany getyya pershyya znahodki byli paznej paslya adkryccya typovaga ekzemplyara y 1856 godze Znahodka cherapa shto dala nazvu novamu vidu vykapnevyh lyudzej byla trecyaj u hranalogii vyyaylennya Trecyaya zdarylasya y 1856 godze y Rejnskaj pravincyi pablizu ad Dzyuseldorfa u Neanderskaj daline raki Dzyusel prytoku Rejna u nevyalikim Feldgoferskim groce nasuprac bolsh znachnaj Neanderskaj pyachory Uvahod u grot byy zakryty vystupam skaly i plastami gliny delyuviyalnaga pahodzhannya yakaya paysyul zascilala vapnyaki Pakolki pablizu znahodzilisya kamenyalomni to rabochyya dajshli da skaly yakaya zakryvala grot uzlamali yae i adkryli pyachoru zapoynenuyu nanosnym gleem Paslya vydalennya getaga nanosu adkryysya grot Pablizu ad uvahodu u gline rabochyya znajli nekalki chalavechyh kostak i nyapoyny cherap yakiya doktar Iagan Fulrat nabyy va ylasnac Inshyh kostak ci nejkih vyrabay u pyachorym glei znojdzena ne bylo tym ne mensh znahodzhanne ih u starazhytnym nanose u yakim u inshyh pyachorah toj zha daliny napryklad u tak zvanym Chortavym pakoi nyam Teufelskammer krokay za 30 dalej byli znojdzeny reshtki nesumnenna dapatopnyh zhyvyol a taksama vid kostak stupen ih zahavanasci asblivasci cherapa i g d vymusili pryznac u ih reshtki chalaveka glybokaj starazhytnasci yakiya mayuc vyalikae znachenne dlya merkavannyay ab type najstarazhytnejshaga eyrapejskaga naselnictva nbsp Adna z pershyh rekanstrukcyj cherap z grota Feldgofer mastak Filipart pavodle apisannya G Shafgayzena 1888 god Rudolf Virhay paznay u getym cherape a taksama y kostkah kanechnascyay slyady patalagichnyh zmen vyklikanyh rahitam i vykazay merkavanne shto geta ne rasavy a indyvidualny typ Akramya getaga yon ukazay na asobnyya charapy navejshaga chasu yakiya pakazvayuc padobnae razviccyo nadbroynyh dug i amal taki zh pakaty yzad lob Paslya apublikavannya evalyucyjnaj teoryi Charlza Darvina y 1859 godze antrapolagi stali razglyadac neandertalcay yak pramezhkavae zvyano peratvarennya malpy y chalaveka Suchasnyya yyaylenni ab neandertalskih lyudzyah adroznivayucca ad uyaylennyay XIX stagoddzya U 1863 godze na shodze Brytanskaj asacyyacyi razviccya navuki angla irlandski biyolag Uilyam King zrabiy daklad u yakim pryznay chalaveka z pyachory Feldgofer asobnym vidam i prapanavay dac yamu nazvu Homo neanderthalensis I hacya King u tym zha godze zmyaniy svayo merkavanne ale yago vidavaya nazva mae pryyarytet perad terminam Homo stupidus Chalavek durny prapanavanym Ernstam Gekelem u 1866 godze Uyaylenne ab neandertalcy yak ab asobnym vidze lyudzej bylo padmacavana novymi znahodkami u 1866 godze belgijski arheolag E Dzyupon znajshoy fragment nizhnyaj skivicy neandertalca razam z reshtkami zhyvyol ledavikovaj epohi u 1880 godze fragment nizhnyaj skivicy neandertalskaga dzicyaci razam z pryladami pracy byy znojdzeny y pyachory Shypka Chehiya U 1886 godze y pyachory Spa d Arne Belgiya M de Pyury i M Lae znahodzyac dva dobra zahavanyya shkilety neandertalcay muzhchynski i zhanochy razam z pryladami pracy Getaya znahodka pastavila kropku y sprechcy ab tym ci z yaylyayucca neandertalcy asobnym vidam lyudzej adkaz byy vidavochna stanoychy U toj zha chas aytary znahodki syhodzyachy vidavochna z apryyornaga yyaylennya ab neandertalcah yak ab perahodnym zvyane paymalpah nedakladna interpretavali shkilety zrabiyshy zdagadku shto neandertalec peramyashchaysya na sagnutyh nagah Takim chynam byy stvorany navukovy mif yaki akazaysya davli ystojlivym Pershyya darvinisty yvogule yhapilisya za reshtki neandertalca yak za shukanae adsutnae zvyano pamizh malpaj i chalavekam pavodle Barysa Porshneva yany Prykladvayuchy shemu Gekelya pravodzili yyaynuyu pramuyu liniyu pamizh chalavekam i antrapamorfnaj malpaj praz neandertalca haceli bachyc u im bisektrysu yakaya padzyalyae vugal pamizh chalavekam i malpaj Neandertalec ne velmi dobra ykladvaysya na getuyu syaredzinu i yago chasam nekalki stylizavali padshturhoyvali da malpy balaze ne hapala i kostak tvaru i inshyh kostak shkileta 5 U 1899 godze y pyachory y Krapine Harvatyya Dragucin Garanavich Kramberger pachynae raskopki yakiya pryvyali da vyyaylennya vyalikaj kolkasci usyago pa roznyh padlikah kalya 800 kostak i fragmentay ad 25 da 60 shkiletay reshtkay neandertalcay U 1908 godze svyatary braty A i Zh Buisoni znahodzyac klasichny poyny shkilet neandertalca y pyachory La Shapel o Sen Da tago chasu u 1904 1905 gg uzho vyjshli tvory Shvalbe yaki palichyy neandertalca pramym prodkam chalaveka pravyoyshy liniyu pitekantrap neandertalec suchasny chalavek yana panavala potym u navucy na pracyagu dzesyacigoddzyay ale razglyadzey i alternatyynuyu gipotezu shto neandertalec z yaylyaecca paralelnaj galinoj razviccya chalaveka 6 Vuchonyya atrymali antrapalagichnyya i genetychnyya pacvyardzhenni zmyashennya pamizh neandertalcami i suchasnymi lyudzmi 7 U 2009 godze prafesar Svante Pyaeba z Instytuta evalyucyjnaj antrapaloii Tavarystva Maksa Planka y Lejpcygu pavedamiy na shtogadovym shodze Amerykanskaj ascyyacyi sadzejnichannya razviccyu navuki ab paspyahovym prachytanni yadzernaga genoma neandertalca Typovyya dlya neandertalcay aleli genay byli znojdzeny y genomah rada pradstaynikoy papulyacyj suchasnyh lyudzej 8 9 Tyya z nas hto zhyve pa za mezhami Afryki nyasuc peynuyu kolkasc DNK neandertalca zayaviy prafesar Paaba Genetychny materyyal atrymany y spadchynu ad neandertalcay skladae ad 1 da 4 Geta nyashmat ale davoli kab scvyardzhac ab dakladnym atrymanni y spadchynu istotnaj kolkasci pryznakay u kozhnaga z nas akramya afrykancay pavedamiy doktar David Rajh z Garvarda yaki taksama ydzelnichay u praekce Padchas dasledavannya genom neandertalca paraynoyvali z genomami pyaci nashyh suchasnikay z Kitaya Francyi Afryki i Papua Novaj Gvinei Skryzhoyvanne bylo zafiksavana i veragodna adbylosya neyzabave paslya migracyi prodkay suchasnaga chalaveka z Afryki