Трыр (ням.: Trier) — горад у Германіі, на захадзе зямлі Рэйнланд-Пфальц, «Паўночны Рым». Размешчаны на берагах ракі Мозель, непадалёк ад Люксембурга. Найстарэйшы горад краіны, заснаваны ў 16 годзе да н.э. рымскім імператарам Актавіянам Аўгустам побач са племя , адкуль і пайшла назва горада — «Аўгуста Треверарум» (лац.: Augusta Treverorum).
Горад
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Медыяфайлы на Вікісховішчы |
Гісторыя
Першае паселішча тут было заснавана рымскім імператарам Аўгустам у 16 да н.э. як ваенны лагер на тэрыторыі гальскага племя і таму называлася Аўгуста Трэвераў. Неўзабаве калонія ператварылася ў важны гандлёвы цэнтр. Свайго росквіту Трыр дасягае ў II стагоддзі. Быў галоўным населеным пунктам рымскай правінцыі Галія Белгіка, потым усёй прэфектуры Галія. Перажыўшы першы напад алеманаў, Трыр паступова ператвараецца ў імператарскую рэзідэнцыю, званую «Паўночны Рым». Заваяванне Трыра франкамі каля 475 года стала адным з сведчанняў заходу рымскай імперыі.
3 ІХ ст. цэнтр . Паміж 1160 і 1190 атрымаў . У XV ст. вольны імперскі горад, У 1473—1797 гг. тут існаваў універсітэт. 3 1794 уладанне Францыі, галоўны горад (да 1814) французскага . У 1815 годзе далучаны да Прусіі (Германія). У Другую сусветную вайну значна разбураны. Пасля вайны ў складзе французскай зоны акупацыі Германіі, з 1949 года ў ФРГ.
Гаспадарка
Прамысловасць: вінаробчая, металаапрацоўчая, электра-тэхнічная, тэкстыльная, абутковая. Цэнтр раёна вінаградарства і вінаробства.
Транспарт
Вузел чыгунак і аўтадарог.
Навука, адукацыя, культура
Дзейнічае Трырскі ўніверсітэт. Музеі: зямлі Рэйнланд, Епіскапскі.
Славутасці
Архітэктурныя помнікі:
- Амфітэатр (каля 100)
- імператарскія тэрмы (каля 300)
- гарадскія вароты (пач. IV ст., уключаны ЮНЕСКА у спіс Сусветнай спадчыны)
- базіліка Канстанціна (1-я пал. IV ст.)
- (IV—XVIII ст.)
- дамы «Франкентурм» (XI ст.) і «Драйкёнігенгаўз» (пач. XIII ст.)
- гатычная царква (каля 1250)
- Палац курфюрста
- рэнесансавыя і барочныя будынкі.
- Амфітэатр
- Імператарскія тэрмы
- Гарадскія вароты, пач. IV ст.
- Базіліка Канстанціна
- Трырскі сабор
- Франкентурм
- Драйкёнігенгаўз
- Лібфраўэнкірхэ
- Палац курфюрста
Вядомыя асобы
- Карл Маркс
Гарады-пабрацімы
- Глостэр, Англія, Вялікабрытанія
- Пула, Харватыя
- Форт-Уэрт, Тэхас, ЗША
- Асколі-Пічэна, Італія
- Мец, Францыя
- Веймар, Германія
- Нагаока, Японія
- Хертагенбас, Нідэрланды
Зноскі
Літаратура
- Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 16: Трыпалі — Хвіліна / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2003. — Т. 16. — 576 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0035-8. — ISBN 985-11-0263-6 (т. 16).
