Аляксандр II Мікалаевіч, (17 (29) красавіка 1818, Масква — 1 (13) сакавіка 1881, Пецярбург) — імператар Расійскай Імперыі з 18 лютага (2 сакавіка) 1855 па 1 (13) сакавіка 1881, старэйшы сын імператара Мікалая I і Аляксандры Фёдараўны.
Аляксандр II Мікалаевіч | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
руск.: Александр II Николаевич | |||||||||||
| |||||||||||
Каранацыя | 26 жніўня (7 верасня) 1856 | ||||||||||
Папярэднік | Мікалай I | ||||||||||
Пераемнік | Аляксандр III | ||||||||||
Спадчыннік | (да 1865), пасля Аляксандр III | ||||||||||
Нараджэнне | 17 (29) красавіка 1818
| ||||||||||
Смерць | 1 (13) сакавіка 1881(62 гады)
| ||||||||||
Месца пахавання |
| ||||||||||
Род | Гальштэйн-Готарп-Раманавы[d] | ||||||||||
Бацька | Мікалай I, імператар расійскі | ||||||||||
Маці | Аляксандра Фёдараўна, жонка Мікалая I | ||||||||||
Жонка | Марыя Аляксандраўна[…] і Кацярына Міхайлаўна Далгарукава[d] | ||||||||||
Дзеці | Мікалай Аляксандравіч, сын Аляксандра II[d][…], Аляксандр III, імператар расійскі, Уладзімір Аляксандравіч[d], Аляксей Аляксандравіч, Сяргей Аляксандравіч[d], Павел Аляксандравіч, Аляксандра Аляксандраўна[d], Марыя Аляксандраўна[d][…], Георгій Аляксандравіч Юр'еўскі[d], Вольга Аляксандраўна Юр'еўская[d], Яўген Іванавіч Аляксееў[d], Багдан Агінскі[d], Antoinette Bayer[d], Joseph Raboxicz[d], Prince Boris Yourievsky[d] і Кацярына Аляксандраўна Юр'еўская[d] | ||||||||||
Веравызнанне | праваслаўе | ||||||||||
Аўтограф | |||||||||||
Манаграма | |||||||||||
Ваенная служба | |||||||||||
Званне | генерал-фельдмаршал | ||||||||||
Узнагароды | | ||||||||||
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
Біяграфія
Атрымаў хатнюю адукацыю. Па дасягненні паўналецця 22 красавіка 1834 (дзень прынясенні ім прысягі) Спадчыннік- быў уведзены сваім бацькам у склад асноўных дзяржаўных інстытутаў Імперыі: у 1834 у Сенат, у 1835 уведзены ў склад , з 1841 член Дзяржаўнага Савета, у 1842 — Камітэта міністраў. У 1837 годзе Аляксандр здзейсніў вялікае падарожжа па Расіі і наведаў 29 губерніяў Еўрапейскай часткі, Закаўказзя і Заходняй Сібіры, а ў 1838—1839 гадах пабываў у Еўропе.
Воінская служба ў будучага імператара праходзіла даволі паспяхова. У 1836 годзе ён ужо стаў генерал-маёрам, з 1844 года поўны генерал, камандаваў гвардзейскай пяхотай. З 1849 года Аляксандр — начальнік ваенна-навучальных устаноў, старшыня Сакрэтных камітэтаў па сялянскай справе 1846 і 1848 гадоў. Падчас Крымскай вайны 1853—1856 гадоў з аб’яўленнем Пецярбургскай губерні на ваенным становішчы камандаваў усімі войскамі сталіцы.
Першым з яго важных рашэнняў пасля ўступлення на прастол было заключэнне Парыжскага міру ў сакавіку 1856 года. У сувязі з у жніўні 1856 года ён абвясціў амністыю дзекабрыстам, петрашэўцам, удзельнікам Польскага паўстання 1830—1831 гадоў, прыпыніў на 3 года , а ў 1857 годзе ліквідаваў .
Усвядоміўшы першачарговую важнасць рашэння сялянскага пытання, ён на працягу 4-х гадоў праяўляў імкненне адмяніць прыгоннае права. Прытрымваючыся ў 1857—1858 гадах «астзейскага варыянту» беззямельнага вызвалення сялян, ён у канцы 1858 года пагадзіўся на выкуп сялянамі надзельнай зямлі ва ўласнасць, гэта значыць на праграму рэформы, распрацаваную лібераламі, сумесна з аднадумцамі з серады грамадскіх дзеячаў (, Я. І. Растоўцаў, , У. А. Чаркаскі; і інш.).