geta znachyc na terytoryi Blizkaga Ushodu bo y troh chalavek z roznyh rayonay svetu za vyklyuchennem Afryki praporcyya genay neandertalca prykladna adnolkavaya 1 3 genoma suchasnyh ne afrykancay geta geny neandertalcay pry getym eyrapejcy nyasuc trohi mensh neandertalskih genay chym aziyaty 10 U DNK afrykancay yoruba pigmei mbuci znojdzena 0 3 0 7 neandertalskih genay 11 12 Dasledavanne DNK ushodnih altajskih neandertalcay i suchasnyh zhyharoy Afryki pakazala shto genetychny materyyal altajskih neandertalcay utrymlivae y sabe nevyalikuyu kolkasc afrykanskih mutacyj prykladna 5 genay yakih nyama y eyrapejskih neandertalcay Geta kazha ab tym shto altajskiya neandertalcy skryzhoyvalisya z anatamichna suchasnymi lyudzmi zvysh za 100 tys gadoy tamu 13 14 U 2002 godze y rumynskaj pyachory Peshtera ku Oase byla znojdzena kostka chalaveka suchasnaga vida yaki zhyy kalya 40 tys gadoy tamu i nalezhay da pershaj hvali kramanyoncay u Eyrope Pavodle apublikavanyh u 2015 godze vynikay DNK dasledavannyay ad 6 da 9 yago genoma bylo atrymana y spadchynu ad neandertalcay i 4 6 pakalennyay padzyalyala yago ad neandertalskaga prodka 15 16 Da antrapalagichnyh svedchannyay skryzhoyvannya mizh chalavekam razumnym i neandertalcam adnosyacca reshtki starazhytnyh lyudzej yakiya demanstruyuc anatamichnyya prykmety dvuh viday U Rypara dzi Mezena poynach Italii znojdzeny napeyna reshtki gibryda neandertalca i Homo sapiens yaki zhyy kalya 30 40 tys gadoy tamu 17 U Staraselli Krym bylo znojdzena pahavanne dzicyaci vida Homo sapiens z asobnymi neandertaloidnymi prykmetami 18 Akramya tago adznachany zmeny budovy zubnyh kanalay u kramanyoncay na typovy dlya neandertalcay typ U 2016 godze byla skonchana navukovaya praca pa paraynalnym analize genomay 35 melanezijcay razam z genomami 1937 chalavek z bazy danyh praekta 100 genomay Z yago vynikay byla zroblena vysnova shto neandertalcy zmeshvalisya z Homo sapiens try razy spachatku z prodkami ysih ne afrykancay potym z prodkami eyrapejcay i aziyatay paslya addzyalennya melanezijcay i y aposhni raz z prodkami yshodnih aziyatay 19 20 21 Asablivasci anatomii i fiziyalogiipravicNeandertalcy byli syarednyaga rostu kalya 165 sm masiynaga celaskladu i z vyalikaj galavoj yakaya mela pa zvyarynamu vycyagnutuyu formu Ab yomam charapnoj karobki 1400 1740 sm yany navat perayzyhodzili suchasnyh lyudzej Yany meli magutnyya nadbroynyya dugi shyroki vytarkly nos i velmi malenki padbarodak Shyya karotkaya i nibyta pad cyazharam galavy nahilena naperad ruki karotkiya i lapapadobnyya 22 Isnuyuc merkavanni shto neandertalcy magli byc ryzhymi i svetlaskurymi 23 Analiz kascyavoj budovy pakazvae shto dzeci neandertalcay vygyadali yak malenkiya daroslyya i ih palavaya spelasc nadyhodzila yzho k 8 10 gadam 24 25 Syarednyaya pracyaglasc zhyccya neandertalcay byla nevyalikaj i skladala y syarednim 22 9 goda 26 Pavodle danyh francuzskaga antrapolaga A Valua i saveckaga antrapolaga V P Alyakseeva z 39 neandertalcay charapy yakih dajshli da nas i byli vyvuchany 38 5 pamerli va yzrosce da 11 gadoy 10 3 va yzrosce 12 20 gadoy 15 4 va yzrosce 21 30 gadoy 25 6 va yzrosce 31 40 gadoy 7 7 va yzrosce 41 50 gadoy i tolki adzin chalavek 2 5 pamer va yzrosce 51 60 gadoy 27 Identychnasc gena FOX2 zvyazanaga z movaj u suchasnaga chalaveka i neandertalca dazvalyae zrabic vyvad ab tym shto yany magli valodac movaj Pavodle merkavannya akademika V U Ivanava neandertalcy magli mec movu z zychnyh z maloj kolkascyu galosnyh shto sustrakaecca i y chalavechyh movah 28 nbsp Skulptura dzicyaci neandertalca y muzei antrapalogii pry Cyuryhskim universitece Muskulnaya masa neandertalca byla na 30 40 bolsh chym u kramanyonca shkilet cyazhejshy Taksama neandertalcy lepsh prystasavalisya da subarktychnaga klimatu bo vyalikaya nasavaya polasc lepsh sagravala pavetra znizhayuchy ryzyku prastudy 29 Karen Shtejdel Nambers z Viskonsinskaga yniversiteta y Madysane vyznachyla shto z prychyny plotnaga celaskladu i skarochanaj galyonachnaj kosci yakaya skarachala krok vydatki energii na ruh u neandertalcay byli na 32 vyshej za suchasnaga chalaveka Z dapamogaj madeli Endru Frejlya z Kalifarnijskaga yniversiteta y San Dyega i Styvena Cherchylya z Universiteta Dzyuka zdoleli ydakladnic shto shtodzyonnaya patreba y ezhy y paraynanni z kramanyoncam yaki zhyy u takih samyh klimatychnyh umovah byla bolsh na 100 350 kilakaloryj 30 Nyagledzyachy shto neandertalcy stala eli myasa pra shto svedchac danyya specyyalnyh dasledavannyay kascyavoj tkanki 29 vyvuchenne ih fekalij pakazala shto y dyetu taksama skladali yagady arehi i klubni 31 Harakternyya rysy i klasifikacyyapravic nbsp Cherap suchasnaga zleva i neandertalskaga chalaveka sprava Neandertaloidnasc cherapa pa kraniyalagichnyh pakazchykah peravazhna dalihacefaliya geta znachyc galava y mazgavoj chastcy adnosna vuzkaya i vycyagnutaya y dayzhynyu masiynyya i patoyshchanyya kostki cherapa kali glyadzec zboku abvody cherapa ytvarayuc akruzhnasc z centram u rayone vuha nizki lob niby byazhyc nazad bez harakternyh shyshak mazgavaya chastka nevysokaya ale vycyagnutaya yzad i zmyashchae bujny galayny mozg velmi razvityya nadbroynyya dugi shyrokiya skuly tvar masiyny vycyagnuty naperad akramya padbarodka i speradu trohi zavuzhany ab yomnaya i bujnaya nasavaya polasc peranosse vydaecca naperad nos mozha byc z garbinkaj doygi skulavy adrostak skronevaj kosci prapuskae pad saboj magutnyya zhavalnyya cyaglicy velmi bujnyya skivicy i zuby padbarodka amal nyama Vyadoma getyya rysy moguc sustrakacca i y suchasnaga chalaveka ale zvychajna paasobku ci radzej u tym ci inshym spaluchenni prychym chascej zvyartayuc uvagu na vyalikiya brovy Kali zh my paraynaem cherap klasichnaga neandertalca i cherap suchasnaga chalaveka yaki mae padobnyya rysy magutnyya kostki toystyya nadbroynyya dugi glyboka razmeshchanyya vachnicy nizki pakaty lob magutnyya