Спасылкі
- На Вікісховішчы ёсць медыяфайлы па тэме Трыр
Вікіпедыя, Вікі, кніга, кнігі, бібліятэка, артыкул, чытаць, спампоўваць, бясплатна, бясплатна спампаваць, mp3, відэа, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, малюнак, музыка, песня, фільм, кніга, гульня, гульні, мабільны, тэлефон, Android, iOS, Apple, мабільны тэлефон, Samsung, iPhone, Xiomi, Xiaomi, Redmi, Honor, Oppo, Nokia, Sonya, MI, ПК, Інтэрнэт, кампутар
Tryr nyam Trier gorad u Germanii na zahadze zyamli Rejnland Pfalc Paynochny Rym Razmeshchany na beragah raki Mozel nepadalyok ad Lyuksemburga Najstarejshy gorad krainy zasnavany y 16 godze da n e rymskim imperataram Aktaviyanam Aygustam pobach sa plemya adkul i pajshla nazva gorada Aygusta Treverarum lac Augusta Treverorum Gorad Tryr nyam Trier Gerb Scyag Kraina GermaniyaKaardynaty 49 45 20 pn sh 6 38 22 u d H G Ya OKiraynik Wolfram Leibe d Zasnavany 16 da n e Ploshcha 117 14 km Vyshynya centra 124 mVodnyya ab ekty MozelNaselnictva 103 396 chalavek 2007 Chasavy poyas UTC 1 letam UTC 2Telefonny kod 0651Pashtovy indeks 54290 54292 54293 54294 54295 54296Aytamabilny kod TRAficyjny sajt trier de nyam Tryr na karce GermaniiMedyyafajly na VikishovishchyGistoryyaPershae paselishcha tut bylo zasnavana rymskim imperataram Aygustam u 16 da n e yak vaenny lager na terytoryi galskaga plemya i tamu nazyvalasya Aygusta Treveray Neyzabave kaloniya peratvarylasya y vazhny gandlyovy centr Svajgo roskvitu Tryr dasyagae y II stagoddzi Byy galoynym naselenym punktam rymskaj pravincyi Galiya Belgika potym usyoj prefektury Galiya Perazhyyshy pershy napad alemanay Tryr pastupova peratvaraecca y imperatarskuyu rezidencyyu zvanuyu Paynochny Rym Zavayavanne Tryra frankami kalya 475 goda stala adnym z svedchannyay zahodu rymskaj imperyi 3 IH st centr Pamizh 1160 i 1190 atrymay U XV st volny imperski gorad U 1473 1797 gg tut isnavay universitet 3 1794 uladanne Francyi galoyny gorad da 1814 francuzskaga U 1815 godze daluchany da Prusii Germaniya U Druguyu susvetnuyu vajnu znachna razburany Paslya vajny y skladze francuzskaj zony akupacyi Germanii z 1949 goda y FRG GaspadarkaPramyslovasc vinarobchaya metalaapracoychaya elektra tehnichnaya tekstylnaya abutkovaya Centr rayona vinagradarstva i vinarobstva TranspartVuzel chygunak i aytadarog Navuka adukacyya kulturaDzejnichae Tryrski yniversitet Muzei zyamli Rejnland Episkapski SlavutasciArhitekturnyya pomniki Amfiteatr kalya 100 imperatarskiya termy kalya 300 garadskiya varoty pach IV st uklyuchany YuNESKA u spis Susvetnaj spadchyny bazilika Kanstancina 1 ya pal IV st IV XVIII st damy Frankenturm XI st i Drajkyonigengayz pach XIII st gatychnaya carkva rusk kalya 1250 Palac kurfyursta renesansavyya i barochnyya budynki Amfiteatr Imperatarskiya termy Garadskiya varoty pach IV st Bazilika Kanstancina Tryrski sabor Frankenturm Drajkyonigengayz Libfrayenkirhe Palac kurfyurstaVyadomyya asobyKarl MarksGarady pabracimyGloster Angliya Vyalikabrytaniya Pula Harvatyya Fort Uert Tehas ZShA Askoli Pichena Italiya Mec Francyya Vejmar Germaniya Nagaoka Yaponiya Hertagenbas NiderlandyZnoskiLitaraturaBelaruskaya encyklapedyya U 18 t T 16 Trypali Hvilina Redkal G P Pashkoy i insh Mn BelEn 2003 T 16 576 s 10 000 ekz ISBN 985 11 0035 8 ISBN 985 11 0263 6 t 16 SpasylkiNa Vikishovishchy yosc medyyafajly pa teme Tryr