Пры яго падтрымцы былі прыняты Земскае палажэнне 1864 года і Гарадавое палажэнне 1870 года, Судовыя статуты 1864 года, ваенныя рэформы 1860-1870-х гадоў, рэформы народнай адукацыі, цэнзуры, адмена цялесных пакаранняў.
Аляксандр II упэўнена і паспяхова вёў традыцыйную імперскую палітыку. Перамогі ў Каўказскай вайне былі здабыты ў першыя гады яго праўлення. Удала скончылася пасоўванне ў Сярэднюю Азію (у 1865—1881 гадах у склад Расіі ўвайшла вялікая частка Туркестана). Пасля доўгага супраціву ён вырашыўся на вайну з Турцыяй 1877—1878 гадоў.
Пасля прыгнечання Польскага паўстання 1863—1864 гадоў і замаху Д. У. Каракозава на яго жыццё 4 красавіка 1866 года Аляксандр II пайшоў на саступкі ахавальнаму курсу, якія выказаліся ў прызначэнні на вышэйшыя дзяржаўныя пасты Д. А. Талстога, Ф. Ф. Трэпава, П. А. Шувалава. У 1867 годзе Аляска (Руская Амерыка) была перададзеная Злучаным Штатам.
Рэформы працягваліся, але млява і непаслядоўна, амаль усе дзеячы рэформ за рэдкім выключэннем, атрымалі адстаўку. У канцы свайго праўлення Аляксандр схіліўся да ўводзін у Расіі абмежаванага грамадскага прадстаўніцтва пры Дзяржаўным савеце.
Перажыў некалькі пакушэнняў: Каракозава (1866), Беразоўскага (1867), Салаўёва (1879), Халтурына (1880). 1 (13) сакавіка 1881 Аляксандр II быў смяротна паранены на набярэжнай Екацярынінскага канала ў Пецярбургу бомбай, кінутай нарадавольцам Ігнатам Грынявіцкім.
Зараз помнікі Аляксандру II усталяваны ў Маскве, Хельсінкі і Сафіі.
Дзеці
- ад 1-га шлюбу:
- сыны: , Аляксандр III, , Аляксей, і Павел
- дочкі: і
- ад 2-га шлюбу:
- сыны: і Барыс
- дочкі: і Кацярына
Гл. таксама
- Рэскрыпты Аляксандра II
Зноскі
- Александр II // Энциклопедический словарь / под ред. И. Е. Андреевский — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1890. — Т. I. — С. 402–411.
- Deutsche Nationalbibliothek Record #118501860 // Агульны нарматыўны кантроль — 2012—2016. Праверана 11 снежня 2014.
- Deutsche Nationalbibliothek Record #118501860 // Агульны нарматыўны кантроль — 2012—2016. Праверана 9 красавіка 2014.
- Deutsche Nationalbibliothek Record #118501860 // Агульны нарматыўны кантроль — 2012—2016. Праверана 30 снежня 2014.
- Мария Александровна // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1896. — Т. XVIIIа. — С. 636–637.
- Kindred Britain
- (unspecified title) Праверана 7 жніўня 2020.
- Николай Александрович // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1897. — Т. XXI. — С. 129.
- Николай Александрович // Русский биографический словарь — СПб.: 1914. — Т. 11. — С. 357–365.
- Александр III // Энциклопедический словарь / под ред. И. Е. Андреевский — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1890. — Т. I. — С. 411–413.
- Владимир Александрович // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1892. — Т. VIа. — С. 644.
- Алексей Александрович // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1905. — Т. доп. I. — С. 81. — 956 с.
- Сергий Александрович // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1900. — Т. XXIXа. — С. 651–652.
- Павел Александрович // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1897. — Т. XXIIа. — С. 552.
- Мария Александровна // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1896. — Т. XVIIIа. — С. 637.