skivicy amal bez padbarodka pakataya i vycyagnutaya yzad dalihacefalnaya forma mazgavoj chastki to mozham zayvazhyc sherag najbolsh vyklyuchnyh asablivascyay u celym na cherape mensh melkarelefnyh detalyay i formy yago nyagledzyachy na grubyya rysy akruglejshyya ploskae i akruglae cemya kali paglyadzec z boku patylicy cherap akruglejshy u suchasnaga chalaveka pyacivugolny nadbroynyya dugi neandertalca bolsh manalitnyya i pukatyya utvarayuc amal sucelny hvalepadobny valik i razam z inshymi abvodami vachnic nagadvayuc toystuyu apravu akulyaray kruglyya vachnicy pazgladzhvanyya shchochnyya kostki yakiya manalitam zluchayuc verhniya skuly z verhnyaj skivicaj nizhnyaya skivica ne mae vuglavatyh formay znizu pa bakah ne mae adrostkay kali paglyadzec zboku to razam z nizhnyaj skivicaj nagadvae kruglyya kusachki asnova cherapa mae velmi vyaliki vygib patylica znachna vycyagnuta i zavostrana nakshtalt shynyona ci akrajca belaga hleba Znizu mae vystupy da yakih prymacoyvalisya cyaglicy magutnaj i karotkaj shyi Syarod eyrapejskih neandertalcay chasta vydzyalyayuc dva varyyanty ulasna klasichny paynochny a taksama varyyant gracylnyh mizhzemnamorskih mikradontnyh neandertalcay typu Arcyu Drugi byy raspaysyudzhany na mizhzemnamorskim uzbyarezhzhy Zahodnyaj Eyropy i mey adnosna nevyalikih pameray zuby 32 GenetykapravicAsnoyny artykul Rasshyfroyka genomu neandertalca U 2006 godze dasledchyki atrymali vykapnevuyu DNK neandertalca sa scegnavaj kostki shkileta 38 000 gadovaj daynasci z pyachory Vindziya y Harvatyi a taksama z inshyh kostak znojdzenyh u Ispanii El Sidron Rasii Myazmajskaya pyachora i Germanii Pyachora Feldhofer 33 34 Da pachatku dasledavannyay u ispanskaj Atapuercy najstarazhytnejshym neandertalcam z yakoga zdoleli zdabyc genetychnuyu infarmacyyu byy chalavek z italyanskaj Altamury yaki zhyy 130 1 172 tys gadoy tamu 35 Analiz mitahandryyalnaj DNK pakazay shto dyvergencyya zahodnyaga germanskaga i yshodnyaga kaykazskaga neandertalcay adbylasya 151 000 352 000 gadoy tamu Neandertalcy vymerli ne peradayshy svoj typ mtDNK suchasnym lyudzyam 36 U 2010 godze y chasopise Science z yaviysya artykul z vynikami rasshyfroyki genomu neandertalca yaki zhyy u Dzyanisavaj pyachory 50 tys gadoy tamu 37 38 Genom neandertalca pameram blizki da genoma suchasnaga chalaveka Vuchonyya zdoleli adnavic 63 neandertalskaga genoma 2 miliyardy par nukleatyday kali vyklyuchyc fragmenty yakiya paytarayucca a astatniya 37 yago dayzhyni 1 2 miliyardy par nukleatyday yashche ne vyyayleny 39 Papyaredniya vyniki pakazvayuc shto DNK suchasnaga chalaveka i neandertalca identychny na 99 5 Sekveniravanne Y hramasomy neandertalca z pyachory El Sidron pakazala shto y Y hramasome suchasnaga chalaeka nyama neandertalskih fragmentay DNK u adroznenne ad astatnyaj chastki genoma Music geta zvyazana z tryma mutacyyami y genah neandertalskaj Y hramasomy yakiya adkazvayuc za imunnuyu sistemu i yakiya magli vyklikac adarvanne ploda muzhchynskaga polu y zhanchyny inshaga vidu 40 Genetyki praanalizavayshy agulnyya mutacyi dlya naroday Afryki z adnago boku i dlya neandertalcay i dzyanisaycay z drugoga pryjshli da vysnovy shto papulyacyya prodkay neandertalcay i dzyanisaycay yakiya vyshli z Afryki byla velmi nevyalikaj Usyago tolki praz 300 pakalennyay paslya vyhadu z Afryki prykladna 744 tysyachy gadoy tamu linii neandertalcay i dzyanisaycay padzyalilisya i paslya getaga yany velmi redka kantaktavali pamizh saboj kolkasc mutacyj harakternyh dlya neandertalcay i dzyanisaycay byla velmi nizkaj i ne peravyshala 20 ad ih agulnaj kolkasci 41 42 Vuchonyya z Instytuta evalyucyjnaj antrapalogii imya Maksa Planka y Lejpcygu Germaniya vyyavili y neandertalca gen yaki shkodzic zasvaennyu laktozy y stalym uzrosce Taksama y vyniku dasledavannyay vysvetlilasya shto neandertalcam byli znayomy shmat yakiya spadchynnyya zahvorvanni suchasnyh lyudzej aytyzm narkalepsiya 43 hvaroba Alcgejmera sindrom Dayna shyzafreniya 44 Dasledavanne mtDNK 13 neandertalcay zhyharoy Paynochnaj Eyropy yakiya zhyli bolsh za 50 tys gadoy tamu zhyharoy Zahodnyaj Azii i Syarednyagya Ushodu pakazala velmi raznastajnuyu genetychnuyu zmenlivasc shto harakterna dlya shmatlikaga vidu 45 Ad zmeshvannya z rannimi Homo sapiens u peryyad ad 413 da 268 tys gadoy tamu z yavilasya mitahandryyalnaya liniya HST 46 U paznejshyh eyrapejskih neandertalcay yakiya zhyli mensh 48 tys gadoy tamu genetychnaya varyyatyynasc velmi skaracilasya 45 Napeyna zahodneeyrapejskaya liniya HST byla y znachnaj stupeni kali ne calkam zamenena neandertalcami altajskaj Altai linii 46 Svayactva z suchasnym chalavekampravicAntrapolag Alesh Grdlichka vykazay gipotezu ab tym shto neandertalcy byli prodkami suchasnyh lyudzej Getaya rekanstrukcyya peyny chas karystalasya pryznannem ale suchasnyya vuchonyya bolsh ne lichac neandertalcay prodkami suchasnyh lyudzej 47 galoynym chynam zgodna z vynikami genetychnyh dasledavannyay U 1997 godze vuchonyya Myunhenskaga yniversiteta ypershynyu zdoleli adnavic paslyadoynasc mitahandryyalnaj DNK neandertalca Paraynanne getaj paslyadoynasci z paslyadoynascyu mDNK suchasnyh lyudzej pakazala shto chalavechyya mDNK farmuyuc asobnuyu galinu a ne grupuyucca z neandertalskaj paslyadoynascyu yak geta musila b byc u vypadku pahodzhannya lyudzej ad neandertalcay Dalejshae vyvuchenne inshyh paslyadoynascyay mDNK neandertalcay suchasnyh i starazhytnyh lyudzej pacverdzila gety vyvad 48 Inshaj krynicaj zvestak ab nezalezhnym pahodzhanni suchasnyh lyudzej i neandertalcay sluzhyc rekanstrukcyya geagrafichnaga pahodzhannya i rassyalennya suchasnyh lyudzej Zgodna z danymi genetyki pramyya prodki lyudzej pahodzyac z Afryki yakaya lyazhala pa za mezhami areala neandertalcay U 2006 godze pachalasya praca pa adnaylenni poynaga genoma neandertalcay ne tolki mDNK 49 Paraynanne varyyacyj u genomah suchasnyh lyudzej i neandertalcay