Азербайджанская мова (азерб. Azərbaycan dili) — адна з цюркскіх моў; належыць да агузскай групы. Распаўсюджаная ў асноўным у Азербайджане (дзяржаўная мова краіны), часткова ў Грузіі, Іране, Іраку, Турцыі. Агульная колькасць носьбітаў — каля 45—50 млн чалавек.
Азербайджанская мова | |
---|---|
Саманазва | Azərbaycan dili, زبان آذربایجانی, Азәрбајҹан дили |
Вымаўленне | azærbajdʒan dili |
Краіны | Азербайджан, Іран, Грузія, Расія, Украіна, Германія, ЗША, Ірак, Турцыя, Сірыя, Казахстан, , Вялікабрытанія, Арменія (да 1988 года) |
Рэгіёны | У Іране: Заходні Азербайджан, Усходні Азербайджан, , , Казвін, , ; часткова , Гілян, Курдыстан; анклавы ў Мазендэране і ; у гарадах Тэгеран, Керэдж, Мешхед. У Грузіі: Марнеулі, , , Гардабані; кампактна ў Сагарэджа, Каспі, Мцхеце, , , , , Горы, Тэлаві; у гарадах Тбілісі, Руставі, . У Расіі: кампактна ў Дагестане (, , , раёны); таксама ў шматлікіх гарадах Расіі. У Турцыі: кампактна ў , , ; таксама ў шматлікіх гарадах Турцыі. У Іраку: дыялекты |
Афіцыйны статус |
Іран:
|
Арганізацыя, якая рэгулюе | — |
Агульная колькасць носьбітаў | 45—50 млн. |
30 | |
Класіфікацыя | |
Катэгорыя | Мовы Еўразіі |
Пісьменнасць | лацінка (у Азербайджане) кірыліца (у Дагестане/Расіі) арабскае пісьмо (у Іране) |
Моўныя коды | |
(ДАСТ 7.75–97) | азе 025 |
(ISO 639-1) | az |
(ISO 639-2) | aze |
(ISO 639-3) | aze, azj, azb, qxq, slq |
aze | |
aze | |
ABS ASCL | 4302 |
IETF | az |
Glottolog | azer1255 |
Вікіпедыя на гэтай мове |
Дыялекты
Вылучаюцца чатыры групы дыялектаў: усходняя (кубінскі, шэмахінска-бакінскі і іншыя), заходняя (казахскі — ад назвы горада Казах на захадзе Азербайджана, карабахскі, гянджынскі і іншыя), паўночная (закатала-кахскі, шэкінскі і іншыя) і паўднёвая (ерэванскі, нахічэванскі, ардубадскі і іншыя).
Фанетыка
У фанетыцы для азербайджанскай мовы, у адрозненне ад роднасных цюркскіх моў, характэрнае прыдыхальнае вымаўленне выбуховых глухіх зычных на пачатку і канцы слова, палаталізаванае вымаўленне велярных і іх пераход у афрыкаты перад галоснымі пярэдняга шэрагу.
Граматыка
Сярод асаблівасцяў граматыкі — наяўнасць у афіксаў прэдыкатыўнай формы імя 1-й і 2-й асобы адзіночнага ліку толькі варыянтаў з шырокімі галоснымі, а таксама ўзнікненне проціпастаўлення сучаснасці і цяперашне-будучага часу.
Гісторыя мовы
Азербайджанская мова паходзіць ад мовы агузскіх плямёнаў Сярэдняй Азіі 8—10 стст. Эпас на азербайджанскай мове (Кітабі Дэдэ Коркуд) зараджаецца да 11 ст. Літаратура на азербайджанскай мове існуе з 13 ст. на аснове табрызскага і шырванскага дыялектаў, з пачатку 19 ст. (пасля далучэння Паўночнага Азербайджану да Расіі) — на аснове шэмахінска-бакінскага дыялекту. У перыядызацыі літаратурнай мовы пераломнай датай лічыцца выхад у 1875 газеты «Экінчы». Літаратурная мова з 13 ст. да 1875 апісваецца як мова данацыянальнага перыяду (на ёй напісаныя творы класікаў азербайджанскай літаратуры — Насімі, Фізулі, Хатаі і інш.), а літаратурная мова з 1875 — як мова нацыянальнага перыяду; яна склалася ў творах М. Ф. Ахундава, Г. Зардабі, Дж. Мамедкулізадэ. Пачынаючы з сярэдзіны 19 ст. азербайджанская мова ўваходзіла ў навучальную праграму павятовых школ у Баку, Тыфлісе, Гянджы, Шэкі і іншых гарадах. Да 1929 пісьмовасць азербайджанскай мовы існавала на арабскай, у 1929—1940 на лацінскай аснове, з 1940 — на аснове кірылічнай графікі.
Паўднёваазербайджанская мова
На паўднёваазербайджанскай размаўляюць у Іранскім Азербайджане (гістарычным Азербайджане) і, у меншай ступені, у суседніх рэгіёнах Ірака, Турцыі і Сірыі.