- Lundy D. R. The Peerage
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
U panyaccya yosc i inshyya znachenni gl Alyaksandr II Mikalaevich 17 29 krasavika 1818 Maskva 1 13 sakavika 1881 Pecyarburg imperatar Rasijskaj Imperyi z 18 lyutaga 2 sakavika 1855 pa 1 13 sakavika 1881 starejshy syn imperatara Mikalaya I i Alyaksandry Fyodarayny Alyaksandr II Mikalaevichrusk Aleksandr II Nikolaevich12 y imperatar Userasijski18 lyutaga 3 sakavika 1855 1 13 sakavika 1881Karanacyya 26 zhniynya 7 verasnya 1856Papyarednik Mikalaj IPeraemnik Alyaksandr IIISpadchynnik da 1865 paslya Alyaksandr IIINaradzhenne 17 29 krasavika 1818 Maly Mikalaeyski palac d Maskva Maskoyskaya gubernya Rasijskaya imperyyaSmerc 1 13 sakavika 1881 62 gady Zimni palac Palacavaya akruga d Sankt Pecyarburg Rasijskaya imperyyaMesca pahavannya Petrapaylayski saborRod Galshtejn Gotarp Ramanavy d Backa Mikalaj I imperatar rasijskiMaci Alyaksandra Fyodarayna zhonka Mikalaya IZhonka Maryya Alyaksandrayna i Kacyaryna Mihajlayna Dalgarukava d Dzeci Mikalaj Alyaksandravich syn Alyaksandra II d Alyaksandr III imperatar rasijski Uladzimir Alyaksandravich d Alyaksej Alyaksandravich Syargej Alyaksandravich d Pavel Alyaksandravich Alyaksandra Alyaksandrayna d Maryya Alyaksandrayna d Georgij Alyaksandravich Yur eyski d Volga Alyaksandrayna Yur eyskaya d Yaygen Ivanavich Alyakseey d Bagdan Aginski d Antoinette Bayer d Joseph Raboxicz d Prince Boris Yourievsky d i Kacyaryna Alyaksandrayna Yur eyskaya d Veravyznanne pravaslayeAytografManagramaVaennaya sluzhbaZvanne general feldmarshalUznagarody Orden Svyatoga Andreya Pershazvanaga Orden Svyatoga Georgiya I stupeni Orden Svyatoga Georgiya IV stupeni Orden Svyatoga Alyaksandra NeyskagaOrden Svyatoj Ganny I stupeniKavaler ordena Serafimay Kavaler Vyalikaga kryzha Karaleyskaga vengerskaga ordena Svyatoga StefanaOrden Belaga arla Medyyafajly na VikishovishchyBiyagrafiyaAtrymay hatnyuyu adukacyyu Pa dasyagnenni paynaleccya 22 krasavika 1834 dzen prynyasenni im prysyagi Spadchynnik byy uvedzeny svaim backam u sklad asnoynyh dzyarzhaynyh instytutay Imperyi u 1834 u Senat u 1835 uvedzeny y sklad z 1841 chlen Dzyarzhaynaga Saveta u 1842 Kamiteta ministray U 1837 godze Alyaksandr zdzejsniy vyalikae padarozhzha pa Rasii i naveday 29 guberniyay Eyrapejskaj chastki Zakaykazzya i Zahodnyaj Sibiry a y 1838 1839 gadah pabyvay u Eyrope Voinskaya sluzhba y buduchaga imperatara prahodzila davoli paspyahova U 1836 godze yon uzho stay general mayoram z 1844 goda poyny general kamandavay gvardzejskaj pyahotaj Z 1849 goda Alyaksandr nachalnik vaenna navuchalnyh ustanoy starshynya Sakretnyh kamitetay pa syalyanskaj sprave 1846 i 1848 gadoy Padchas Krymskaj vajny 1853 1856 gadoy z ab yaylennem Pecyarburgskaj guberni na vaennym stanovishchy kamandavay usimi vojskami stalicy Pershym z yago vazhnyh rashennyay paslya ystuplennya na prastol bylo zaklyuchenne Paryzhskaga miru y sakaviku 1856 goda U suvyazi z u zhniyni 1856 goda yon abvyasciy amnistyyu dzekabrystam petrasheycam udzelnikam Polskaga paystannya 1830 1831 gadoy prypyniy na 3 goda a y 1857 godze likvidavay Usvyadomiyshy pershachargovuyu vazhnasc rashennya syalyanskaga pytannya yon na pracyagu 4 h gadoy prayaylyay imknenne admyanic prygonnae prava Prytrymvayuchysya y 1857 1858 gadah astzejskaga varyyantu bezzyamelnaga vyzvalennya syalyan yon u kancy 1858 goda pagadziysya na vykup syalyanami nadzelnaj zyamli va ylasnasc geta znachyc na pragramu reformy raspracavanuyu liberalami sumesna z adnadumcami z serady gramadskih dzeyachay Ya I Rastoycay U A Charkaski i insh Pry yago padtrymcy byli prynyaty Zemskae palazhenne 1864 goda i Garadavoe palazhenne 1870 goda Sudovyya statuty 1864 goda vaennyya reformy 1860 1870 h gadoy reformy narodnaj adukacyi cenzury admena cyalesnyh pakarannyay Alyaksandr II upeynena i paspyahova vyoy tradycyjnuyu imperskuyu palityku Peramogi y Kaykazskaj vajne byli zdabyty y pershyya gady yago praylennya Udala skonchylasya pasoyvanne y Syarednyuyu Aziyu u 1865 1881 gadah u sklad Rasii yvajshla vyalikaya chastka Turkestana Paslya doygaga supracivu yon vyrashyysya na vajnu z Turcyyaj 1877 1878 gadoy Paslya prygnechannya Polskaga paystannya 1863 1864 gadoy i zamahu D U Karakozava na yago zhyccyo 4 krasavika 1866 goda Alyaksandr II pajshoy na sastupki ahavalnamu kursu yakiya vykazalisya y pryznachenni na vyshejshyya dzyarzhaynyya