dazvolila vylichyc chas isnavannya aposhnyaga agulnaga prodka dvuh viday i adpavedna chas ih razyhodzhannya Evalyucyjnyya galiny neandertalcay i suchasnyh lyudzej razyshlisya kalya 500 700 tys gadoy tamu Pa danyh vyvuchennya yadzernaj DNK naselnikay ispanskaj pyachory Sima de los Uesas u Sera de Atapuerka yakiya zhyli 400 tys gadoy tamu dzyanisaycy i neandertalcy padzyalilisya kalya 500 tys gadoy tamu a ih agulny prodak padzyaliysya z Homo sapiens 700 765 gadoy tamu 50 Po Y hramasome chas padzyalennya linij neandertalcay i suchasnaga chalaveka acanili y 588 tys gadoy tamu 95 imaverny interval 447 806 tys gadoy tamu 51 Getyya danyya taksama svedchac suprac gipotezy ab neandertalskim pahodzhanni chalavectva bo analiz mitahandryyalnaj i yadzernaj DNK suchasnyh lyudzej pakazvae shto genetychnaya galina suchasnyh lyudzej addzyalilasya ad agulnaga z neandertalcami prodka kalya 500 tys gadoy tamu 52 53 Neandertalcy i chalavek razumny y asobnyh regiyonah suisnavali nekalki tysyach gadoy 54 Pytanne ab haraktary yzaemaadnosin pamizh imi y hodze nepazbezhnyh kantaktay zastaecca blaga vyvuchanym Asobnyya antrapolagi napryklad prafesar Bardoskaga yniversiteta Zhan Zhak Yublen lichyc shto dva vidy lyudzej peravazhna varagavali Tak na stayankah i neandertalcay i kramanyoncay byli znojdzeny abgryzenyya kostki inshaga vidu 55 Supracoyniki Nacyyanalnaga centra navukovyh dasledavannyay u Paryzhy pad kiraynictvam Fernanda Rocy praanalizvayshy znahodki na stayankah kramanyoncay vyyavili abgryzenyya kostki neandertalcay sa slyadami zuboy harakternymi drapinami i razlomami na kostkah Taksama mayucca svedchanni shto kramanyoncy rabili karali z zuboy neandertalcay 56 Inshyya vuchonyya dapuskayuc bolsh mirny haraktar uzaemaadnosin ab yakim svedchac zapazychvanni materyyalnaj kultury pamizh chalavekam razumnym i neandertalcami napryklad na Syarednim Done Kascyonki dze ni tyya ni inshyya ne byli aytahtonami 57 Vuchonyya atrymali antrapalagichnyya i genetychnyya pacvyardzhenni zmyashennya pamizh neandertalcami i suchasnymi lyudzmi 58 Areal zhyccyapravicNeandertalcy nasyalyali Eyropu Neandertal u Germanii La Shapel o Sen u Francyi Kiik Koba y Kryme Pelapanes u Grecyi 59 Sakapastore Italiya 60 Kaykaz Myazmajskaya pyachora y Krasnadarskim krai 61 Syarednyuyu Aziyu Teshyk Tash i Altaj pyachora Akladnikava Dzyanisava pyachora Chagyrskaya pyachora 62 Blizki i Syaredni Ushod Karmel u Izraili Shanidar u irakskim Kurdystane U hodze dasledavannyay chalavechyh reshtak z izrailskih pyachor Shul i Kafzeh vysvetlilasya shto getyya pyachory nekalki razoy perahodzili z ruk u ruki da 130 tys gadoy tamu tam zhyli neandertalcy Mizh 130 i 80 tys gadoy kramnyoncy Mizh 65 47 tys gadoy znoy neandertalcy potym znoy lyudzi suchasnaga typu 63 Kulturapravic nbsp Prylada Muscerskaj kultury Zhytlopravic Paola Vilya adnosic da neandertalskaga peryyadu hacinu sa slyadami achaga znojdzenuyu na terytoryi Nicy Tera Amata tady yak pershaadkryvalnik pomnika Anry de Lyumle lichyc shto hacinu pabudavay bolsh ranni Gejdelbergski chalavek Zgodna z dasledavannyami pyachor Balcy Rosi y italii pravedzenyh Zhulenam Ryel Salvatore z Kalaradskaga yniversiteta i yago kalegami zhytlo neandertalcay padzyalyalasya na try zony U pershaj zone u verhnyaj chastcy zhytla znahodzilasya kuhnya ab chym svedchac znojdzenyya y getaj zone reshtki zhyvyol i slyady vohry yakaya vykarystoyvalasya dlya vyrabu skur u yakasci kleyu i yak antyseptyk U drugoj zone samaj prastornaj razmyashchaysya achag i tut bylo mesca dlya spannya U trecyaj zone byla majsternya dze vyrablyalisya kamennyya instrumenty bo tut bylo bolsh za ysyo sonechnaga svyatla i minimalnaya ryzyka shto hto nebudz mozha pashkodzic pracy 64 Pobyt i lad zhyccyapravic Pobach z reshtkami neandertalcay chasta znahodzyac kostki ne tolki kapytnyh ale i drapezhnikay gien ilvoy myadzvedzyay Geta svedchyc ab tym shto pyachornym lyudzyam epohi musce davodzilasya zmagacca z zvyarami za zhytlo Reshtki takih zhyvyol yak pershabytny bizon muskusny byk sharscisty nasarog ci mamant dazvalyayuc zrabic vyvad ab tym shto zhyccyo neandertalcay bylo cesna zvyazana z intensiynym palyavannem magchyma zagonnym Nayaynasc peralomay u tym liku takih yakiya zraslisya nyapravilna na zahavanyh reshtkah neandertalcay svedchyc ab tym shto im davodzilasya zabivac dzichynu y blizhnim bai i atrymlivac pry getym shmatlikiya rany i traymy 65 Palyavali neandertalcy ne tolki na adkrytyh terytoryyah ale i y lyasah i garah Tam yany gnali u asnoynym kapytnyh syarednih pameray Zredku krynicami myasa rabilisya hvoryya zhyvyoly ci papayshyya y raskoliny yamy ci baloty Padobna arhantrapam neandertalcy ne grebavali padlaj Praces razbirannya zabitaj zhyvyoly padzyalyaysya y neandertalcay na nekalki etapay Spachatku z dapamogaj kamennyh prylad razrazali skuru yakuyu potym magli vykarystac dlya vyrabu prymityynaj adzezhy Potym z dapamogaj kamennyh nazhoy zdymalasya ysyo myasa Doygiya kostki razbivali kab dastac pazhyyny kascyavy mozg a z cherapa galayny 66 Myasa spazhyvali syrym ci yago magli papyaredne pazharyc na kastry Na dumku bolshasci vuchonyh vyrablyac skury varyc ci doygachasovaga zahoyvac myasa neandertalcy ne ymeli Peravazhna myasnaya dyeta paleaantrapay rabila nepazbezhnymi y ih gramadstve pracyaglyya galadoyki yakiya spryyali kanibalizmu Vyvuchenne kascyanyh reshtkay neandertalcay z pyachor u Krapine Harvatyya Gae Namyur Belgiya i insh svedchyc ab peryyadychnym spazhyvanni imi myasa svaih surodzichay chamu magli spryyac cyazhkiya ymovy isnavannya y ledavikovy peryyad Z 300 znojdzenyh shkiletay paleaantrapay dobra zahavalisya tolki 12 Astatniya mayuc slyady addzyalennya myasa ad kostak prychym u ih utrymlivayucca malenkiya askolki kramyanyovyh prylad 29 Ale na praktycy adroznic slyady addzyalennya myasa dlya spazhyvannya ad dvuhstupenchataga pahavalnaga rytualu yaki yklyuchay achystku