Краіны нацысцкага блока, Краіны Восі — ваенны блок паміж Германіяй, Італіяй, Японіяй і іншымі краінамі, якія ўдзельнічалі ў другой сусветнай вайне і процістаялі Антыгітлераўскай кааліцыі.
Краіны «восі»
- Трэці рэйх, з 27 верасня 1940
- Каралеўства Італія, з 27 верасня 1940 да 8 верасня 1943
- Італьянская сацыяльная рэспубліка, з 23 верасня 1943
- Японская імперыя, з 27 верасня 1940
- Каралеўства Румынія, з 23 лістапада 1940 да 23 жніўня 1944
- Каралеўства Венгрыя, з 20 лістапада 1940 да 15 кастрычніка 1944
- Венгерская дзяржава (рэжым Салашы), з 17 кастрычніка 1944
- Балгарыя, з 1 сакавіка 1941 да 9 верасня 1944
- Каралеўства Югаславія, з 25 сакавіка да 27 сакавіка 1941
- Першая Славацкая рэспубліка, з 24 лістапада 1940
- Незалежная дзяржава Харватыя, з 15 чэрвеня 1941
Саюзнікі і сатэліты
- Фінляндыя лічыла сябе самастойным бокам канфлікту; гэта пазіцыя падтрымліваецца некаторымі фінскімі гісторыкамі і сёння. Незалежныя гісторыкі звычайна прылічваюць Фінляндыю да краін «восі». Пасля цяжкіх бітваў улетку 1944 года, Фінляндыя выйшла з вайны і заключыла перамір’е з СССР 6 верасня 1944 года (гл. Савецка-фінская вайна, 1941—1944).
- Тайланд з 25 студзеня 1942 года па верасень 1945 года.
- Ірак у маі 1941 года падчас кароткачасовай англа-іракскай вайны. Ірак пасля дзяржаўнага перавароту пад кіраўніцтвам запытаў дапамогі ў Германіі і Італіі. Прыбыўшай германскай і італьянскай авіяцыі апынулася недастаткова, і 31 мая мяцеж быў падушаны. Пасля гэтага іракская армія ўдзельнічала ў баях на Блізкім Усходзе на боку Вялікабрытаніі.
- Французская дзяржава (рэжым Вішы) з ліпеня 1940 года па жнівень 1944 года. Фармальна рэжым Вішы захоўваў нейтралітэт, аднак падтрымліваў з Германіяй эканамічнае і іншае супрацоўніцтва; лаяльныя ўраду Вішы ўзброеныя сілы бралі ўдзел у баявых дзеяннях супраць саюзнікаў на тэрыторыях некаторых калоній (гл. , , Сірыйска-Ліванская аперацыя, Габонская аперацыя). У 1943 годзе пры садзейнічанні Германіі ўрад Вішы сфармаваў , якая прыняла ўдзел у супраціўленні .
Калабарацыянісцкія ўрады і адміністрацыі на акупаваных Германіяй тэрыторыях
- Грэчаская дзяржава з 30 красавіка 1941;
- — гл. ніжэй;
- Нарвегія ()
- (рэжым )
- Беларусь (Беларуская цэнтральная рада)
Марыянетачныя дзяржавы на тэрыторыях, занятых Японіяй
- Маньчжоу-го з 27 верасня ;
- Мэнцзян (Унутраная Манголія) з 27 верасня 1940 года;
- Цэнтральны ўрад Кітайскай рэспублікі з 29 сакавіка 1941 года;
- Дзяржава Бірма з 1 жніўня 1943 года;
- Філіпіны: з 1942 года;
- В’етнамская імперыя з 11 сакавіка 1945 года да 23 жніўня 1945 года;
- Камбоджа з 9 сакавіка 1945 года да 15 красавіка 1945 года;
- Лаос з 1944 да 1945 года;
- (1943—1945);
Тэрыторыі, занятыя, анексаваныя Італіяй у яе калоніях і марыянетачных дзяржавах
- Албанскае каралеўства з 1 лістапада 1936 года да 8 верасня 1943 года анексавана Італіяй;
- Каралеўства Чарнагорыя (рэжым ), фармальна з 12 ліпеня 1941 года да 8 верасня 1943 года, фактычна — некалькі тыдняў у 1941 годзе;
- іншыя тэрыторыі Італьянскай каланіяльнай імперыі.