Гл. таксама
- Азербайджанская Савецкая Энцыклапедыя
- Афшарская мова
Зноскі
- Н. Г. Волкова. Кавказский Этнографический Сборник, Статья: Этнические процессы в Закавказье в XIX—XX вв. — IV. — СССР, Институт Этнографии им. М. Маклая, АН СССР, Москва: Наука, 1969. — С. 10. — 199 с. — 1700 экз.
- http://monderusse.revues.org/docannexe4079.html Архівавана 27 верасня 2009. стр.188, Арсений Саппаров, International Relations Department, London School of Economics, Houghton Street, London WC2A 2AE — According to this plan some 100,000 people had to be «voluntarily» resettled. The emigration occurred in three stages: 10,000 people were resettled in 1948, another 40,000 in 1949, and 50 000 in 1950.29
- Hafeez Malik. Central Asia. The problem of Nagorno-Karabakh. — USA: Palgrave McMillan, 1996. — С. 149-150. — 337 с. — ISBN 0-312-16452-1, ISBN 978-0-312-16452-2.
- Паводле канстытуцыі, дзяржаўнымі мовамі рэспублікі з'яўляюцца руская і ўсе мовы народаў Дагестана. Аднак толькі 14 моў: руская, аварская, агульская, азербайджанская, , , , лезгінская, , рутульская, , , цахурская, чачэнская, маюць сваю пісьменнасць і функцыянуюць як дзяржаўныя.
- Ethnologue total for South Azerbaijani plus Ethnologue total for North Azerbaijani
- «Peoples of Iran» Архівавана 3 сакавіка 2016. in Looklex Encyclopedia of the Orient. Retrieved on 22 January 2009.
- http://www.terrorfreetomorrow.org/upimagestft/TFT%20Iran%20Survey%20Report%200609.pdf
- «Iran: People» Архівавана 3 лютага 2012., CIA: The World Factbook: 24 % of Iran’s total population. Retrieved on 22 January 2009.
- G. Riaux, «The Formative Years of Azerbaijan Nationalism in Post-Revolutionary Iran», Central Asian Survey, 27(1): 45-58, March 2008: 12-20 %of Iran’s total population (p. 46). Retrieved on 22 January 2009.
- «Iran» Архівавана 11 сакавіка 2007., Amnesty International report on Iran and Azerbaijan people . Retrieved 30 July 2006.
Спасылкі
- Азербайджанская мова. Матэрыялы, падрыхтаваныя Прэзідэнцкай бібліятэкай Кіравання справамі Прэзідэнта Азербайджанскай Рэспублікі
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Azerbajdzhanskaya mova azerb Azerbaycan dili adna z cyurkskih moy nalezhyc da aguzskaj grupy Raspaysyudzhanaya y asnoynym u Azerbajdzhane dzyarzhaynaya mova krainy chastkova y Gruzii Irane Iraku Turcyi Agulnaya kolkasc nosbitay kalya 45 50 mln chalavek Azerbajdzhanskaya movaSamanazva Azerbaycan dili زبان آذربایجانی Azәrbaјҹan diliVymaylenne azaerbajdʒan diliKrainy Azerbajdzhan Iran Gruziya Rasiya Ukraina Germaniya ZShA Irak Turcyya Siryya Kazahstan Vyalikabrytaniya Armeniya da 1988 goda Regiyony U Irane Zahodni Azerbajdzhan Ushodni Azerbajdzhan Kazvin chastkova Gilyan Kurdystan anklavy y Mazenderane i u garadah Tegeran Keredzh Meshhed U Gruzii Marneuli Gardabani kampaktna y Sagaredzha Kaspi Mchece Gory Telavi u garadah Tbilisi Rustavi U Rasii kampaktna y Dagestane rayony taksama y shmatlikih garadah Rasii U Turcyi kampaktna y taksama y shmatlikih garadah Turcyi U Iraku dyyalektyAficyjny status Azerbajdzhan Rasiya Dagestan Iran Zahodni Azerbajdzhan Ushodni Azerbajdzhan Kazvin Gilyan KurdystanArganizacyya yakaya regulyue Agulnaya kolkasc nosbitay 45 50 mln 30KlasifikacyyaKategoryya Movy EyraziiAltajskaya syam ya Cyurkskaya galina dd Pismennasc lacinka u Azerbajdzhane kirylica u Dagestane Rasii arabskae pismo u Irane Moynyya kodyDAST 7 75 97 aze 025ISO 639 1 azISO 639 2 azeISO 639 3 aze azj azb qxq slqazeazeABS ASCL 4302IETF azGlottolog azer1255Vikipedyya na getaj moveDyyalektyVyluchayucca chatyry grupy dyyalektay ushodnyaya kubinski shemahinska bakinski i inshyya zahodnyaya kazahski ad nazvy gorada Kazah na zahadze Azerbajdzhana karabahski gyandzhynski i inshyya paynochnaya zakatala kahski shekinski i inshyya i paydnyovaya erevanski