shkileta ad myakkih tkanyay amal nemagchyma Razam z tym ne treba vyklyuchac magchymasc isnavannya syarod neandertalcay endakanibalizma yaki praktykaaysya yashche ne tak dayno papuaskimi plyamyonami i paydnyovaamerykanskimi indzejcami yanamama Zvychaipravic Pa vynikah analizu reshtkay dvanaccaci zaginulyh pad abvalam neandertalcay z pyachory El Sidron na poynachy Pirenejskaga payvostrava suchasnaya Ispaniya vysvetlilasya shto y troh muzhchyn adnoj zhanchyny dvuh padletkay i dzicyaci 8 9 gadoy byy agulny mitahandryyalny gaplatyp umoyna aznachany dasledchykami yak A shto kazha ab blizkim svayactve Dzve astatniya znojdzenyya daroslyya zhanchyny meli mitahandryyalnyya gaplatypy umoyna aznachanyya yak V i S yakiya adroznivalisya ad asnoynaga y grupe Taksama agulny z adnoj z getyh zhanchyn gaplatyp S mey padletak i dzeci yzrostu 2 3 i 5 6 gadoy Gety analiz svedchyc ab patrylakalnasci neandertalcay to bok ab tym shto yunaki yakiya dasyagnuli palavoj stalasci zastavalisya y grupe a dzyaychaty perahodzili y syam yu muzha a taksama ab blizkarodnasnyh shlyubah unutry grupy Minimalny interval pamizh rodami y neandertalskih zhanchyn myarkuyuchy z uzrostu dzyacej z gaplatypam S byy paraynalny z intervalam u plyamyonah suchasnyh palyaynichyh zbiralnikay u yakih yon u syarednim skladae 3 4 gady 67 Mastactvapravic Neandertalcam prypisvayuc najranejshy muzychny instrument kascyanuyu flejtu z 4 adtulinami Ale pravedzeny analiz krayoy adtulin pakazay shto yany moguc byc i slyadami zuboy gieny 68 tamu flejta mozha mec i naturalnae pahodzhanne Na beraze Luary y myastechku Lya Rashe Katar fr La Roche Cotard byy znojdzeny kamen pryblizna 10 sm vyshynyoj yaki mae nadzvychajnae padabenstva z chalavechym tvaram Kamen datavany yzrostam 35 tys gadoy tamu Geta z yaylyaecca svedchannem tago shto neandertalcy meli yyaylenne ab mastactve 69 Adnak analagichnyh rechay na inshyh stayankah pakul ne znojdzena shto ne dazvalyae zrabic adnaznachnyh vyvaday ab isnavanni padobnaga rodu mastactva Z neandertalcami zvyazanyya paralelnyya drapinki na kostkah Arsi syur Kyur Bachakira Moldava 70 yamki na kamennaj plice Lya Ferasi Dastatkova redkiya znahodki yprygozhvannyay y vyglyadze prasvidravanyh zuboy zhyvyol datavanyh peryyadam kalya 30 34 tys gadoy tamu Uzorami sapraydnyh malyunkay z yaylyayucca vyyava leaparda pradrapanaya na kostcy zubra sa stayanki Pranyacin Padolle Ukraina z datyroykaj kalya 30 40 tys gadoy tamu i ne velmi vyraznaya figurka lasya ci alenya na lapatcy mamanta sa stayanki Moldava I Bukavina Ukraina 71 Znahodzyac taksama pradziraylenyya i razmalyavanyya neandartalcami rakavinki yakiya z yaylyalisya vidavochna uprygozhvannyami Kostka mamanta z nanesenym na yae najprascejshym malyunkam z paselishcha akajskaj muscerskaj kultury Zaskalnaya V u Belagorskim rayone Kryma datuecca yrostam 80 tys gadoy 72 U troh ispanskih pyachorah byli znojdzeny malyunki zroblenyya neandertalcami chyrvony geametrychny simval u La Pasiega yzrostam 64 8 tys gadoy tamu chyrvony pigment na stalakcitah u pyachory Ardales uzrostam 65 5 tys gadoy tamu negatyyny adbitak ruki z Maltraviesa yzrostam 66 7 tys gadoy tamu 73 Padchas raskopak stayanki neandertalcay kalya Verony vuchonyya z universiteta Ferary znajshli reshtki 22 viday ptushak u yakih byli zrezany pyory Byli identyfikavany baradach yagnyatnik chorny eyrazijski scyarvyatnik berkut lyasny golub i alpijskaya galka Afarboyka getyh ptushak myanyaecca ad chornaj i sheraj da galuboj i aranzhavaj a pyory dastatkova doygiya Myarkuecca shto neandertalcy yprygozhvali syabe pyorami var iruyuchy kalyarovy arnament 74 Tehnikapravic Neandertalcy z yaylyalisya nosbitami muscerskaj kultury kamennyh vyrabay Kultura neandertalcay tak zvanaya muscerskaya ci shto toe samae syarednepalealitychnaya kultura geta persh za ysyo dvuhbakovavostryya rubily zavostranyya bolsh yakasna chym analagichnyya prylady H erectus a taksama raznastajnyya adshchepy yakiya vykarystoyvalisya dlya razbirannya tushay Neandertalcy meli taksama draylyanyya dzidy z kamennymi nakanechnikami dlya blizkaga boyu U paznejshy chas uzho padchas kantaktay z sapiensami gl nizhej u neandertalcay z yaylyayucca pachatki mastactva karali z myadzvedzhyh kipcyuroy neshta nakshtalt flejtay kostki z prasvidravanymi dzirachkami yakiya zreshty magli sluzhyc dlya razvyadzennya agnyu a ne dlya muzychnyh praktykavannyay 75 Akramya dziday z kamennymi nakanechnikami u yakasci prylad dlya palyavannya i magchyma zbroi abarony i napadu vykarystoyvalisya dzidy z abpalenyh na agni i zatochanyh ab kamyani draylyanyh palak a taksama prostyya kamennyya syakery i draylyanyya dubiny Zbroi dalyokaga boyu yzoru prashchy abo luka neandertalcy ne meli ale nesumnenna byli zdolny kidac kamyani i dzidy y svayu zdabychu Ne karystalisya neandertalcy vidac i takoj prostaj pryladaj yak kap yakidalka 76 Epizadychna vykarystoyvalisya imi prylady z kostak i ragoy imaverna neapracavanyh Magchymyya religijnyya yyaylennipravic Pytanne ab nayaynasci y neandertalcay u asablivasci ih eyrapejskaj galiny metanakiravanyh pahavannyay i pershasnyh religijnyh uyaylennyay z yaylyaecca dyskusijnym Vyadoma bolsh za 20 vypadkay pahavannya celay neandertalcay u pyachory Spi Belgiya u La Ferasi Francyya na gary Karmel u pyachorah Tabun i Shul Izrail u Kryme y pyachory Kiik Kaba Ukraina u groce Teshyk Tash Uzbekistan u pyachory Shanidar Irak U groce La Shapel o Sen u Francyi bylo znojdzena neglybokae pahavanne sa shkiletam u poze embryyona Pobach z celam byli pakinuty kvetki yajki i myasa shto svedchyc ab very y zamagilnae zhyccyo i nayaynasci religijna magichnaj dzejnasci U pahavannyah znojdzeny cely daroslyh i dzyacej tak u pyachory Kiik Kaba Krym znojdzena magila z reshtkami zhanchyny i dzicyaci Mnogiya argumenty na karysc gipotez ab pahavanni neandertalcami pamerlyh surodzichay byli pastayleny pad sumnenne nastupnymi