Тэрыторыі, акупаваныя і анексаваныя Трэцім рэйхам
- Остмарк (Аўстрыя);
- ();
- Польшча:
- ;
- Вольны горад Данцыг (Гданьск);
- (Познань);
- ;
- Часткі былой Чэхаславакіі:
- Пратэктарат Багеміі і Маравіі з 15 сакавіка 1939 года;
- Судэтэнланд (Судэцкая вобласць);
- Люксембург;
- Данія;
- Нармандскія астравы;
- Бельгія (генерал-губернатар Фалькенхаўзен);
- Грэчаская дзяржава з 30 красавіка 1941;
- Францыя (акупаваныя землі, уключаючы Эльзас і Латарынгію);
- c 8 верасня 1943 года;
- Італьянская сацыяльная рэспубліка з 23 верасня 1943 года;
- Часткі былой Югаславіі:
- (уключаючы ) — марыянетачны рэжым з 1 верасня 1941 года;
- і Ніжняя Штырыя;
- (да 1943 гады падпарадкоўваліся Італіі, затым Германіі);
- Чарнагорыя — марыянетачны рэжым з 8 верасня 1943 года
- Незалежная рэспубліка Македонія з 8 верасня 1944 года;
- Венгерская дзяржава з 16 кастрычніка 1944 года;
- Усходнія рэйхскамісарыяты:
- Украіна;
- Остланд (Прыбалтыка і Беларусь);
- ;
- .
Гл. таксама
Заўвагі
- Фармальна да 6 красавіка 1941 года
Крыніцы
- Mäkinen, Esa [in фінская] (2008-10-19). "Professorit: Suomi oli natsi-Saksan liittolainen". Helsingin Sanomat(фін.). Хельсинки. ISSN 0355-2047. Архівавана з арыгінала 22 кастрычніка 2008. Праверана 2013-01-04.
Suomi ei käynyt jatkosodassa erillissotaa vaan oli natsi-Saksan liittolainen. Näin ajattelee enemmistö 28 historian professorista, joilta Helsingin Sanomat kysyi, onko perusteltua puhua erillissodasta.
- Дерябин Ю.С.. Давний миф наконец-то лопнул (руск.). НГ. (21 лістапада 2008). — Фінскія гісторыкі прызналі саўдзел Хельсінкі ў гітлераўскай агрэсіі супраць СССР. — «28 з 37 фінскіх прафесараў-гісторыкаў, апытаных нядаўна найбуйнейшай газетай краіны «Хельсінгін Санамат», прыйшлі да высновы, што вайна 1941–1944 гадоў супраць Савецкага Саюза, развязаная тагачаснымі кіраўнікамі Суомі, зусім не была «вайной – працягам» (Зімовай вайны 1939–1940 гадоў) або «асобнай» (ад Гітлера) вайной, як дагэтуль сцвярджала большасць фінскіх гістарыёграфаў і палітыкаў, у тым ліку цяперашні прэзідэнт рэспублікі Тар'я Халанен.» Архівавана з першакрыніцы 20 студзеня 2013. Праверана 4 студзеня 2013.
- R. L. DiNardo. Germany and the Axis powers from coalition to collapse. University Press of Kansas, 2005. С. 95.
- Geir Lundestad. The American non-policy towards eastern Europe, 1943—1947. Universitetsforlaget, 1978. С. 287, 454.
- Yôrām Dinšṭein. War, aggression and self-defence. Cambridge University Press, 2005. С. 35.