pasty D A Talstoga F F Trepava P A Shuvalava U 1867 godze Alyaska Ruskaya Ameryka byla peradadzenaya Zluchanym Shtatam Reformy pracyagvalisya ale mlyava i nepaslyadoyna amal use dzeyachy reform za redkim vyklyuchennem atrymali adstayku U kancy svajgo praylennya Alyaksandr shiliysya da yvodzin u Rasii abmezhavanaga gramadskaga pradstaynictva pry Dzyarzhaynym savece Perazhyy nekalki pakushennyay Karakozava 1866 Berazoyskaga 1867 Salayyova 1879 Halturyna 1880 1 13 sakavika 1881 Alyaksandr II byy smyarotna paraneny na nabyarezhnaj Ekacyaryninskaga kanala y Pecyarburgu bombaj kinutaj naradavolcam Ignatam Grynyavickim Zaraz pomniki Alyaksandru II ustalyavany y Maskve Helsinki i Safii Dzeciad 1 ga shlyubu syny Alyaksandr III Alyaksej i Pavel dochki i ad 2 ga shlyubu syny i Barys dochki i KacyarynaGl taksamaReskrypty Alyaksandra IIZnoskiAleksandr II Enciklopedicheskij slovar pod red I E Andreevskij SPb Brokgauz Efron 1890 T I S 402 411 lt a href https wikidata org wiki Track Q21073092 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892884 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4065721 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt Deutsche Nationalbibliothek Record 118501860 Agulny narmatyyny kantrol 2012 2016 Praverana 11 snezhnya 2014 lt a href https wikidata org wiki Track Q27302 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q36578 gt lt a gt Deutsche Nationalbibliothek Record 118501860 Agulny narmatyyny kantrol 2012 2016 Praverana 9 krasavika 2014 lt a href https wikidata org wiki Track Q27302 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q36578 gt lt a gt Deutsche Nationalbibliothek Record 118501860 Agulny narmatyyny kantrol 2012 2016 Praverana 30 snezhnya 2014 lt a href https wikidata org wiki Track Q27302 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q36578 gt lt a gt Mariya Aleksandrovna Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1896 T XVIIIa S 636 637 lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q21451633 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892931 gt lt a gt Kindred Britain lt a href https wikidata org wiki Track Q75653886 gt lt a gt unspecified title Praverana 7 zhniynya 2020 Nikolaj Aleksandrovich Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1897 T XXI S 129 lt a href https wikidata org wiki Track Q23892936 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q24468290 gt lt a gt Nikolaj Aleksandrovich Russkij biograficheskij slovar SPb 1914 T 11 S 357 365 lt a href https wikidata org wiki Track Q25860411 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q21175482 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q1960551 gt lt a gt Aleksandr III Enciklopedicheskij slovar pod red I E Andreevskij SPb Brokgauz Efron 1890 T I S 411 413 lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892884 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q22344515 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q4065721 gt lt a gt Vladimir Aleksandrovich Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1892 T VIa S 644 lt a href https wikidata org wiki Track Q23892903 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q21451679 gt lt a gt Aleksej Aleksandrovich Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1905 T dop I S 81 956 s lt a href https wikidata org wiki Track Q23892463 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q24330056 gt lt a gt Sergij Aleksandrovich Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1900 T XXIXa S 651 652 lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892965 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q24492045 gt lt a gt Pavel Aleksandrovich Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1897 T XXIIa S 552 lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892947 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q24471578 gt lt a gt Mariya Aleksandrovna Enciklopedicheskij slovar SPb Brokgauz Efron 1896 T XVIIIa S 637 lt a href https wikidata org wiki Track Q19908137 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q23892931 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q602358 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q21451669 gt lt a gt Lundy D R The Peerage lt a href https wikidata org wiki Track Q67129259 gt lt a gt lt a href https wikidata org wiki Track Q21401824 gt lt a gt