dasledavannyami Tak mnogiya neandertalskiya pahavanni zvychajna razmeshchanyya nepasredna y kulturnym sloi stayanak byli huchej za ysyo nenaymysnymi ci yznikli y vyniku kulinarnyh a ne religijnyh praktyk Znahodak yakiya adnaznachna vyznachayuc yak pakladzeny y magilu pahavalny inventar zvyazanyh z neandertalcami nyama 77 78 Shyroka vyadoma znahodka reshtkay 40 gadovaga neandertalskaga muzhchyny y Iraku pyachora Shanidar Vyyaylenne vyalikaj kolkasci kvetkavaga pylku y reshtkah identyfikavalasya yak vynik naymysnaga pahavannya cela z kvetkami Ale gipoteza ab tym shto shkilet Shanidar IV pradstaylyae menavita rytualnae pahavanne z yaylyaecca malaabasnavanaj 77 Vyluchalisya gipotezy ab isnavanni y neandertalcay kultavyh praktyk Pavedamlyalasya ab vyyaylenni y pyachory Drahenloh geametrychna vykladzenyh myadzvedzhyh charapoy shto interpretavalasya yak svedchanne rytualay palyaynichaj magii Cyaper kult myadzvedzhyh charapoy u pyachory drahenloh razvyanchany yak mistyfikacyya 78 Yosc svedchanni ab kulce charapoy zubra na stayancy Ilskaya 68 Medycynapravic Va ysih chlavechyh cyvilizacyyah yosc analag prafesii kastaprava chalaveka yaki prafesijna zajmaecca adnaylennem palamanyh kanechnascyay lyudzej i zhyvyol Tak pry analize 36 shkiletay neandertalcay yakiya meli peralomy tolki y 11 vyniki lyachennya peralomu byli pryznany nezadavalnyalnymi z chago mozhna zrabic vyvady ab nayaynasci navykay pershabytnyh lyudzej lyachyc peralomy 79 Znahodka y pyachory Shanidar Irak datavanaya 50 tysyachami gadoy pakazala shto neandertalcy daglyadali paranenyh suplyamennikay Padchas abvala y groce zaginuli dvoe kalekay yakiya vidavochna byli tam adnyya pakul astatniya chleny grupy palyavali ci zajmalisya inshymi spravami Adzin z ih mey svezhyya rany na rebrah drugi peralom cherapa yaki zazhyvay 29 ZniknennepravicPrychyny zniknennya neandertalcay i inshyh paleaantrapay na byaguchy momant ne vysvetleny da kanca Ale dakladna vyadoma shto y pozni peryyad svajgo isnavannya y Eyrope kalya 40 tys gadoy tamu yany vyzhyvali na myazhy svaih fizichnyh magchymascyay Tak u neandertalskih dzyacej yakiya yashche ne dasyagnuli palavaspelasci naziraecca zaychasnae starenne shkiletnaj sistemy vyklikanae pastayannymi cyazhkimi fizichnymi nagruzkami yano ne z yaylyaecca typichnym dlya taksona y celym neandertalskiya dzeci z Syarednyaj Azii demanstruyuc tempy razviccya shkileta i zubnoj sistemy analagichnyya suchasnamu chalaveku 80 Mozhna nazvac nekalki veragodnyh prychyn zniknennya neandertalcay Pagibel z za klimatychnyh zmen padchas aposhnyaga lednikovaga peryyada 81 ci y vyniku vyvyarzhennya supervulkanay Kazbek Flegryjskiya pali Svyataya Ganna u vyniku chago lyudzi anatamichna suchasnaga typu paytorna zasyalyali yzho byazlyudnyya terytoryi Raspaysyudzhvanne hvarob u tym liku zanesenyh z Afryki suchasnym vidam lyudzej shto shyrylasya syarod neandertalcay kanibalay transmisiynyya gubchatyya encefalapatyi 82 83 84 Zgodna z gipotezaj Sajmana Anderdayna z Universiteta Bruks u Oksfardze pryyonnaya invaziya nezvarotna aslabila papulyacyyu neandertalcay payplyvayshy na skarachenne yae kolkasci Raspaysyudzilasya zahvorvanne veragodna takim zha chynam yak geta bylo y vypadku z raspaysyudzhvannem hvaroby kuru syarod naroda fore y Novaj Gvinei praz kanibalizm 85 86 Asimilyacyya lyudzmi suchasnaga typu 87 Isnue rad dokazay shto y neandertalcay i kamanyoncay isnavali zmyashanyya shlyuby nashchadki yakih meli gibrydnyya rysy 88 89 90 91 92 Pry paraynanni genoma suchasnaga chalaveka i neandertalca akazalasya shto ad 1 da 4 5 genay suchasnyh lyudzej u dasledavanni prymali ydzel francuzy kitajcy i papuasy Novaj Gvinei mayuc neandertalskae pahodzhanne 3 U toj zha chas u genome naselnictva Afryki takih genay nyama 93 U adpavednasci z suchasnymi yyaylennyami ab rassyalenni chalaveka z Afryki naselnictva ysih kantynentay akramya afrykanskaga pahodzic ad nevyalikaj grupy lyudzej yakiya perasyalilisya praz Chyrvonae mora na Aravijski payvostray Ihniya kantakty z neandertalcami pavinny byli adbyvacca na yzbyarezhzhy Persidskaga zaliva Vycyasnenne lyudzmi suchasnaga typa Kramanyoncy pryjshli y Eyropu kalya 40 50 tys gadoy tamu a 39 26 41 03 tys gadoy tamu neandrtalcy y Eyrope vymerli 2 nb 2 Na terytoryi suchasnaj Germanii 94 i na Pirenejskim payvostrave neandertalcy vymerli ne paznej 43 tys gadoy tamu 95 Getyya nekalki tysyachay gadoy suisnavannya dvuh viday byli peryyadam vostraj kankurencyi za ezhu i inshyya resursy peramogu y yakoj atrymali kramanyoncy bo perayzyhodzili neandertalcay u kulturnyh adnosinah i hutchej pladzilisya Fizichnae vynishchenne lyudzmi suchasnaga typu Versiya vykazana sheragam vuchonyh antrapolagay u pryvatnasci Rychardam Klejnam sa Stenfardskaga yniversiteta yakiya dapuskayuc pryncypovuyu magchymasc svoeasablivaga neandertalskaga halakosta 96 Zahavanne vidu da nashyh dzyon suchasnyya neandertalcy Yosc taksama teoryya shto neandertalcy ne znikli i ne byli asimilyavany a evalyucyyanavali y suchasnyh eyrapeoiday Niyakih navukovyh dokazay getaya teoryya na gety momant ne mae u takim raze mitahandryyalnaya DNK eyrapeoiday byla b neandertalskaj peradaecca napramuyu pa macyarynskaj linii bez rekambinacyi chago ne naziraecca U minulym byli vyadomy pavedamlenni pra sprechnyya znahodki reshtkay neandertalcay yakiya adnosyacca da gistarychnaga chasu Tak polski arheolag Kazimezh Stalygva apublikavay u 1902 i 1904 gadah pavedamlenni ab znahodcy im reshtkay neandertalca y skifskim kurgane na terytoryi Kieyskaj guberni 97 Cyaper genetyka dazvalyae lyogka adroznic nestandartnyya pa svayoj budove charapy sapiensay ad sapraydnyh neandertalskih neandertaloidnyya rysy yosc taksama y aystralijskih abarygenay tasmanijcay vognezyamelcay geta vynik evalyucyjnaga paralelizmu y roznyh grupah zvyazanaga z cyazhkimi ymovami zhyccya Zayvagipravic Pavodle inshyh danyh neandertalcy z