Спасылкі
- На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Краіны Восі
- (англ.) The Axis Alliance
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Krainy nacysckaga bloka Krainy Vosi vaenny blok pamizh Germaniyaj Italiyaj Yaponiyaj i inshymi krainami yakiya ydzelnichali y drugoj susvetnaj vajne i procistayali Antygitlerayskaj kaalicyi Krainy vosi Uzgodnenae y studzeni 1942 goda Trecim rejham i Yaponskaj imperyyaj padzel Eyrazii pa 70 j daygace Treci rejh z 27 verasnya 1940 Karaleystva Italiya z 27 verasnya 1940 da 8 verasnya 1943 Italyanskaya sacyyalnaya respublika z 23 verasnya 1943 Yaponskaya imperyya z 27 verasnya 1940 Karaleystva Rumyniya z 23 listapada 1940 da 23 zhniynya 1944 Karaleystva Vengryya z 20 listapada 1940 da 15 kastrychnika 1944 Vengerskaya dzyarzhava rezhym Salashy z 17 kastrychnika 1944 Balgaryya z 1 sakavika 1941 da 9 verasnya 1944 Karaleystva Yugaslaviya z 25 sakavika da 27 sakavika 1941 Pershaya Slavackaya respublika z 24 listapada 1940 Nezalezhnaya dzyarzhava Harvatyya z 15 chervenya 1941Sayuzniki i satelity Finlyandyya lichyla syabe samastojnym bokam kanfliktu geta pazicyya padtrymlivaecca nekatorymi finskimi gistorykami i syonnya Nezalezhnyya gistoryki zvychajna prylichvayuc Finlyandyyu da krain vosi Paslya cyazhkih bitvay uletku 1944 goda Finlyandyya vyjshla z vajny i zaklyuchyla peramir e z SSSR 6 verasnya 1944 goda gl Savecka finskaya vajna 1941 1944 Tajland z 25 studzenya 1942 goda pa verasen 1945 goda Irak u mai 1941 goda padchas karotkachasovaj angla irakskaj vajny Irak paslya dzyarzhaynaga peravarotu pad kiraynictvam zapytay dapamogi y Germanii i Italii Prybyyshaj germanskaj i italyanskaj aviyacyi apynulasya nedastatkova i 31 maya myacezh byy padushany Paslya getaga irakskaya armiya ydzelnichala y bayah na Blizkim Ushodze na boku Vyalikabrytanii Francuzskaya dzyarzhava rezhym Vishy z lipenya 1940 goda pa zhniven 1944 goda Farmalna rezhym Vishy zahoyvay nejtralitet adnak padtrymlivay z Germaniyaj ekanamichnae i inshae supracoynictva layalnyya yradu Vishy yzbroenyya sily brali ydzel u bayavyh dzeyannyah suprac sayuznikay na terytoryyah nekatoryh kalonij gl Siryjska Livanskaya aperacyya Gabonskaya aperacyya U 1943 godze pry sadzejnichanni Germanii yrad Vishy sfarmavay yakaya prynyala ydzel u supraciylenni Kalabaracyyanisckiya yrady i administracyi na akupavanyh Germaniyaj terytoryyahGrechaskaya dzyarzhava z 30 krasavika 1941 gl nizhej Narvegiya rezhym Belarus Belaruskaya centralnaya rada Maryyanetachnyya dzyarzhavy na terytoryyah zanyatyh YaponiyajAsnoyny artykul Manchzhou go z 27 verasnya Menczyan Unutranaya Mangoliya z 27 verasnya 1940 goda Centralny yrad Kitajskaj respubliki z 29 sakavika 1941 goda Dzyarzhava Birma z 1 zhniynya 1943 goda Filipiny z 1942 goda V etnamskaya imperyya z 11 sakavika 1945 goda da 23 zhniynya 1945 goda Kambodzha z 9 sakavika 1945 goda da 15 krasavika 1945 goda Laos z 1944 