nahichevanski ardubadski i inshyya FanetykaU fanetycy dlya azerbajdzhanskaj movy u adroznenne ad rodnasnyh cyurkskih moy harakternae prydyhalnae vymaylenne vybuhovyh gluhih zychnyh na pachatku i kancy slova palatalizavanae vymaylenne velyarnyh i ih perahod u afrykaty perad galosnymi pyarednyaga sheragu GramatykaSyarod asablivascyay gramatyki nayaynasc u afiksay predykatyynaj formy imya 1 j i 2 j asoby adzinochnaga liku tolki varyyantay z shyrokimi galosnymi a taksama yzniknenne procipastaylennya suchasnasci i cyaperashne buduchaga chasu Gistoryya movyAzerbajdzhanskaya mova pahodzic ad movy aguzskih plyamyonay Syarednyaj Azii 8 10 stst Epas na azerbajdzhanskaj move Kitabi Dede Korkud zaradzhaecca da 11 st Litaratura na azerbajdzhanskaj move isnue z 13 st na asnove tabryzskaga i shyrvanskaga dyyalektay z pachatku 19 st paslya daluchennya Paynochnaga Azerbajdzhanu da Rasii na asnove shemahinska bakinskaga dyyalektu U peryyadyzacyi litaraturnaj movy peralomnaj dataj lichycca vyhad u 1875 gazety Ekinchy Litaraturnaya mova z 13 st da 1875 apisvaecca yak mova danacyyanalnaga peryyadu na yoj napisanyya tvory klasikay azerbajdzhanskaj litaratury Nasimi Fizuli Hatai i insh a litaraturnaya mova z 1875 yak mova nacyyanalnaga peryyadu yana sklalasya y tvorah M F Ahundava G Zardabi Dzh Mamedkulizade Pachynayuchy z syaredziny 19 st azerbajdzhanskaya mova yvahodzila y navuchalnuyu pragramu pavyatovyh shkol u Baku Tyflise Gyandzhy Sheki i inshyh garadah Da 1929 pismovasc azerbajdzhanskaj movy isnavala na arabskaj u 1929 1940 na lacinskaj asnove z 1940 na asnove kirylichnaj grafiki Paydnyovaazerbajdzhanskaya movaNa paydnyovaazerbajdzhanskaj razmaylyayuc u Iranskim Azerbajdzhane gistarychnym Azerbajdzhane i u menshaj stupeni u susednih regiyonah Iraka Turcyi i Siryi Gl taksamaAzerbajdzhanskaya Saveckaya Encyklapedyya Afsharskaya movaZnoskiN G Volkova Kavkazskij Etnograficheskij Sbornik Statya Etnicheskie processy v Zakavkaze v XIX XX vv IV SSSR Institut Etnografii im M Maklaya AN SSSR Moskva Nauka 1969 S 10 199 s 1700 ekz http monderusse revues org docannexe4079 html Arhivavana 27 verasnya 2009 str 188 Arsenij Sapparov International Relations Department London School of Economics Houghton Street London WC2A 2AE According to this plan some 100 000 people had to be voluntarily resettled The emigration occurred in three stages 10 000 people were resettled in 1948 another 40 000 in 1949 and 50 000 in 1950 29 Hafeez Malik Central Asia The problem of Nagorno Karabakh USA Palgrave McMillan 1996 S 149 150 337 s ISBN 0 312 16452 1 ISBN 978 0 312 16452 2 Pavodle kanstytucyi dzyarzhaynymi movami respubliki z yaylyayucca ruskaya i yse movy naroday Dagestana Adnak tolki 14 moy ruskaya avarskaya agulskaya azerbajdzhanskaya lezginskaya rutulskaya cahurskaya chachenskaya mayuc svayu pismennasc i funkcyyanuyuc yak dzyarzhaynyya Ethnologue total for South Azerbaijani plus Ethnologue total for North Azerbaijani Peoples of Iran Arhivavana 3 sakavika 2016 in Looklex Encyclopedia of the Orient Retrieved on 22 January 2009 http www terrorfreetomorrow org upimagestft TFT 20Iran 20Survey 20Report 200609 pdf Iran People Arhivavana 3 lyutaga 2012 CIA The World Factbook 24 of Iran s total population Retrieved on 22 January 2009 G Riaux The Formative Years of Azerbaijan Nationalism in Post Revolutionary Iran Central Asian Survey 27 1 45 58 March 2008 12 20 of Iran s total population p 46 Retrieved on 22 January 2009 Iran Arhivavana 11 sakavika 2007 Amnesty International report on Iran and Azerbaijan people Retrieved 30 July 2006 SpasylkiVikipedyya mae razdzel napisany Ana Sehife azerbajdzhanskaj Azerbajdzhanskaya mova Materyyaly padryhtavanyya Prezidenckaj bibliyatekaj Kiravannya spravami Prezidenta Azerbajdzhanskaj Respubliki