yavilisya kalya 250 tysyach gadoy tamu Bolshie glaza Neuzheli eto pogubilo neandertalcev BBC 21 verasnya 2015 Da pachatku 2010 h gadoy vuchonyya lichyli shto aposhniya neandertalcy zhyli 25 35 tys gadoy tamu a y chas Vyurmskaga abledzyanennya Pirynejski payvostray byy prystankam dze neandertalcy zhyli na pracyagu yashche nekalkih tysyachagoddzyay paslya tago yak vymerli y astatnyaj Eyrope Christofer Stinger Rethinking Out Of Africa Krynicypravic J L Bichoff et al 2003 The Sima de los Huesos Hominids Date to Beyond U Th Equilibrum gt 350 kyr and Perhaps to 400 500 kyr New Radiometric Dates J Archaeol Sci 30 30 275 doi 10 1006 jasc 2002 0834 ISSN 0305 4403 a b Nature 512 306 309 921 August 2014 The timing and spatiotemporal patternig of Neanderthal disappearance a b Neanderthals and human disease Fridemann Schrenk Stephanie Muller The Neanderthals Routledge 2009 ISBN 97804154252092009 B F Porshnev O nachale chelovecheskoj istorii Osnovnyesobytiya v istorii izucheniya neandertalcev Vozvrashenie neandertalca Ego krov vsyo taki techyot v nashih zhilah Richard E Green et al A Draft Sequence of the Neanderthal Genome angl Science 2010 7 May Vol 328 5979 P 710 722 DOI 10 1126 science 1188021 Paul Rincon Neanderthal genes survive in us angl BBC 6 maya 2010 Arhivavana z pershakrynicy 5 zhniynya 2012 Praverana 16 snezhnya 2017 Najmark Elena 20 genoma neandertalcev sobiraetsya iz genov sovremennyh lyudej nyavyzn Elementy ru 6 verasnya 2024 Arhivavana z pershakrynicy 10 sakavika 2014 Praverana 8 krasavika 2022 Ancient ethiopian genome relevals extensive Eurasian admixture throught the African continent 2015 drevnejshaya DNK vydelennaya iz afrikanskogo skeleta ukazala na evrazijskie korni nedastupnaya spasylka Ancient gene flow from early modern humans into Eastern Neanderthals 2016 Uchyonye neandertalcy skreshivalis s lyudmi uzhe 100 tys let nazad nedastupnaya spasylka Uchyonye uznali o nedavnem skreshivanii lyudej s neandertalcami v Evrope nyavyzn lenta ru 23 chervenya 2015 Praverana 27 zhniynya 2015 nedastupnaya spasylka Quaomei Fu et al AnEarly modern human from Romania with a recent Neanderthal ancestor angl Nature 2015 13 August Vol 524 S 2016 219 DOI 10 1038 nature14558 Possible interbreeding in late Italian Neanderthals amp New data from the Mezzena jaw Monti Lessini Verona Italy Formozov A A Peshernaya stoyanka Starosele i eyo mesto v paleolite M 1958 My skreshivalis s neandertalcami trizhdy nyavyzn XX2 vek 25 sakavika 2016 Praverana 26 kastrychnika 2016 nedastupnaya spasylka Svante Paabo et al Excavating Neandertal and Denisovan DNA from the genomes of Melanesian individuals angl Science 2016 8 April Vol 352 S 235 239 DOI 10 1126 science aad9416 admin 2016 12 06 Kak povliyali neandertalcy na nashu imunnuyu sistemu Novosti pro kosmos Novosti pro kosmos ruskaya Praverana 2016 12 06 nedastupnaya spasylka Ejdelman N Ya Ishu predka M Molodaya gvardiya 1970 240 s Neandertalcy byli ryzhimi i blednolicymi Arhivavana 13 zhniynya 2020 Neandertalcy vzrosleli bystree chem sovremennye lyudi 06 12 2007 nedastupnaya spasylka Neandertalcy rosli bystree sovremennyh lyudej Buzhilova A P Homo sapiens Istoriya bolezni Institut arheologii RAN M yazyki slavyanskij kultury 2005 S 16 Lyudi neandertalcy nedastupnaya spasylka Celesoobraznost cheloveka Chast 2 Obshestvo Novaya gazeta nyavyzn nedastupnaya spasylka Arhivavana z pershakrynicy 8 snezhnya 2015 Praverana 17 snezhnya 2017 a b v g Tatyana Aleshina Neandertalcy byli luchshe nas Zakat neandertalcev nedastupnaya spasylka Stol i stul neandertalca Lenta ru La grotte mousterienne 1972 Lumley 1973 Team in Fermany maps Neanderthal genome nyavyzn The Associadet Press 12 lyutaga 2009 Arhivavana z pershakrynicy 17 lyutaga 2009 Praverana 17 snezhnya 2017 Scientists Decode Majority of Neanderthal Man s Genome nyavyzn nedastupnaya spasylka Deutche Welle 13 lyutaga 2009 Arhivavana z pershakrynicy 24 kastrychnika 2012 Praverana 17 snezhnya 2017 Drevnejshaya neandertalskaya DNK novoe issledovanie skeleta iz Altamury nyavyzn antropogenez ru Nahodki iskopaemyh gominid na territorii Vostochnoj Evropy i spredelnyh regionov Azii Chast 2 Richard E Green Johannes Krause Adrian W Briggs Tomislav Maricic Udo Stenzel A Draft Sequence of the Neandertal Genome 4 milliarda dokazatelstv kak neandertalcy perestali byt rodichami Sapiens Arhivavana 10 snezhnya 2017 Doronichev V B Golovanova L V Neandertalcy svete dannyh genetiki Pyataya kubanskaya arheologicheskaya konferenciya 2009 Arhivavana 9 verasnya 2017 Issledovana Y hromosoma neandertalcev nyavyzn nedastupnaya spasylka Polit ru 8 krasavika 2016 Arhivavana z pershakrynicy 19 zhniynya 2017 Praverana 17 snezhnya 2017 New look at archaic DNA rewrites human evolution story 2017 Uchyonye vyyasnili kogda denisovcy i neandertalcy razorvali otnosheniya 08 08 2017 nedastupnaya spasylka Neandertalcy peredali lyudyam sklonnost k narkolepsii i shizofrenii nedastupnaya spasylka Vse mynemnogo neandertalcy nedastupnaya spasylka a b Partial Genetic Turnover in Neandertals Continutity in the East and Population Replacment in theWest Molecular Biology and Evolution 29 1893 1897 2012 a b Cosimo Posth et al Deeply divergent archaic mitochondrial genome provides lower time boundary for African gene flow into Neanderthals 04 July 2017 Neandertalcy ne byli predkami cheloveka nedastupnaya spasylka Avdeev V B Sevastyanov A N Rasa i etnos Kuda devalis neandertalcy polnyj genom neandertalca budet prochtyon cherez dva goda nyavyzn Elementy ru 20 listapada 2006 Arhivavana z pershakrynicy 5 zhniynya 2012 Praverana 24 snezhnya 2017 Uchyonye predki lyudej i neanderalcev razdelilis neozhidanno rano Fernando L Mendez et al The American Journal of Human Genetics The Divergence of Neandertal and Modern human Y Chromosomes 2016 Analysis of one million base pairs of Neanderthal DNA 11 October 2006 