da 1945 goda 1943 1945 Terytoryi zanyatyya aneksavanyya Italiyaj u yae kaloniyah i maryyanetachnyh dzyarzhavahItalyanskaya kalaniyalnaya imperyyaAlbanskae karaleystva z 1 listapada 1936 goda da 8 verasnya 1943 goda aneksavana Italiyaj Karaleystva Charnagoryya rezhym farmalna z 12 lipenya 1941 goda da 8 verasnya 1943 goda faktychna nekalki tydnyay u 1941 godze inshyya terytoryi Italyanskaj kalaniyalnaj imperyi Terytoryi akupavanyya i aneksavanyya Trecim rejhamGermaniya i yae satelity y peryyad ih maksimalnaj terytaryyalnaj ekspansii y EyropeOstmark Aystryya Polshcha Volny gorad Dancyg Gdansk Poznan Chastki byloj Chehaslavakii Pratektarat Bagemii i Maravii z 15 sakavika 1939 goda Sudetenland Sudeckaya voblasc Lyuksemburg Daniya Narmandskiya astravy Belgiya general gubernatar Falkenhayzen Grechaskaya dzyarzhava z 30 krasavika 1941 Francyya akupavanyya zemli uklyuchayuchy Elzas i Lataryngiyu c 8 verasnya 1943 goda Italyanskaya sacyyalnaya respublika z 23 verasnya 1943 goda Chastki byloj Yugaslavii uklyuchayuchy maryyanetachny rezhym z 1 verasnya 1941 goda i Nizhnyaya Shtyryya da 1943 gady padparadkoyvalisya Italii zatym Germanii Charnagoryya maryyanetachny rezhym z 8 verasnya 1943 goda Nezalezhnaya respublika Makedoniya z 8 verasnya 1944 goda Vengerskaya dzyarzhava z 16 kastrychnika 1944 goda Ushodniya rejhskamisaryyaty Ukraina Ostland Prybaltyka i Belarus Gl taksamaAntygitlerayskaya kaalicyyaZayvagiFarmalna da 6 krasavika 1941 godaKrynicyMakinen Esa in finskaya 2008 10 19 Professorit Suomi oli natsi Saksan liittolainen Helsingin Sanomat fin Helsinki ISSN 0355 2047 Arhivavana z aryginala 22 kastrychnika 2008 Praverana 2013 01 04 Suomi ei kaynyt jatkosodassa erillissotaa vaan oli natsi Saksan liittolainen Nain ajattelee enemmisto 28 historian professorista joilta Helsingin Sanomat kysyi onko perusteltua puhua erillissodasta Deryabin Yu S Davnij mif nakonec to lopnul rusk NG 21 listapada 2008 Finskiya gistoryki pryznali saydzel Helsinki y gitlerayskaj agresii suprac SSSR 28 z 37 finskih prafesaray gistorykay apytanyh nyadayna najbujnejshaj gazetaj krainy Helsingin Sanamat pryjshli da vysnovy shto vajna 1941 1944 gadoy suprac Saveckaga Sayuza razvyazanaya tagachasnymi kiraynikami Suomi zusim ne byla vajnoj pracyagam Zimovaj vajny 1939 1940 gadoy abo asobnaj ad Gitlera vajnoj yak dagetul scvyardzhala bolshasc finskih gistaryyografay i palitykay u tym liku cyaperashni prezident respubliki Tar ya Halanen Arhivavana z pershakrynicy 20 studzenya 2013 Praverana 4 studzenya 2013 R L DiNardo Germany and the Axis powers from coalition to collapse University Press of Kansas 2005 S 95 Geir Lundestad The American non policy towards eastern Europe 1943 1947 Universitetsforlaget 1978 S 287 454 Yoram Dinsṭein War aggression and self defence Cambridge University Press 2005 S 35 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Krainy Vosi angl The Axis Alliance