Rasshifrovany geny neandertalcev Lyudi i neandertalcy zhili v odnoj peshere Lyudi ubivali i eli neandertalcev 2009 Neandertalec na obed Arhivavana 8 studzenya 2018 18 05 2009 Znanie Sila sajt zhurnala nyavyzn www znanie sila su Praverana 23 snezhnya 2017 Vozvrashenie neandertalca Ego krov vsyo taki techyot v nashih zhilah Zub neandertalca pomog sdelat otkrytiya o rasprostraneniii etogo vida Pervyj italyanskij neandertalec postarel na 100 tysyach let Skelet novorozhdyonnogo neandertalca prolivaet svet na evolyuciyu roda Homo Neandertalcy pokorili Sibir Ben Harder nationalgeographic com news 2002 03 0305 0307 neanderthal html Did Humans and Neanderthals Battle for Control of the Middle East Arhivavana 11 lipenya 2013 National Geographic News 2002 Neandertalcy delili pesheru na komnaty uchyonye KOMMENTARII Chemu mozhet nauchitsya sovremennyj chelovek na primere vymiraniya neandertalcev nedastupnaya spasylka V chyom hodili drevie lyudi DKENERGETIK RU nedastupnaya spasylka Markov 2014 s 289 291 a b Drobyshevskij S V Dostayushee zveno Neanderthal face found in Loire BBC News Drobyshevskij S V Kultura paleoantropov Korolyova E A Proizvedeniya iskusstva Karpato Dnestrovskogo regiona 2011 nedastupnaya spasylka v Krymu nashli zub neandertalca 23 02 2017 Neandertalskij kreativ Neanderthals Wore Feather as Fashion Accesories nedastupnaya spasylka Discovery News 23 studzenya 2011 Proishozhdenie i evolyuciya cheloveka nedastupnaya spasylka Oleg Egorov Bitva za evropu Neandertalec i kromanonec nedastupnaya spasylka a b Yakov Abramovich Sher d i n profesor Kemerovskij gosudarstvennyj universitet Cvety na mogile neandertalca Fakty i mneniya a b Leonid Borisovich Vishnyackij d i n vedushij nauchnyj sotrudnik Otdela arheologii paleolita Instituta istorii materialnoj kultury RAN IIMK RAN Sankt Peterburg Neandertalcy V poiskah religii Petrov S V Obshaya hirurgiya Uchebnik dlya vuzov 2 e izd 2004 S 398 768 s ISBN 5 318 00564 0 Mednikova M B K voprosu o specificheskih osobennostyah yunosheskoj stadii ontogeneza u evropejskih neandertalcev Neandertalcev sgubil lednikovyj period Neandertalcy mogli pogibnut iz za prionnoj infekcii Priony vspenili mozg gryzunamb 05 09 2008 Prichinoj ischeznoveniya neandertalcev mog byt kanibalizm v sochetanii s gubchatoj encefalopatiej Neandertalcy otravilis sobstvennymi mozgami 28 02 2008 Neandertalcy vymerli poedaya mozgi sosedej Cannibalism may have killed Neanderthals nedastupnaya spasylka 29 february 2008 Zhizn nepravilnoj molekuly Belki nedastupnaya spasylka 18 iyulya 2011 Utochnenie radiougledrodnyh datirovok zastavlyaet peresmotret istoriyu okkupacii Evropy lyudmi sovremennogo tipa Dan Jones The Neanderthal within New sciencist 193 2007 H 2593 3 March 28 32 Modern Humans Neanderthals May Have Interbred nedastupnaya spasylka Humans and Neanderthals interbred nedastupnaya spasylka The Lagar Velho 1 skeleton Life on the edge was a Gibraltar cave last outpost of the lost neanderthal Science the Guardian Not a lasting last for the Neandertals john hawks weblog nedastupnaya spasylka Early modern humans from Pestera Muierii Baia de Fier Romania Arhivavana 25 sakavika 2008 Proceedings of the National Academy of Scienc Washington 2006 Green R E et l A Draft Sequence of the Neanderthal Genome Science 5979 710 722 doi 10 1126 science 1188021 Sudden extinction of Neanderthals followed population peak 2016 nedastupnaya spasylka Ispanskie neandertalcy ischezli do prihoda sapiensov 9 lyutaga 2015 Chemu mozhet nauchitsya sovremennyj chelovek na priere vymiraniya neandertalcev nedastupnaya spasylka O trogloditah teh i jetih LitaraturapravicAlekseev V P Stanovlenie chelovechestva M Politizdat 1984 412 s il Alekseev V P Pershic A I Istoriya pervobytnogo obshestva 4 e izd M Vysshaya shkola 1990 352 s Augusta Jozef Burian Zdenek Zhizn drevnego cheloveka Per s chesh I Gyaznova Praga Artiya 1961 68 s 52 il Gremyackij M A Kak proizoshyol chelovek M MGU 1954 176 s il Elinek Yan Bolshoj illyustrirovannyj atlas pervobytnogo cheloveka Per E Finkelshtejna pod red V P Alekseeva Praga Artiya 1972 560 s il Efimenko P P Pervobytnoe obshestvo ocherki po istorii paleoliticheskogo vremeni 3 e izd Kiev Izd vo AN USSR 1953 664 s il Istoriya pervobytnogo obshestva Obshie voprosy Problemy antroposociogeneza In t etnografii im N N Mikluho Maklaya AN SSSR M Nauka 1983 432 s Konstebl Dzhon Neandertalcy Per s angl I g Gurovoj M Mir 1978 160 s il Vozniknovenie cheloveka Markov A V Evolyuciya cheloveka Kniga pervaya Obezyany kosti i geny M OOO AST 2014 464 s il Corpus ISBN 978 5 170 78088 4 Nesturh M F Proishozhdenie cheloveka Otv red prof Ya Ya Roginskij M Izd vo AN SSSR 1958 s il Semyonov Yu I Na zare chelovecheskoj istorii M Mysl 1989 318 s ISBN 5 244 00092 6 Shipman Pet Zahvatchiki Lyudi i sobaki protiv neandertalcev per s angl Dm Lazareva M OOO Alpina non fikshn OOO Izdatelstvo LKI 2016 296 s il ISBN 978 5 91971 596 5 SpasylkipravicVishnyackij L B Neandertalcy istoriya nesostoyavshegosya chelovechestva rusk Early Human Phylogeny nedastupnaya spasylka angl Katalog Rannie neandertalcy na portale Antropogenez ru rusk Samaya starazhytnaya flejta na planece Samy starazhytny instrument bray noty do re i mi Arhivavana 27 studzenya 2007 angl Flejtyst Jelle Atema igrae na neandertalskaj flejce Arhivavana 5 studzenya 2001 angl Rasshyfroyka genomu neandertalca Tooth givesup oldest human DNA angl Neanderthals last rock refuge Uchyonye chastichno rasshifrovali genom neandertalca nedastupnaya spasylka Lenta ru rusk Neandertalec v kazhdom iz nas nedastupnaya spasylka rusk Genom neandertalca prochtyon neandertalcy ostavili sled v genah sovremennyh lyudej rusk Anrapalogiya SENSACIYa Najden predok cheloveka rusk Neanderthals and humans interbred 100 000 year ago BBC 18 02 2016 angl Uzyata z https be wikipedia org w index php title Neandertalec amp oldid 4813562